Čas sklizně kdoulí je právě nyní, na syrových si ale příliš nepochutnáte. Můžete z nich však připravit vynikající marmeládu, likér nebo je použít jako přílohu k masu. Květy i plody jsou navíc léčivé.
Kdo jednou ochutnal syrovou kdouli, pravděpodobně ji vyplivl a na toto ovoce zapomněl. Kdoule jsou totiž zasyrova tvrdé a trpké. Ale zanevřít na ně by byla velká chyba. Kdoule se totiž nejedí syrové – aby jejich chuť vynikla, musejí projít tepelnou úpravou.
Kdoule jsou bohaté na vitamín C, obsahují hodně minerálních látek, například zinek, železo, draslík nebo vápník. Jsou dobrým zdrojem antioxidantů, které neutralizují volné radikály a preventivně chrání před mnoha chronickými chorobami.
Jak můžete kdoule zpracovat a s čím si kdouloň neplést? Podívejte se na video:
Tradičně se plody používaly k léčbě poruch trávení, jsou totiž bohaté na vlákninu. Kromě toho obsahují třísloviny a pektiny, díky svému složení se podílejí na snížení hladiny „špatného“ cholesterolu, a tím podporují zdraví srdce.
Květy stromu léčí kašel, jádra léčí kožní praskliny a další bolestivá narušení kůže, několik studií prokázalo, že kdoule blokuje růst škodlivých bakterií v těle.
Kdouloň je choulostivá na mráz
Kdouloň roste jako keř či strom. Má velké tmavě zelené listy a kvete velkými voňavými květy, kolikrát tak bývá pěstována právě kvůli nim jako okrasný strom. Plod je žlutá malvice. Z kulturních odrůd se nejčastěji pěstuje kdouloň s hruškovitými plody (Cydonia oblonga Pyriformis) a kdouloň s jablkovitými plody (Cydonia oblonga Maliformis).
Dřevině se bude dařit v hluboké humózní zemině, která je bohatá na živiny. Škodí jí však vápník, když je ho v půdě nadbytek, kdouloním žloutnou listy. Nepotřebuje příliš závlahy, ale v suchých lokalitách je třeba ji občas zalít. Místo na zahradě volte slunečné. Kdouloň je choulostivá na mráz, v lokalitách, kde často a hodně mrzne, se jí dařit nebude. Aby nepromrzly kořeny, zahrňte je na podzim vrstvou hlíny či humusu. Na ořezávání stromu opatrně, protože kdoule rostou právě na koncích výhonů.
Plody pronikavě voní po citrusech, na pohled připomínají jablka či hrušky. Jejich dužina je žlutá, šťavnatá a aromatická. Syrové plody nejsou příliš dobré, stromy ale rodí pravidelně a hojně, proto by byla škoda jejich plody nevyužít. Co tedy s nimi?
Pusťte kdoule do kuchyně
Čas sklizně kdoulí je právě teď, v říjnu a listopadu, když začínají padat první plody, ale ještě neudeřily první mrazíky. Aby byly kdoule poživatelné, je třeba je tepelně upravit.
Marmeláda z kdoulí
Klasikou z kdoulí je zavařenina. Portugalsky se ostatně toto ovoce řekne marmelo. Na základní recept budete potřebovat asi kilo ovoce, 2 citrony a želírovací cukr (cca 500 gramů).
Kdoule je třeba zbavit chloupků na povrchu. Loupat se nemusejí, postačí je důkladně umýt třeba kartáčkem či houbičkou a pak pořádně vydrbat utěrkou. Následně je nakrájejte na malé kousky, které vložíte do hrnce společně se šťávou a kůrou ze dvou citronů a dáte je vařit. Vařte do změknutí, bude to trvat asi deset minut. Nakonec přidejte želírovací cukr a opětovně přiveďte k varu. Krátce povařte. Plňte do suchých, vyvařených sklenic, které po naplnění obrátíte dnem vzhůru.
Kdoule ale obsahují hodně pektinu, můžete s nimi experimentovat a udělat marmeládu bez přidaných látek. Můžete je kombinovat i s dalším ovocem, jablky a hruškami, ale i úplně odlišnými druhy. Z kdoulí připravíte kompot, koláč, určitě můžete vyzkoušet i povidla.
Při vaření je možné je použít všude tam, kam byste dávali jablka či hrušky. Můžete si tedy upéct kuře s kdoulemi a pojídat je s bramborem, také krůtí maso v kombinaci se slaninou a kdoulí získá skvělou chuť. Uvařené kdoule můžete přidat i ke kozímu sýru, a dodat tak klasickému salátu nový rozměr.
