Jak na to: vytvořte si sukulentní krajinku

Krajinky i do bytu

Sukulenty jsou ideální rostliny pro bytové podmínky. Mají totiž rády teplo a sucho, takže se snadno zabydlí i na slunném okně v paneláku či v kanceláři, kde na ně nebudete mít příliš času. Jen v zimě jim bude lépe v chladu, ale přežijí i v teplé místnosti, pokud tomu přizpůsobíte zálivku a nenecháte je přímo uvařit nad ústředním topením.

Sukulenty v takovýchto ozdobných "nádobách" můžete vidět na výstavě nazvané Pohádkové krajinky ze sukulentních rostlin; foto: www.sukulent.cz

Sukulent je, když ...

Sukulentem se rozumí rostlinky, které se přizpůsobily drsným podmínkám pouští a polopouští a především se vypořádaly s věčným nedostatkem vláhy. Získaly schopnost vázat ve svém těle vodu do zásoby – tato vlastnost se označuje jako sukulence.

Odtud tedy i název sukulenty. Aby to nebylo tak jednoduché, sukulenty se ještě dělí na stonkové a listové a dále na měkké a tvrdé. Vše opět souvisí se zadržováním vody. Rostlina totiž používá jako zásobárnu vody buď stonek, nebo listy.

Většina stonkových sukulentů nemá listy. Výjimku tvoří druhy, jež se v době vegetace olistí a v době vegetačního klidu listy shodí. Mezi stonkové sukulenty patří i kaktusy.

Tento druh rostlin se hodí pro ty, kdo zapomínají na zálivku

Stonkové sukulenty vydrží v chladu bez vody prakticky celou zimu a v létě v období vegetace jim stačí zálivka jednou za dva až tři týdny. Řadí se proto k takzvaným tvrdým sukulentům.

Naopak většina listových sukulentů patří mezi měkké, protože v jejich zpravidla plochých listech se voda neudrží dlouhou dobu a je nutné jim opatřit častější přísun vláhy. Tudíž i v zimě, při umístění v chladu, budou potřebovat občas zalít.

Co má sukulentí rodina nejraději

Při výběru vhodných rostlinek k vytvoření krajinky se musíte řídit nejen jejich habitem, ale i nároky na pěstování, které by měly být u společně sesazených rostlinek co nejpodobnější. A právě jejich vzhled vám hodně napoví, neboť podle něho se rostlinky řadí k jednotlivým sukulentním rodinkám: listovým, stonkovým a podobně.

Ať už budete pěstovat stonkové nebo listové sukulenty, jedna zásada platí pro celý rod: co nejvíce světla. Jako běžná intenzita se uvádí sto tisíc luxů, takže umístění na okenním parapetu nebo mezi zdvojenými okny orientovanými na sluneční stranu bude nejlepším řešením.

Vhodná keramická nádoba udělá parádu; foto: www.sukulent.cz

Nedostatek světla nutí rostliny k přílišnému vytahování se a opadávání listů. Pozor ale na přílišný sluneční žár, zvláště v meziokenním prostoru. Mohl by být pro vaše rostliny osudný.

Pro zdárný růst je velmi důležitá i správně zvolená skladba zeminy. Podle našeho předního pěstitele sukulentů, Jaroslava Honce, je naprosto nevhodný jakýkoliv kupovaný substrát, protože obsahuje příliš mnoho rašeliny a živin, jež paradoxně v případě sukulentů spíše uškodí.

Rostliny v špatně prosychajícím substrátu snadno uhnívají a u panašovaných druhů dochází ke ztrátě kresby nebo zbarvení. Nejvhodnější je směs písku a málo výživné hlíny (například spraš) v poměru jedna ku jedné i dva ku jedné.

Dalším tipem pana Honce, jenž platí pro rostliny obecně, je brát zeminu z hloubky kolem patnácti centimetrů, kde se už vyskytuje méně kořínků a semínek plevelů, které vám jinak v květináči vzklíčí. Při výsadbě sukulentů používejte co nejméně zeminy, stačí jen tolik, aby byly zakryty kořeny.

Malé jezírko a kolem zajímavá podívaná; foto: www.sukulent.cz

Sukulenty nehnojte! Jen ty, jež nebudete přesazovat, můžete na jaře opakovaně přihnojit anorganickými hnojivy. Zálivku přizpůsobte druhu sukulentů, teplotě místnosti nebo venkovního vzduchu a období, v němž se rostlinky nachází.

Běžně stačí zalévat jednou za dva týdny stonkové a jednou týdně listové, je-li skutečně teplo a sucho. Nejlépe je nechat rostlinku, aby vám „řekla“, co potřebuje. Zprůsvitnělé listy však už hlásí alarmující přemokření, žloutnoucí a sesychající zase nedostatek vláhy.

Musíte se trefit mezi tyto extrémy. Lépe než klasické zalévání je pro malé rostliny a krajinky, u nichž jsou sukulenty sázeny do malého množství zeminy, použít postřikovač.

Takovýto hrad jen tak někdo nemá; foto: www.sukulent.cz

Od května můžete vaše krasavce letnit, při intenzivním sluníčku je vhodné je přistínit, aby se neuvařili ve vlastní štávě a při přílišných deštích nebo trvalejších srážkách je také lepší schovat sukulenty pod střechu, aby nezačaly uhnívat. Venku je jinak můžete nechat až do příchodu prvních mrazíků.

Pokud je budete chtít zazimovat, budete potřebovat chladnou světlou místnost, kde teploty nepřesáhnou patnáct stupňů Celsia, v noci jim postačí teplota kolem pěti stupňů. Zálivku jim dopřejte podle druhu a podmínek minimální zhruba jednou za tři týdny nebo omezenou jen dvakrát až třikrát za celé období. Nemůžete-li sukulenty zimovat, nechte je svém místě, jako by zima nebyla.

Malý přehled vhodných sukulentů

Jako zástupce velmi tvrdých sukulentů lze jmenovat například živý kámen (Lithops karasmontana), k tvrdým patří pryšce a kaktusy obecně, za představitele těch nejměkčích uveďme například rozchodník (Sedum). Z dalších vhodných druhů to jsou tlustice (Crassula), kolopejka (Kalanchoe), Oxalis megalorrhiza, Ceraria, Adenium, Aeronie, Agave, Aloe a mnohé další.

Živé kameny se těm skutečným podobají tak moc, že člověk, který o nich nikdy neslyšel, je většinou nerozpozná

Jak vytvořit sukulentní krajinku aneb Přírodní k přírodnímu

K vytvoření sukulentní krajinky se nejlépe hodí zajímavý kámen nebo porézní kmen, například zduřenina dubového dřeva. V kameni musí být prohlubeň, do níž rostlinku vsadíte (dobře se hodí různé suvenýry z moře). Pokud takový kámen nenajdete, nechte prohlubeň vyhloubit u kameníků.

Nemáte-li k dispozici ani jedno, ani druhé, zvolte keramickou misku nebo keramickou skalku, kterou seženete u prodejců potřeb pro kaktusáře a některých pěstitelů. Nechce-li se vám shánět, máte jako poslední možnost použít vhodnou misku pro bonsaj nebo jinou vhodnou nádobu, do níž umístíte zeminu, zajímavý kámen nebo samorost a prostor okolo nich osázíte sukulenty.

Co budete potřebovat

Samozřejmě sukulenty, dále zmíněný kámen, dřevo nebo misku, písek a zeminu a nakonec vodu v postřikovači, abyste mohli krajinku zavlažit.

Potřebný materiál nemusí být příliš drahý

Krajinka krok za krokem

Nejprve si připravte všechno, co budete k výstavbě krajinky potřebovat. Smíchejte písek se zeminou. Připravte si jednotlivé rostliny. Ty, které jsou v květináči, opatrně vyjměte – vyklepněte ven, abyste věděli, jak velké mají kořeny. Pro krajinky na kameni jsou vhodnější řízky nejlépe s malými kořínky, které snadno zasadíte i do malého otvoru s malým množstvím zeminy.

Zeminu si smíchejte sami

Rostlinky stačí malé, však vyrostou

Vyzkoušejte „nasucho“ osazení kamene nebo dřeva; teprve až najdete ideální umístění jednotlivých sukulentů, nasypte trochu zeminy do otvoru, vložte rostlinku a zasypte ji zeminou, a tu ještě lehce přimáčkněte.

Výsledný efekt stojí za to

Je-li zem suchá, ještě ji před sázením zvlhčete. Opatrně odstraňte přebytečnou zeminu z kamene nebo dřeva a celou krajinku zavlažte pomocí postřikovače. Při výsadbě do misek postupujte jako u běžného sázení do květináče.

Co co stojí

Malé sazeničky sukulentů můžete pořídit dvěma způsoby, buď získáte od známých vrcholový řízek, nebo zakoupíte sazeničku u pěstitelů. Ceny se podle druhu pohybují od dvaceti korun výše. Větší či vzácnější exempláře se cenově vyšplhají do stovek korun. Mističky pořídíte okolo padesátikoruny, stupňovité keramické skalky od zhruba sto padesáti korun výše.

Překrásné, viďte?Foto: www.sukulent.cz

Kde vše pořídíte

Sukulenty, nádoby i návody na pěstování seženete například na webových adresách www.sukulent.cz, www.unipol-zk.com či www.sukulenty.ic.cz.

Tip na inspiraci

Od pětadvacátého října do jedenáctého listopadu můžete načerpat inspiraci na tradiční podzimní výstavě Pohádkových krajinek ze sukulentních rostlin. Bude se konat v Zahradním centru Čtyřlístek v Brně-Bystrci vždy od desíti do osmnácti hodin. Více informací najdete na stránkách www.sukulent.cz.