Lotosy (Nelumbo) jsou exotické vodní rostliny vyrůstající z hlízovitého zdužnatělého oddenku, které se v našich podmínkách pěstují spíše ojediněle. Tito krasavci, původem z Indie, se podobají leknínům (Nymphaea), s nimiž bývají často zaměňováni.
Lekníny vs. lotosy: nepleťte si je
Jediné, co však lotosy a lekníny spojuje, je jejich podoba. Požadavky na pěstování mají zcela odlišné. Zatímco většina druhů leknínů dokáže přežít v dostatečně hluboké nádrži celoročně venku i v našich klimatických podmínkách, lotosy potřebují k dobrému růstu teploty okolo 25 stupňů Celsia, přičemž teplota vody by neměla klesat pod 20 stupňů.
Prohlédněte si, jak to vypadá, když lotosy kvetou ve velkém počtu:
Čepele lotosových listů vyrůstají na dlouhých řapících nad hladinu. Mohou mít průměr až 50 centimetrů, jsou smaragdově zelené barvy. Lotos indický (Nelumbo nucifera) má květy zbarvené bíle nebo růžově. Žlutě kvete lotos žlutý (Nelumbo lutea), vyskytující se ve východní části USA a v Karibiku.
Květy příjemně voní
Květy lotosu o průměru až 20 centimetrů vyrůstají na stopkách nad listy. Botanicky jsou uznány pouze tyto dva druhy, ale díky hybridizaci jsou na trhu dostupné různé kultivary této nádherné rostliny. K nejznámějším patří například 'The Queen', 'Pekinensis Rubra', 'Night and Day', 'Green Maiden', 'Vogle' či 'Da Jin'.
Víte, proč květy lotosu zůstávají čisté?
Okvětní plátky lotosu jsou pokryty drobnými krystalky, díky nimž se na nich nemohou zachytit tekuté nečistoty. Tato vlastnost lotosových květů inspirovala výrobce textilií, kteří se snaží vyrobit textilie s podobnými vlastnostmi.
Pěstování lotosu: ideálně ve skleníku nebo v zimní zahradě
Pěstování lotosů vyžaduje určité zkušenosti a hlavně splnění celoročních nároků na teplo. Ideálním stanovištěm jsou pro ně jezírka v zimních zahradách nebo ve sklenících, kde se snadněji udržuje vyšší teplota.
Lotos žlutý • Nemáte-li jezírko, nevadí. Lotos poroste i v dostatečně velké nádobě s vodou
Umístění ve venkovních jezírcích je možné pouze přes nejteplejší část roku, lotosy zde však většinou méně kvetou. Pěstují se v bahnitém či štěrkovitém substrátu v nádobě postavené na dně jezírka. Rostliny si můžete sami rozmnožovat, a to pomocí oddenků.
Lotos si potřebuje v zimním období odpočinout. Po snížení teploty rostliny zatáhnou podobně jako lekníny. Růst začnou zase na jaře, kdy se bude teplota postupně zvyšovat. V zimním období dopřejte lotosům minimálně 10 stupňů Celsia, chladnější prostředí by mohlo poškodit oddenky.
Podle čeho lotos poznáte
Charakteristickým znakem lotosu jsou jeho semeníky s plody, které určitě znáte z květinářství – prodávají se v nich coby sušená dekorace. Jednotlivé semeníky jsou umístěny v prohlubeninách houbovitého lůžka, postupem času se v nich vyvinou oválné plody (oříšky).
Rostliny ze semen
Pěstování lotosů ze semen je během na dlouhou trať. Prvním krokem k úspěchu je překonání tvrdého obalu plodu, díky němuž je klíčivost semen i několik set let. Povrch plodu před výsevem obruste (narušte) a semena ponořte na cca 24 hodin do vlažné vody. Jestliže semena za tuto dobu nabobtnají, je vše v pořádku a můžete začít s výsevem.
Semeníky vypadají půvabně čerstvě utržené i v suchém stavu
V opačném případě celý postup znovu zopakujte. Nabobtnalá semena vysaďte do vlhkého substrátu a snažte se udržovat vyšší teplotu a vysokou vzdušnou vlhkost. Semena by měla začít klíčit přibližně do týdne. Mladé rostlinky zasaďte do bahnitého či štěrkovitého substrátu a vložte do mělkého jezírka. Čím vyšší teplotu jim dopřejete, tím lépe budou prospívat.
Lotosové květy vyrůstají z bahna, přesto nejsou špinavé. Představují proto pro buddhisty symbol čistoty, cesty života a osvobození
Lotos jako lidská potrava
Plody i oddenky lotosu indického jsou v jeho domovině běžnou potravinou. Oddenky obsahují množství škrobu, asparagin, cukr, vitaminy i různé soli. Z oddenků lotosu se v Číně a Indii připravují lehce stravitelné pokrmy. Mouka z lotosových oddenků se používá při výrobě chleba. Chuť plodů lotosu se podobá vlašským oříškům. Konzumují se syrové, vařené či pražené.
Zdroj: semena-rostliny.cz