Yzop je nenáročná bylinka, které se nejlépe daří na dobře propustných půdách a hodně slunných místech. Použijete ji jako koření do kuchyně, ale je to taky skvělá léčivka. Přitom v záhoně vypadá nádherně a díky své výšce je výraznější než levandule.
Yzop lékařský patří mezi bylinky, které jsou lidstvu známy odnepaměti. Už ve středověku ho v klášterních zahradách pěstovali mniši, kteří jej užívali k přípravě pokrmů i jako prostředek na podporu organismu. Významný renesanční lékař a botanik italského původu Pietro Andrea Mattioli ve své knize Herbář neboli Bylinář o yzopu píše, že je „vůně libé, chuti peprné a trochu hořké, jež uvolňuje odkašlávání, dává člověku pěknou barvu, čistí mozek a je vhodný pro staré lidi.“ Proto je škoda, že se na něj v současnosti trošku pozapomnělo, a když už se pěstuje, tak spíš pro okrasu.
Yzop lékařský kvete bíle, růžově či modře, dorůstá výšky až 60 centimetrů. Rostlina obsahuje hlavně silici, třísloviny a další látky, díky kterým najde využití nejen v kuchyni, ale zejména i v lidovém léčitelství.
Yzop je nenáročný, vhodný i pro začátečníky
Vysaďte yzop na jižní svah, který bude chráněný před větrem. Raději do míst, která jsou slunná a teplá. Pro pěstování yzopu se nehodí mokré, kyselé a písčité půdy, bude mu vyhovovat půda s dostatkem vápna.
Před pěstováním yzopu půdu na podzim připravte a důkladně ji prohnojte chlévskou mrvou či kompostem. Na jaře ještě přidejte hnojivo s vápníkem. Yzop můžete pěstovat ze semínka, které zasejte do půdy v březnu až dubnu. Semínka klíčí asi 20 dní, ze začátku rostlinka roste pomalu. Rostlinky se jednotí na vzdálenost 30 centimetrů. Je možné, že v prvním roce vůbec nevykvete.
Protože yzop je rostlina, která má hodně lístků a větviček, potřebuje pozemek bez vytrvalých plevelů, jako jsou pýr či svlačec, kterým by poskytla hojnou oporu a které by se z ní obtížně odstraňovaly. Proto je lepší zem kolem yzopu obsypat například mulčovací kůrou.
Sbírejte i dvakrát ročně
Yzop hojně a krásně kvete, takže je možné jej pěstovat jako okrasnou rostlinu. Pokud jej pěstujete právě kvůli jeho vzhledu, stačí ho ostříhat pouze na podzim. Zjara potom bujně poroste.
Pěstujete-li ale yzop kvůli jeho účinkům, ostříhejte ho nejen na podzim, ale i koncem jara. Nať se sbírá, když je asi 30 centimetrů vysoká, a seřezává se asi pět až deset centimetrů nad zemí. Rostlina má nejvíce léčivých účinků v době květu, tehdy je nejlepší doba pro sběr.
Čas pro sklizeň yzopu nastává většinou v červenci a v září. Sbírejte nať s květy – bez plodů a silnějších zdřevnatělých stonkových částí. Vše sušte v deseti až dvaceticentimetrových vrstvách na stinném, větraném místě nebo uměle, do teploty čtyřicet stupňů Celsia. Usušený yzop má svěží zelenou barvu a modrofialové květy.
Pomůže od kašle, bolestivé menstruace a posiluje organismus
Nať yzopu se v léčitelství užívá při léčbě zánětu průdušek a kašle, v kombinaci se šalvějí je vhodný do kloktadel na zánět hrdla a ústní dutiny. Celkově posiluje organismus a pomáhá dosahovat vnitřní harmonie, mírně zvyšuje krevní tlak, působí při infekci močových cest, při zvýšeném nočním pocení, astmatu, nadýmání, při bolestivé menstruaci.
Nálev z květenství můžete použít proti revmatu, bolesti v krku a ke zlepšení chuti k jídlu a podpoře trávení. Nezanedbatelný je i obsah vitaminu C. Pleťovou vodou či listy lze ošetřit bodnutí hmyzem, řezné rány, pohmožděniny, infekci uší a očí.
Yzop k kuchyni
Yzop je velmi aromatická bylinka, proto s ním jako s kořením zacházejte opatrně. Skvěle se hodí k masu – ať už zvěřinovému, tak k mnohem jemnějšímu králičímu, kuřecímu a jehněčímu. Pomáhá dobře trávit tučná jídla. Uplatnění najde i v polévkách, omáčkách a zeleninových salátech. Skvěle se doplňuje s bobkovým listem, mátou, petrželkou, tymiánem, kerblíkem.
