Patříte k lidem, jimž se nechce ztrácet čas a energie péčí o rostliny, jejichž plodů se nenají? Máte malinký balkon a nevíte, jak ho prakticky využít? Pořiďte si Pepino gold a vypěstujte chutné a zdravé melounky.
Exotická rostlina, pocházející pravděpodobně z oblasti Peru a Kolumbie, kde je známá jako cachuma (kačuma), představuje spojení krásy a užitku. Čím dál častěji se s ní můžete setkat i u nás. Název Pepino pochází ze španělského označení salátové okurky, i když chuť obou plodů je naprosto odlišná.
Do Evropy se tato trvalka dostala z Jižní Ameriky: víme, že už v osmnáctém století byla pěstována v zahradách francouzského krále Ludvíka XVI. Novodobější historie Pepina je spojená s Novým Zélandem, kde se pěstitelé věnovali jeho šlechtění.
Rostlinky, pěstované většinou jako jednoletky, se rychle vyvíjejí, nevyžadují speciální péči a právě v tuto dobu, tedy ke konci července, vás potěší množstvím žluťoučkých, chutných plodů, plných vitaminu C (až 60 miligramů ve 100 gramech).
Pepino stále ještě patří k méně pěstovaným druhům, ačkoliv péči o ně zvládne i začátečník
I začátek může být jednoduchý
Pokud se rozhodnete začít s pěstováním Pepina (Solanum muricatum) z čeledi lilkovitých, majícího teplotní nároky stejné jako rajčata, doporučujeme koupit si rozvětvenou rostlinku – opravdu stačí jen jedna.
Z ní si v dalším roce lehce nařízkujete tolik odnoží, kolik jen budete chtít. Stačí, když odříznuté vrcholy rostliny (asi deseticentimetrové) umístíte do sklenice s vodou; kořínky se objeví zanedlouho.
A jak je to s výsevem semínek? Pokud někde získáte zralé plody, hnědá semínka můžete vyjmout, propláchnout pod tekoucí vodou a po vysušení v ubrousku vysadit, ovšem takto vypěstované rostliny mohou mít odlišné vlastnosti, a vhodnější je proto vegetativní množení.
Sbírejte jen dobře vyzrálé plody. Mají měkkou dužninu žluté barvy, která silně voní a je sladká
Staráme se …
Sazenice umístěte do květináčů s výživným substrátem. Průměr květináče by neměl být větší než třicet centimetrů, aby rostliny mohly dobře prokořenit. Pokud zvolíte větší nádobu, Pepina se sice krásně rozrostou, ale doba jejich kvetení se oddálí, takže plody se pak objeví pozdě a nestihnou už dozrát.
Vejcovitě oválné plody mají lesklou a hladkou slupku, poměrně tenkou. Ta je nejdříve zelená, ve zralosti pak žlutá až žlutooranžová a typické jsou pro ni podélné pruhy zbarvené fialově, hnědofialově či tmavě zeleně
Rostliny je třeba pravidelně zalévat, prospěje jim také přihnojování. Pokud nemáte moc času, zkuste je zasadit do samozavlažovacích truhlíků či květináčů, na výběr jich je dostatek. Vejde se do nich více vody a vy tak můžete rostliny zalévat méně často. V případě, že na zálivku zapomenete, nezoufejte. Rostlina se s novou dávkou vody poměrně rychle vzpamatuje.
… a jsme odměněni
Dobře prosperující rostliny vás potěší drobnými květy bílé či bleděmodré barvy, které se v červenci jako zázrakem promění v jako pěst velké zlatohnědé plody s modrou až fialovou kresbou. Jestliže jste se dobře starali, můžete počítat s tím, že do konce září jich uzraje kolem dvaceti.
Při jejich konzumaci oceníte lahodnou chuť dužiny, jež připomíná směs hrušky a banánu. Pepino oloupejte a jezte syrové. Vynikající je dobře vychlazené, rozkrájené na kousky posypané cukrem a skořicí. Dospělí si je mohou zakápnout oblíbeným alkoholem. Plody lze použít i do různých pokrmů, případně je zpracovat tepelně a uvařit z nich například marmeládu.
Pepino je polokeř vzpřímeného vzrůstu, dosahující na výšku kolem třiceti až padesáti centimetrů
Když přijde zima
Rostliny ostříhejte a uložte podobně jako muškáty do chladnější místnosti. Nezapomeňte, že v zimě je třeba omezit zálivku – poskytněte tedy rostlinám jen tolik vody, aby neuschly.
Nasadí velké množství nových výhonů, ale pozor. I když vypadají nadějně, zkušenosti ukazují, že nerostou tak dobře jako rostliny získané z matečnic v lednu a únoru. Připravte si proto nůžky a začněte nový rok řízkováním.