Barevné hrátky jehličnanů ve vaší zahradě

I když vám při představě jehličnatých krasavců nejspíš vyvstane před očima uklidňující zeleň, případně honosně vypadající stříbřitá modř, nabízí jehličnany daleko širší škálu od žluté až hnědavé přes nejrůznější tóny zelené k modré a stříbromodré. Některé variety překvapí dokonce i nachovou a purpurovou.

Některé druhy, jako například Libocedrus decurrens ‘Aureovariegata‘, nezůstávají jen u jedné barvy

Stačí jen zvolit vhodné druhy, s jejich pomocí můžete svou zahradu obléknout do jemných barevných odstínů navozujících iluzi vašeho nejmilejšího ročního období. Svěží zeleň vykouzlí věčné jaro, naopak zemité tóny zlatavé a hnědé připomenou příjemně hřejivé babí léto.

Barevní mutanti

Ne všechny barevné tóny jehličnanů – podobně jako i jiných druhů rostlin – vznikly přirozeným vývojem. Nejčastěji se jedná o potomky nemocných jedinců, jejichž zbarvení vzniklo patologickou změnou. Zahradníci je pak rozmnožili pomocí řízkování či roubování.

Někdy je neobvyklé zbarvení dáno fyziologickou poruchou – například chlorózou, jež vzniká nedostatečným přísunem železa. Takové zbarvení nebývá trvalé, stačí, když rostlina dostane potřebnou výživu či vhodnější životní podmínky a brzy získá svou normální barvu.

Jinak je tomu u takzvané mutace, jež je následkem genetických změn a je trvalá. Této skutečnosti využívají šlechtitelé k vypěstování nových variet s pestrým až strakatým zbarvením. Tyto druhy se v odborné terminologii označují jako variegátní rostliny.

Kontrasty vnesou do jinak poklidného koutu rozruch

Roční hra barev

Některé druhy jehličnanů mění barvu během ročních období. Kromě odlišné barevnosti nových jehliček, která je pro ně typická, mění barvu s příchodem zimy a po mrazech. Ze žlutozelené přechází některé variety v zelenou (Juniperus chinensis) a na zimu v hnědavou, jiné z hnědozlatých tónů vykouzlí nachové či purpurové zbarvení (Juniperus communis a Chamaecyparis lawsoniana ‘Gimborn‘).

Hra světla a stínu

Než se dáte do výběru, projděte se zahradou a uvědomte si, kam dopadá sluneční svit a kde je naopak trvalý stín, protože tyto světelné podmínky se promítnou nejen do výběru dřevin s ohledem na jejich životní podmínky, ale také do volby barev.

Jehličnany se dobře doplňují s kamenem

Hnědě zbarvený zerav bude ve stínu vypadat jako uschlý, stejně tak temně zelený druh smrku nebo borovice tu bude působit začernale, a pokud jich vysázíte víc do jedné skupiny, vytvoříte si nepříliš optimisticky vyhlížející zákoutí, jež navodí v nejlepším případě atmosféru černého lesa.

Na velikosti a tvaru záleží

Světelné podmínky souvisí také s výškou jednotlivých dřevin. Ty, u nichž se předpokládá nejvyšší vzrůst, sázejte do pozadí, nižším druhům najděte takové místo před nimi, aby byly na straně, kam dopadá více světla.

Počítat musíte také s růstem do šířky, který může časem ubírat sousedícím drobnějším dřevinám světlo, ale doslova je může svými větvemi „zadusit“. Na nedostatek prostoru a vzduchu je zvlášť háklivý například kónický smrček (Picea glauca ‘Conica‘).

Picea glauca 'Conica' potřebuje "volně dýchat"

I samotné jehličky se u různých druhů liší, jinak vypadají jednotlivé jehličky na tradičních jehličnanech – smrku, jedli, borovici – a jinak například na túji. I jejich kombinace by měla ladit oku.

Zahrada stále plná barev

Tomu, aby i v zimě vypadala zahrada barevně, poslouží nejlépe kompozice z jehličnanů různého zbarvení a vzrůstu. Pozadí bude patřit tmavě zbarveným druhům, jež dodají celku patřičnou hloubku a i menší zahradu opticky zvětší. Vhodné jsou například tisy, smrky nebo velmi otužilý cypřišek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis).

Než stromy nakoupíte, důkladně zvažte jejich rozmístění

Před ně umístěte nižší a kontrastně zbarvené túje nebo jalovce. Zvolit lze buď žlutavé druhy, například Juniperus media ‘Old Gold‘ nebo stříbřitě šedý Juniperus virginiana ‘Burkii‘. Před ně nastoupí menší dřeviny, nejlépe širšího nebo kulovitějšího vzrůstu, jako je třeba zeleně zbarvený Juniperus sabina ‘Tamariscifolia‘. Blíže do středu zahrady se hodí světlounký Juniperus sabina ‘Cupressifolia‘, jehož jehličky získávají v zimě načervenalé konečky.

Těsně u vašich nohou by měla kompozice končit některou z plazivých nebo poléhavých forem, například Juniperus davurica ‘Expansa Variegata‘ s modrozelenými a místy žlutobíle panašovanými jehličkami nebo velmi pomalu rostoucí Thuja Ellwangeriana ‘Tiny Tin‘.

Zelená má zelenou

Chcete-li vnést do zahrady svěžest a získat uklidňující výhled, vsaďte na zelenou řadu jehličnanů. Můžete zůstat pouze u zelených tónů od světlé po tmavou, zajímavěji a vznosněji však bude vypadat skupinka jehličnanů sestávající ze zelených druhů zkombinovaných s modrozelenými, modrošedými či modrostříbřitými varietami.

Hra barev zaujme celoročně

Základní pravidlo zní, že opadavé jehličnany mají ve vegetačním období zelenou barvu vždy světlejší než stálezelené druhy. Dobře se tudíž budou vyjímat před tmavším kompaktním pozadím vytvořeným ze stálezelených druhů s tmavým jehličím, tedy před běžnými druhy smrku a borovice.

Stříbro z vosku

Jistě jste někdy neodolali a pohladili nebo promnuli v prstech stříbřité jehličí smrku či jedle. Vzpomínáte, že stříbro jako špatným kouzlem zmizelo a zůstala "obyčejná" zelená jehlička? Jehličí totiž nemá samo o sobě stříbrnou barvu, tuto iluzi způsobuje lom světla ve vrstvičce vyloučených vosků na povrchu jehliček.

A protože se jedná o povrchovou vrstvu, která se časem rozpustí a setře, jsou starší větve většinou tmavé, zvláště ty blíž kmeni, a stříbřitou barvu mají jen novější jehličky, jež jsou ještě obalené silnou vrstvou vosku.

A co zlato, bronz nebo třeba měď? Takovou královskou podívanou vám vykouzlí skupinka vhodně vybraných variet tújí, jalovců, borovic a dalších dřevin.

Rychlé pruhy

Jako ozvláštnění můžete do skupinky jehličnanů vysadit některé z pestrobarevných forem, například Libocedrus decurrens ‘Aureovariegata‘ či Thuja plicata ‘Zebrina‘, typická svými žlutozeleně pruhovanými jehličkami.

Vzory "divočiny" se objevují i v říši rostlin

Koho vzít do party

Jehličnanů existuje co do výšek i barev nepřeberné množství a stále přibývají nově vyšlechtěné formy. Není proto žádný problém najít mezi nimi vhodné zástupce, kteří se budou skvěle doplňovat tvarem i barvou a budou mít i podobné nároky na pěstování. V tabulce naleznete malou ukázku druhů roztříděných podle jejich barev a vzrůstu.

Pro lepší orientaci při hledání vhodných přírůstků v nabídkách zahradnictví vám poslouží tabulka s nejčastějšími latinskými názvy zbarvení: