Rozemletými plody stromu s názvem jírovec maďal (Aesculus hippocastamus), lidově koňský kaštan, se kdysi léčívali koně. Rostl na našem území už v třetihorách, ale pak vyhynul a později se k nám, respektive do vídeňské botanické zahrady, vrátil až v roce 1588 v podobě daru z Malé Asie.
Rychle se šířil a vysazoval se hlavně jako okrasný strom do parků a alejí či na okraje lesů, aby svými plody usnadnil zvěři přežití.
Nohy na listí zdraví pojistí!
Mezi léčivé rostliny se jírovec dostal poměrně pozdě, i když se k tomuto účelu hodí jak květ, tak i kůra a loupaný plod. V osmnáctém století se právě kůra používala proti horečce, při zažívacích potížích nejen ona, ale i listy a květy.
Kúry z jírovce existují vnější i vnitřní, na ty je ale třeba být opatrný, protože byly zjištěny slabé toxické účinky, které mohou způsobit nevolnost a žaludeční křeče. Vyhnout se vnitřnímu užívání přípravků z kůry, oplodí a listí by se rozhodně měly děti a těhotné ženy.
Kaštanům se připisuje magická moc
Jírovec slouží k léčbě cévních onemocnění a k lepšímu prokrvení celého těla. Čerstvé nebo sušené listy lze využít při oběhových chorobách dolních končetin. Stačí si je prý dát do povlaku, na kterém máte přes noc nohy. Usušíte-li si a umelete kůru z jemných větviček, hodí se vzniklý prášek k zasypávání otevřených bércových vředů.
Masti nebo alkoholové extrakty pomáhají při hemoroidech, křečových žilách a otocích. Lihový extrakt z nastrouhaných kaštanů nebo květů zlepšuje bolesti v kloubech a namožených svalech.
Vnitřní léčba
Z květů si můžete zhotovit zápar nebo čaj (obzvlášť při cévních chorobách a vysokém tlaku krve), stejně tak i kapky. Stačí k tomu jedna třetina sušených květů a dvě třetiny alkoholu, nejlépe čtyřicetiprocentního. Tedy vodky, slivovice a tak podobně.
Necháte vyluhovat dvacet jedna dní na teplém místě na okně. Pak přefiltrujete a užíváte dvakrát až třikrát denně jednu čajovou lžičku. Směs musíte hodně zapít čajem, vodou nebo minerálkou.
Příjemné na dotek, pěkné na pohled
Pokud si necháte vyluhovat kůru, listy, oplodí či nezralé plody, lze výsledný produkt posléze využít zevně jako mazání nebo po zředění vodou k obkladům na bolestivá místa, jako jsou podlitiny.
Dá se i jíst
V naší zemi nejsou jedlé kaštany příliš známé
Kaštanovník setý čili jedlý (Castanea sativa) má své jedlé kaštany bohaté na vitaminy B, C a E. Obsahují i bílkoviny, tuky, sacharidy a velké množství minerálních látek jako draslík, železo, měď, hořčík, fosfor a chlor. Tyto plody vám pomohou proti průjmům a při ledvinových chorobách. Do jídelníčku by si je měli zařadit lidé trpící srdečními chorobami a vysokým krevním tlakem.
Jak jíst kaštany?
Kaštany se konzumují nejčastěji pečené, ale dají se též sušit nebo vařit. Já osobně je mám dokonce nejraději bez jakýchkoli úprav – oloupu je nožem a sním. Chutnají skvěle! Nemusíte se bát, že byste je nesehnali – na podzim je běžně koupíte v obchodech. Hodí se i do nádivky do koláčů, k masu či ke zvěřině nebo jako náhrada za ořechy.
Dříve než je dáte do trouby, nezapomeňte je naříznout
Buď je uvařte ve vodě (přibližně osm minut, poté je zabalte do ručníku a sloupněte), nebo je upečte v troubě doměkka. Do plodů musíte udělat dírku či je naříznout na vypouklé straně ostrým nožíkem do tvaru ixka, asi dva a půl centimetru na délku a trochu do hloubky.
Kaštanové mlsání
Slyšeli jste už někdy o dezertu zvaném kKaštanovo-pistáciová pyramida? K přípravě potřebujete sedmdesát gramů jedlých loupaných kaštanů, padesát gramů másla, třicet gramů cukru, padesát gramů krupicového cukru, kousek vanilky, padesát gramů hladké mouky, kakaový prášek, třicet gramů bílků, padesát gramů šlehačky, dvě stě gramů mléka, padesát gramů pistáciové zmrzliny, čtyřicet gramů pistáciové pěny, osmdesát gramů višní a mátu na ozdobení.
Do rozpuštěného másla vmíchejte cukr, strouhanou vanilku, mouku, kakaový prášek a vytvořte jemné těstíčko, které zjemníte bílkovým sněhem. Tuto hmotu roztírejte přes šablonu na plát a pečte v troubě při sto osmdesáti stupních Celsia. Poté připravte placičky, které můžete ještě teplé tvarovat.
Oloupané kaštany uvařte v mléce s cukrem doměkka, semelte a po vychladnutí vmíchejte do vyšlehané smetany. Do středu talíře položte placičku, na ni naneste kaštanovou pěnu a přikryjte další placičkou. Poté na ni dejte pistáciovou pěnu, překryjte třetí placičkou, která je přes půlku zacukrovaná. Ozdobte pěnou, mátou a kolem na talíř naaranžujte višně a pistáciovou zmrzlinu.
Pečené na ohni zahřejí zvlášť v zimě
Králík na kaštanech
Tak si jednou králík skákal, až skončil na kaštanech. Pokud nevíte, jak chutnal, zkuste si ho uvařit. Připravte si jednoho naporcovaného králíka, čtyři velké kaštany, čtyři vlašské ořechy, šest stroužků česneku, jednu bujónovou masovou kostku a jednu sklenku koňaku nebo bílého vína.
Upečte kaštany a dejte je stranou. Poté osmažte králičí játra a uložte je do misky, kam vložíte i nasekaný česnek, kaštany, ořechy, rozdrobený masový bujón a koňak nebo bílé víno. Králičí porce osmažte na dostatečném množství oleje, poté je přemístěte na pánev, přidejte trochu mouky a vody. Za deset minut dodejte kaštanovou směs a vše nechte ještě vařit přibližně patnáct minut. Nakonec pokrm osolte podle chuti.
Kde kaštanovníky pořídit
Stromy lze zakoupit v zahradnictvích (bez problémů je seženete zvláště přes internet), dají se ale množit i ze samotných kaštanů, které přes zimu uskladníte v chladu a v dubnu vysejete. Začínají plodit obvykle čtvrtým až sedmým rokem. Kaštanové sady najdete například v Nasavrkách a v Hukvaldech. Menší odrůdy vám však mohou posloužit jako pěkná dekorace.
Květy připomínají planoucí svíce
Víte, že prý….