Ačkoliv říjen představuje období, v němž se loučíme s většinou čerstvých bylin, neznamená to, že bychom se jich museli vzdát úplně. Pokud jste se v létě zapomněli dobře přichystat na zimu, nezoufejte. Můžete to napravit ještě teď.
Právě teď je ideální doba k výsevu některých druhů bylinek. Nejvhodnějšími jsou kerblík třebule (Anthriscus cerefolium) a řeřicha setá (Lepidium sativum).
Ačkoli jsou oba druhy bohaté na vitamin C a další prvky, které jsou prospěšné našemu zdraví, není jim věnována příliš velká pozornost. Přitom se tyto rostliny ve starověku a středověku hojně užívaly jak při prevenci, tak i při léčbě.
Listy kerblíku, jejichž aroma připomíná směs petržele a anýzu, nacházejí uplatnění zvláště ve francouzské kuchyni
Delikatesy s vůní kerblíku
Původním domovem kerblíku třebule je jižní Evropa a západní Asie. Již ve starověku se ale objevoval i v dalších oblastech a v současnosti ho můžete najít v celé Evropě. Jde o jednoletou, zimovzdornou rostlinu s nenápadnými bílými květy, vzhledově se podobající petrželi a mrkvi.
Kerblík je typický svojí chutí připomínající petržel smíšenou s čechřicí. Je bohatě využíván ve francouzské kuchyni – přidává se jak do polévek, omáček či salátů, tak i do pokrmů z kuřecího a rybího masa. Nezapomínejte, že čerstvě nakrájené listy se mají do jídla vkládat až v samém závěru vaření, aby nedošlo ke ztrátě sladce aromatické vůně.
Období sklizně prodloužíte, pokud budete bylince pravidelně odstraňovat květní stvoly, jakmile se objeví
Lístečky kerblíku jsou vhodné také jako součást kondiční kúry, protože svým obsahem glykosidů, hořčin a éterických olejů povzbuzují látkovou výměnu. Tato rostlina, obsahující karoten, železo i hořčík, má odvodňovací účinky a působí rovněž proti jedovatým látkám.
Na záhony se vysévá začátkem března a již za šest týdnů lze sklízet jemné, mladé lístky. Aby se doba jeho sklizně prodloužila, mají následovat další a další výsevy – vždy po dvou týdnech. Daří se mu v polostínu, v kyprých a mírně lehkých půdách.
Pikantní řeřicha
Řeřicha setá pochází z Habeše, odkud se rozšířila do celého světa. Její semena byla objevena již v hrobech samotných faraonů. Rozlišují se tři kulturní formy – řeřicha jednoduchá, plná a hladkolistá.
Rostlina na jaře kvete drobnými bílými či načervenalými květy se čtyřmi korunními lístky, ale pěstuje se pro své listy, jež mají ostrou pikantní chuť. Přidávají se do salátů a omáček. Drobně nasekané se doporučují na chléb s máslem.
Řeřicha patří mezi brukvovité druhy zelenin
Mladé rostlinky mají jemnou chuť, starší jsou pálivější. Již ve starověku se řeřicha užívala jako léčivý prostředek k pročištění organismu. Čerstvá bylina má antibakteriální účinky. Semena, která obsahují velké množství tuku, jsou vhodná k přípravě oleje (k vaření i k hoření) a mýdla.
Řeřichu vysévejte do sypké, dobře drenované půdy kdykoliv od časného jara do začátku podzimu. Nemá speciální požadavky, jen nesmíte zapomenout na vydatnou zálivku.
Když bylinky rostou za oknem
Obě popsané rostliny není těžké vypěstovat. Výsev provádějte do mělkých truhlíků, misek či květináčů, má být řídký. Rostliny vyžadují světlé stanoviště, spokojí se s teplotou kolem osmi až deseti stupňů Celsia.
Vypěstovat si řeřichu či kerblík zvládne úplně každý
V případě kerblíku upřednostněte zeminu, kterou je možné použít vícekrát po sobě, u řeřichy je výsev ještě jednodušší. Stačí nachystat jakýkoliv plastový tácek, na něj rozprostřít obyčejnou vatu, dobře namočenou ve vodě, a můžete přistoupit k samotnému výsevu. Sklízejte klíčící rostliny a mladé semenáčky, které seříznete stejně jako pažitku.
TIP NA VIDEO: Podívejte se, jak se starat o zahradu v říjnu. Na co všechno je potřeba myslet?