Pampelišky: princezny mezi plevely

Tři sestry

V čeledi hvězdicovitých najdete tři druhy pampelišky (odborný český název je smetanka), které rostou v našich podmínkách. První z pampelišek, smetanku besaberskou (Taraxacum besabericum), uvidíte nejspíš na suchých slanistých loukách v teplejších oblastech. Jako všechny smetanky je to rostlina vytrvalá, tvoří přízemní růžici a kvete bledě žlutými úbory.

Husí kap, hadí mlíčí, lví zub, lucerna, mléčný lupen - to vše a další jsou další označení pro smetanku

Smetanka lékařská, nazývaná také obecná nebo léčivá (Taraxacum officinale), je nejrozšířenější z pampelišek a najdete ji všude – na loukách, výsypkách, na mezích, ve světlých listnatých lesích a také na zahradách.

Třetí do počtu je smetanka lékařská prameništní (T. officinale subsp. fontanum), méně častý druh, který se vyskytuje na vlhkých loukách a prameništích. Objevuje se i na vysokohorských loukách.

Zlatovláska je jen jedna z nich

Pampeliška nejhezčí i nejzatracovanější je smetanka lékařská (obecná). Vytrvalá rostlina se silným kůlovým kořenem, přízemní růžicí podlouhlých vykrajovaných listů má v době květu na dutých plstnatých stoncích krásně vybarvené zlatožluté květy.

Možná nevíte, že byly vyšlechtěny kulturní odrůdy pampelišky, které jsou oblíbené do salátů hlavně ve Francii. Listy pampelišek se bělí, aby byly křehčí, a ještě před kvetením se sklízí.

Od hlavy až k patě

Pampeliška není ledajaký plevel: věděli to i staří Číňané, když v sedmém století před naším letopočtem prvně lékařsky popsali celou rostlinu. Smetanka má vysoký obsah vitaminu A a C, beta-karotenu, obsahuje ve větším množství draslík, měď, vápník, sodík, fosfor, síru a mangan.

Železa obsahuje dokonce dvakrát více než špenát! V rostlině je dále cholin, sterol, inulin, silice, hořčiny a některé třísloviny. Její kořen má močopudné a antirevmatické účinky a čistí játra. Listy jsou zdrojem vitaminu C, snižují krevní tlak a zabraňují tvorbě žlučových kamenů. Pražené kořeny pampelišky sloužily jako náhražka kávy, rostlina prý také posilovala zubní sklovinu a kosti.

První kresby této rostliny byly zaznamenány v herbářích vzniklých v 15. a 16. století

Z květů pampelišek se vyrábí domácí sirup nebo víno, jež bývalo oblíbené už ve středověku. A také se z květů vijí zlaté jarní věnečky… Jediné omezení v požívání pampeliškových přípravků platí pro těhotné ženy, pro ně nejsou čaje a odvary vhodné kvůli vysokému obsahu hořčin a tříslovin.

Pro zdravé tělo

Pampeliška zlepšuje chuť k jídlu, upravuje tvorbu žaludečních kyselin, podporuje tvorbu a vylučování žluči. Hodí se pro léčbu ledvinových kamínků, proti pálení žáhy, při zácpě nebo překyselení žaludku. Čistí organismus od jedů – odstraňuje nikotin, alkohol i drogy po dlouhodobém užívání.

• Čaj čisticí: popíjení čaje ze sušeného kořene pampelišky se doporučuje po dobu šesti týdnů, pak následuje dvoutýdenní pauza a kúra se může opakovat. Svařte dvě lžičky sušeného kořene v půl litru vody a nechte patnáct minut louhovat. Sceďte a dvakrát denně vypijte šálek vlažného čaje.
• Pro dobrou kondici pijte čaj z čerstvých listů pampelišky: čtvrt šálku zelených listů zalijte vroucí vodou, slijte po patnácti minutách a vlažný čaj vypijte.

• Salát z listů pampelišky: mladé listy (když je rostlina před květem) namočte na půl hodiny do slané vody. Cibuli nakrájenou na tenká kolečka smíchejte s natrhanými listy, ochuťte salátovým nálevem (voda, cukr nebo med, ocet, sůl a pepř). Můžete přidat i lžíci olivového oleje.
• Na pampeliškový med (spíše sirup) existuje mnoho variant přípravy, proto nabízím jednu rychlou:dvacet deka květů, dva citrony, půldruhého kila cukru a půldruhého litru vody. Květy zbavte zelených částí, zalijte vodou a vařte čtvrt hodiny. Nechte stát přes noc, ráno sceďte, přidejte kolečka citronu bez jader a cukr. Asi hodinu nechte mírným varem v odkryté nádobě odpařovat, pak plňte horké do sklenic. Obraťte na chvíli dnem vzhůru, pak uložte na tmavém a chladném místě.

Pro krásnou tvář

Pampeliška se uplatní i v kosmetice jako součást pleťových a čisticích vod. Odvar z květů a listů zklidňuje, odstraňuje akné a vyrážky, tiší spálenou pokožku a šťáva ze stonků likviduje bradavice podobně jako vlaštovičník.

Oblíbená zastávka včel

Na přípravu odvaru stačí přelít dvě lžíce květů čtvrt litrem horké vody, nechat patnáct minut odstát a scedit. Zchladlým odvarem umývejte pokožku. Stejně připravíte i odvar z listů, který můžete použít jako obklady na mastnou pleť.

Vraťme se na zahradu

Zlikvidovat pampelišky v trávníku je běh na dlouhou trať, zvlášť v blízkosti luk a volné přírody. Třeba si také si myslíte, že na venkovskou zahradu pampelišky (a sedmikrásky) do trávníku patří. Nemusí být přece u každé chalupy „golfové hřiště“ bez poskvrnky, ne?

Pokud ale nedáte jinak a chcete mít anglický trávník v Horní Dolní pod jabloní, existují herbicidy, které likvidují přímo jen dvouděložné rostliny (což je pampeliška) a nepůsobí na rostliny jednoděložné (v tomto případě trávy).

Kulovitý kořen dokáže proniknout i do hloubky dvou metrů

Pampelišky také můžete dloubat ze země starým nožem (většinou přeseknete kořen, z něhož za čas rostlinka znovu vyroste) nebo si kupte speciální „dloubátko“. Pampelišky z kbelíku nevyhazujte, ještě vám poslouží! Nasekejte je do nádoby, v ní je spařte a nechte stát do druhého dne. Výluh použijete jako hnojivou zálivku, spařené listy do kompostu.

Omezit se dají

Podaří-li se vám posekat zjara zahradu ještě před tím, než pampelišky nasadí na květ, máte napůl vyhráno – v zahradě jich vykvete minimum. Umějí se ale mistrně přizpůsobit výšce pojezdu vaší sekačky a vykvetou jen na dvoucentimetrových stoncích.

Květy napůl odkvetlé dokáže pampeliška „dopéct“ i na kompostu nebo na hromadě posečené trávy – pak se při větru vznese do vzduchu výsadek malých parašutistů a další zlaté hlavičky na sebe nedají dlouho čekat.

Květy vytváří semena i bez opylení

Využijte toho, co roste samo

Sbírat listy pampelišky je nejlépe zjara před květem, bývá to v průběhu dubna (podle počasí). Sbírat lze zjara i kořen a od dubna květy. Další sběr listů a kořenů můžete uskutečnit na podzim.

Listy sušte ve slabé vrstvě (občas je protřepte) v polostínu – nikdy ne na plném slunci. Kořen prosychá déle, ale ani ten nevystavujte na přímém slunci. Výhoda sušičky je evidentní: nastavíte si teplotu a o víc se starat nemusíte. Sušenou drogu skladujte v uzavřených nádobách v temnu a chladu. Zásoby si nedělejte větší, než spotřebujete za jednu sezonu. Pampelišky budou určitě i příští rok!