Malý "zahradník" aneb Rostliny k dětem patří!

Jedovatým květinám se vyhněte  

Pokud dítě svolí k péči o zelenou kamarádku, můžete se společně pustit do jejího výběru. Kytička by měla být nenáročná a měla by „vydržet“ péči vašeho potomka úměrnou jeho věku. Především však musíte vyloučit rostliny, které jsou jedovaté.

Rostliny, které by mohly ohrozit děti, raději doma nemějte

Některé květiny mohou děti ohrozit jedovatými listy, jiné atraktivními plody a další šťávou (latexem), jež vytéká z jejich ran. Seznam těchto rostlin většinou najdete v knihách o polohovkách. Mezi nejznámější patří:

• anturie (Anthurium scherzerianum)
• břečťan (Hedera helix)
• difenbachie (Dieffenbachia)
• filodendron (Philodendron)
• hvězdník (Hippeasrum)
• kala (Fartedeschia)
• klívie (Clivia monista)
• monstera (Monstera deliciosa)
• oleandr (Nerium oleander)
• primule (Primula obconica)
• vánoční hvězda (Euphorbia pulcherrima)
• voskovka (Hoya) Těchto květin byste se měli vyvarovat, po jejich požití může být dítěti nebo i dospělému člověku špatně. V horším případě hrozí i otrava – záleží na druhu rostliny a zkonzumovaném množství.

Odolná a krásná zároveň

Až vyloučíte jedovaté druhy, zaměřte se na množství péče, kterou rostliny vyžadují. Odolné jsou sukulenty a kaktusy, ale zvažte, zda je vaše dítě už natolik opatrné, aby mu pichlavé trny některých exemplářů nezpůsobily zranění. Zajímavou volbou může být i tilandsie, jíž stačí pravidelné rosení – květináč se zeminou k životu vůbec nepotřebuje.

Existuje i řada typických pokojových rostlin, které zvládnou i méně dokonalou péči. Třemi nejznámějšími s nízkými nároky na světlo i zálivku jsou:

• fíkus (Ficus)
• žumen (Cissus)
• potos (Epipremnum)

Mým favoritem je žumen. Je to vděčná rostlina s nádherně členitými zoubkatými a lesklými listy. Roste poměrně bujně a je dobré občas jí zaštípnout mladé výhony, aby byla košatá. Nároky na vlhkost má mírné – občas ji poroste, zejména pokud máte v bytě suchý vzduch, aby jí nezasychaly konce listů.

 
Pro začátek zkuste nenáročné druhy

Tento druh koupíte v každém květinářství přibližně za třicet až šedesát korun. Pokud však máte možnost přinést si odštípnutý kousek od někoho známého, udělejte to. Exempláře kupované v květinářství jsou do té doby pěstovány v ideálních podmínkách ve skleníku, kde mají správnou vlhkost, vhodné světlo, teplo a podobně. Proto jsou po přenesení domů tak trochu „zhýčkané“.

Malý pěstitel 

Vhodnou rostlinku byste už měli. S velkou slávou ji předejte malému pěstiteli a vysvětlete mu, jak se o ni má starat – objasněte mu, že i ona je živá, a potřebuje proto vodu a světlo. A že když na ni zapomene, kytička svěsí listy na znamení toho, že má žízeň stejně jako on. I rosení můžete nechat v plné péči dítěte.

Základní péči o svoji rostlinku děti zvládnou

Hnojením je však nezatěžujte, z bezpečnostních důvodů byste tuto činnost měli obstarat raději vy. Na dítěti tak bude pravidelná zálivka a otírání listů od prachu, aby mohla kytička dýchat. V případě nutnosti na ně nechte i sestřihnutí mladých vytáhlých výhonů, aby byla rostlina kompaktní a hustá. Umístěte ji do dětského pokoje na místo, kde se jen tak lehce nezvrhne ani při bujarých hrách. Snažte se její stanoviště neměnit.

Řeřicha: něco pro zdraví 

Pokud malému pěstiteli nebude stačit jedna kytička, můžete jeho iniciativy využít a svěřit mu pěstování nějaké rychle rostoucí rostlinky, jako je třeba řeřicha setá (Lepidium sativum). I mladší potomek zvládne zasít semínka do truhlíku se zeminou, kterou bude pravidelně rosit, popřípadě zalévat jemným proudem vody.

Magie pěstování zvědavé potomky zaujme

Brzkou odměnou za tuto péči bude rychle rostoucí zelenina. Řeřicha se konzumuje hned, jak jí naroste pár pravých lístků, její vegetační doba je maximálně dvacet dnů. Tato zelená dobrůtka se hodí například na chléb s máslem nebo ke kořenění různých jídel.

 Děti takovými experimenty získávají cit a vztah k přírodě, uvědomují si, že bez péče kytička nepokvete a rozvíjí se jim vnímání k živým i neživým věcem.