Na větších terasách a balkonech se velmi dobře uplatní kromě oblíbených jehličnanů a letniček i méně tradiční keře, které napomohou k sezonnímu či celoročnímu ozelenění těchto prostor. Vyšší druhy brzy vytvoří i přírodní pohledové clony. Navíc mohou k estetickému požitku dodat i chuťový, pokud zvolíte keře nesoucí ovoce.
Skromné ovoce s malými nároky na péči
Keře nesoucí drobné ovoce mají až na výjimky velmi malé nároky na pěstování. Jsou odolné proti chladu i slunečnímu žáru, dobře rostou i v polostínu. Pro bohatou úrodu potřebují propustnou půdu, bohatou na živiny, která si udrží vlhkost.
Jen si představte: vyběhnete na balkon, posbíráte úrodu a hned s ní třeba na koláč
Na rozdíl od ovocných stromů jsou ve většině případů samosprašné, takže nemusíte dychtivě vyhlížet včely a čmeláky nebo pobíhat se štětečkem v ruce po terase od květu ke květu.
Jako všechny rostliny pěstované v nádobách potřebují i drobnoplodé keře pro svůj růst a bohatou úrodu stálý přísun živin, který jim musíte dodávat formou pravidelného hnojení (z vlastní zkušenosti mohu doporučit například Kristalon).
Jak vybírat?
Při výběru vhodného druhu se řiďte nejen nároky na jeho pěstování, ale také habitem rostliny: jejím možným maximálním vzrůstem, tvarem i tím, zda jde o keř stálezelený či opadavý. Promyslete také, zda vám nebudou vadit případné trny a podobně.
Typickými zástupci nižších a košatějších keříků jsou rybízy a borůvky, zcela jiným druhem jsou pak maliníky a ostružiníky, jež mají pichlavé výhony s neuspořádaným růstem. Mezi keře se řadí i pnoucí rostliny jako například réva vinná.
Ostružiny mohou být i beztrnné
Maliníky a ostružiníky: připomeňte si chuť dětství
Mezi zahradní klasiku patří maliníky a ostružiníky. Pro terasy se sice hodí svými skromnými životními potřebami, ale pokud se pro jejich pěstování rozhodnete, musíte mít především odpovídající prostor.
Výhony dosahují podle druhu délky jednoho až tří metrů, mají tendenci se plazit nebo pnout, takže je neustále musíte usměrňovat v jejich výpadech. Maliníky a ostružiníky tvoří každoročně nové výhony, vyrůstající z odnožujícího kořenového systému, které druhým rokem odumírají, a jejich místo zaujímají výhony nové.
Kořenový systém se proto stále rozrůstá, a potřebuje tak i stále větší nádoby. Nepříjemností je i pichlavost výhonů. Co se týče nároků na pěstování, maliníky i ostružiníky přesně odpovídají výše obecnému popisu pěstování.
Kolik prostoru můžete rostlinám uvolnit?
Jistou nevýhodou u maliníků je jejich náchylnost k chorobám i škůdcům. Pořizujete-li si je, budete vybírat mezi klasickými červenými plody nebo méně tradičními žlutými. Podle druhu dozrávají buď postupně, nebo plodí dvakrát za sezonu jako třeba odrůda 'Heritag'. Existují i kříženci malin a ostružin, například 'Tayberry'.
Borůvky a brusinky: připravte jim kyselejší zeminu
Kromě z našich lesů dobře známé brusnice borůvky s malými kulatými plody můžete vyzkoušet kanadskou borůvku s velkými kulatými plody nebo kamčatskou borůvku s podlouhlými plody, jež dozrávají jako vůbec první.
Pro pěstování na terase je velmi vhodná odrůda 'Heidi' nebo miniaturní 'Top Hat', určená speciálně pro pěstování v nádobách. Borůvky upřednostňují humózní půdu s podílem rašeliny.
Podobné nároky má i brusnice brusinka. Vyžaduje spíše sušší, kyselejší a dobře propustnou půdu, nejlépe směs lesní hrabanky a humózní země. Její oranžovočervené plody mají pikantní chuť.
Plody dvakrát do roka potěší dvojnásob
Kromě běžné odrůdy si můžete pro svoji terasu či balkon pořídit i některou šlechtěnou odrůdu, například 'Koralle', která plodí dvakrát ročně, a to v červnu a srpnu.
Rybíz, angrešt a josta: vyznáte se v nich?
První dva druhy ovoce snad není nutno představovat, v krátkosti jen tolik: rybíz je prastarý druh ovoce, dělící se podle plodů na žlutý, červený a černý. Angrešt je proti němu mladým ovocem, opět se dělí na tři druhy: žlutý, zelený a červený. Můžete ho mít ve formě keříku nebo stromku. Jeho méně příjemnou stránkou jsou ostré trny, ale pokud vám vadí, existují i druhy beztrnné.
Josta je kříženec předchozích dvou druhů ovoce – přesněji černého rybízu a angreštu. Plody dozrávají v červenci, jsou hladké, černočervené barvy. Po rybízu mají kořenité aroma a po angreštu zase nakyslou chuť.
Moruše: rostliny s velkou regenerační schopností
Moruše rostou jako stromy i keře, pro pěstování v nádobách se hodí keře. Ty působí svým výrazným olistěním velmi dekorativně. Jejich zvláštností jsou nepravidelně tvarované listy. Modročerné plody připomínají vzhledově ostružiny, ale příbuzné jsou s fíky. Mají sladkou, mírně nakyslou chuť a dozrávají v červnu až červenci.
Moruše se vrací do módy
Kustovnice čínská: exotika, která léčí
Tato cizokrajná dřevina vyniká svými léčivými účinky. Léčivá je celá rostlina, mladé výhonky se používají do salátů nebo pro přípravu bylinných čajů. Její podlouhlé červeně zbarvené plody mají posilující účinky pro organismus. Kustovnice vyžaduje slunečné stanoviště a dobrou zahradní zeminu.
Martej myrtolistá: neznámá vánoční třešeň
Keřík se, díky červeným plodům dozrávajícím až v podzimním, či dokonce zimním čase, nazývá také vánoční třešeň. V nádobě dorůstá maximální výšky okolo půldruhého metru, hodí se však i pro bonsajové umění.
Lze ho pěstovat celoročně v bytových podmínkách, ale protože není samosprašný, musí být v době vegetace umístěn venku, kde k němu má přístup opylující hmyz, nebo se o jeho opylení musíte postarat sami štětečkem.
Je nenáročný na půdu, ale lépe mu bude ve směsi zahradní země s přídavkem písku. Na terase nebo balkoně mu najděte polostinné stanoviště.
Martej mají v oblibě děti
Granátové jablko zakrslé: Středozemí na vašem balkoně
Specialitou vhodnou i pro menší prostory je zakrslý granátovník, který ve formě keříku dorůstá pouhého půl metru. Hodí se i pro pěstování jako bonsaj. Granátovník vyžaduje slunné stanoviště, hlinitopísčitou půdu a bohatou zálivku. Není mrazuvzdorný a zimu musí přečkat v chladné místnosti s teplotou mezi třemi až osmi stupni. Během období klidu potřebuje mírnou zálivku.
Pořídíte je v zahradnictvích kamenných i
Většinu z uvedených keřů mají běžně v nabídce klasická zahradnictví a specializované prodejny, pořídit je můžete i přes internet. Ceny se pohybují v průměru od sta do dvou set korun, za méně tradiční druhy si připlatíte řádově jednou tolik.