Ochranné a dělicí stěny

Když se však slunce s příchodem podzimu mění v bledého zimomřivého společníka a na jeho místo nastupuje studený vítr v plné síle, nezbývá než buď opustit všechna letní místa pro sezení a na zahradu se smutně dívat z domova přes okno, nebo si zkusit prodloužit přímé soužití s přírodou vytvořením ochrany před větrným samozvancem.

K tomu vám dobře poslouží dělicí stěny z různých přírodních materiálů či z živých rostlin. Mohou se stát i trvalou ochranou vašeho soukromí.

Dělicí stěna: pevná nebo mobilní

Pokud se vaší zahradou vítr prohání po většinu roku a dokáže ho zklidnit jen nejslunečnější počasí, bude nejlepší „chránit si záda“ trvale, stěnou napevno instalovanou v zahradě nebo na nejexponovanější části terasy.

Chcete-li si jen prodloužit čas pobytu venku o nějaký ten týden na podzim a brzy zjara, kdy i slabší větřík dokáže nepěkně profouknout skrz oblečení, vsaďte raději na dočasné opatření s mobilní zástěnou, jež vám za hezkých dnů nebude bránit ve výhledu do vaší vzkvétající zahrady.

Přenosné stěny vám umožní vybrat si pokaždé jiné místo k relaxaci; foto: Vladeko, www.vladeko.cz

Napevno

Ochranu před větrem nejlépe vyřešíte pevnou dřevěnou stěnou ukotvenou do země, podlahy terasy či na nosné trámky pergoly, altánu a podobně. Máte-li dostatek prostoru, můžete volit mezi klasickou zděnou zídkou nebo zídkou poskládanou na sucho z kamenů nebo tvarovek, které ještě můžete osázet zelení.

Podle potřeby lze vystavět buď jen jednu stěnu na nejexponovanějším místě, nebo prostor pro posezení ohradit ze dvou či tří stran. Jde-li vám více o optické oddělení určité části zahrady, případně velké terasy, bude efektnějším řešením zdobná mříž ze dřeva či kovu, kterou necháte porůst popínavými rostlinami.

Který materiál zvolit

Pro pevné dělicí stěny zkuste využít hotové dílce, zakoupené v některém hobbymarketu, kde máte na výběr z různých tvarových provedení. Mají tu výhodu, že jsou již většinou ošetřené proti plísním a vlhku. Stěnu si můžete nechat vyrobit i na zakázku či se do díla pustit sami.

Kromě už zmiňovaných možností kamenné či zděné stěny bude dozajista nejvhodnějším řešením i z estetického hlediska dělicí stěna ze dřeva. Ne každé dřevo je ovšem vhodné k venkovnímu použití, chcete-li, aby vám nějaký čas stěna dobře sloužila. Vybírat na ni odolné dřevo z exotických stromů se finančně nevyplatí.

Dáváte-li přednost originalitě, zvolte atypickou stěnu

Velmi dobře se hodí naše dřeviny, jež si poradí s místními povětrnostními podmínkami. Ideální bude tvrdý dub, dále je vhodný odolný modřín, má však sklon k praskání.

Použít můžete i pružnou borovici, ale ta vyžaduje maximální ochranu impregnací, jinak se může brzy stát obětí dřevokazného hmyzu nebo hniloby. Podobně je na tom i smrkové dřevo, které se navíc rádo pod větším zatížením štípe.

Ochrana dřeva

Pro maximální životnost dřevěné stěny je nejvhodnější zakoupit dřevo ošetřené bezchromovou tlakovou impregnací nebo si nechat před začátkem stavby trámky a prkna nařezané na požadovanou délku tlakově naimpregnovat například Wolmanitem CX-10.

Tento přípravek na bázi sloučeniny měď-HDO je ekologicky nezávadný a používá se i pro dětská hřiště. Takový způsob ochrany je nejúčinnější, protože tlaková impregnace ošetří dřevo do hloubky.

O něco méně účinným je penetrační nátěr, jenž pronikne jen do povrchové vrstvy trámku nebo prkna. Pro ještě větší účinnost a udržení přirozené barevnosti dřeva hotovou dělicí stěnu ještě přelakujte, ideální je lodní lak. Je pružný a reaguje na změny materiálu způsobené střídáním vlhka a sucha.

Jako alternativu můžete zvolit i venkovní barevný nátěr s podobnými vlastnostmi. Pokud je dřevo tlakově impregnováno, s lakováním nějakou dobu počkejte, dokud materiál nevyschne.

Dřevo držte dostatečně daleko od země, jinak začne hnít; foto: Vladeko, www.vladeko.cz

Kromě ošetření dřeva ještě musíte zabránit jeho trvalému styku se zemní vlhkostí, proto dělicí stěny ani jejich nosné sloupky nikdy neusazujte přímo na zem, nebo dokonce do země. Pro osazení sloupků použijte kotevní hřeby nebo betonové patky.

Ty se umístí do země či do podlahy terasy tak, aby jejich horní část zůstala minimálně deset centimetrů nad zemí, a teprve do nich se osadí nosné sloupky. Ke spojení jednotlivých dřevěných částí zvolte nerezové vruty do dřeva a spojovací materiál z pozinkovaného plechu, aby nedošlo k rezivění, a tím následnému pronikání vody do dřeva.

Výroba stěny

Pokud se pustíte do výroby ochranné stěny sami, musíte pro úspěch svého počínání dodržet pár základních pravidel.

• Konstrukce musí být lehká, ale zároveň pevná, aby odolala náporu větru a v zimě i sněhu. Počítejte raději i s možnou budoucí váhou vzrostlých rostlin.

• Kvalita dřeva a impregnace rozhoduje o životnosti stěny, má-li se stát oporou pro rostliny, musí mít životnost odpovídající běžné délce jejich života.

• Pro samonosné stěny s malou šířkou bude stačit konstrukce ze dvou nosných sloupků, ke kterým bude přišroubována rámová konstrukce ze slabších trámků. Na ni pak upevníte laťky, prkna nebo drátkem přivážete rákosovou rohož.

• Čím bude stěna širší, tím bude potřebovat silnější sloupky i rám, který bude muset být vyztužen i ve středové části (jedním středovým trámkem, více trámky v pravidelných rozestupech, trámovou konstrukcí tvořící čtvercovou síť, na niž se budou teprve šroubovat laťky).

Mobilní

Pro překlenutí nepřízně počasí v posezonním období můžete opatřit terasy, altánky nebo pergoly mobilní ochranou z rohoží z rákosu či jiných přírodních materiálů nebo z pevné plachtoviny.

Napnete ji mezi nosné trámky, s příchodem léta sundáte, srolujete a uložíte na suché místo například v zahradním domku, kde bude čekat na svou další podzimní příležitost.

Rostliny vhodné k popnutí stěny

Podle stanoviště a půdy máte na výběr například břečťan, zimolez, rdesno, plamének, loubinec. Pro pohledovou clonu chránící místo jen v letních měsících se bude dobře hodit povijnice, okrasná fazole či hrachor. Rostliny zasaďte do připraveného záhonu vedoucího podél stěny. Použijte vhodnou zeminu s přídavkem hnojiva s dlouhodobým účinkem, samozřejmostí bude i pravidelná zálivka.