Červivost plodů představuje pro pěstitele závažný problém. Navíc se netýká pouze jabloní, švestek a meruněk, ale mnoha dalších ovocných stromů. Její příčinou jsou obaleči, respektive jejich housenky. Popíšeme vám, jak který druh škodí, čím se liší, a hlavně, jakými metodami s nimi lze bojovat.
Všechny tři uvedené druhy obalečů z řádu motýlů mají podobný životní cyklus, kdy se za jednu sezonu vyvinou zpravidla dvě generace. Housenky tráví zimu v úkrytu a na jaře se zakuklí. Vylíhnutí motýli se množí a dávají vzniknout druhé generaci, která je ve srovnání s tou první ještě ničivější. Její housenky opět přezimují a celý cyklus se rok co rok opakuje. Obaleč meruňkový je o to větší hrozbou, že v průběhu let likviduje i samotné stromy.
Jak škodí obaleč jablečný
Ačkoliv jsou housenky obaleče jablečného velikostně nenápadné, dokáží úrodu výrazně znehodnotit, a to hned dvakrát za sezonu – plody napadené zjara přestávají růst a opadávají, plody napadené letní generací obaleče dozrávají předčasně, jsou poškozené a také často opadávají. Navíc jsou při deštivém počasí náchylnější na houbové napadení a hnijí. Housenky vyhryzávají chodbičky, které plní svým rezavě zbarveným trusem. Bohužel chodbičky mnohdy vedou až k samotnému jádřinci, takže plod je poškozený naskrz. Housenky přelézají z jednoho plodu na další – uvádí se, že za svůj život každá poškodí dva až tři plody.
Jak škodí obaleč švestkový
Stejně jako obaleč jabloňový má i on dvě generace za sezonu, přičemž housenky té první způsobují opad plodů, housenky druhé jejich červivost. Zatímco proti první generaci se většinou postřiky nedělají, proti druhé, která je závažnější, ano.
Jak škodí obaleč meruňkový
Obaleč meruňkový se chová podobně jako předchozí dva druhy. Krom meruněk napadá plody třešní, višní, slivoní, ale i jabloní a hrušní. Na povrchu místa, kudy se housenka dostala do plodu, bývá zaschlá kapička čiré klovatiny. Obaleč meruňkový však zanechává ničivé, nevratné stopy i na samotných stromech: od úrovně půdy do půlmetrové výšky jsou na kmenech starších dřevin viditelné oranžové kupičky trusu a pilin. Způsobují to housenky vyhlodávající v nich chodby. Jelikož samičky kladou vajíčka především do stejných míst, napadení stromů se rok od roku rozšiřuje. Toto postupné, dlouhodobé poškozování má za následek odumírání větví a celých stromů.
Ochrana ovoce před obaleči: využijte přímé i nepřímé varianty boje
1. Přilákejte do zahrady predátory
Podstatnou roli v ochraně proti obalečům hraje podpora jejich predátorů a tzv. parazitoidů, což jsou parazité, kteří kladou svá vajíčka do těl hostitelů – v našem případě obalečů, v nichž se potom vyvíjejí jejich larvy. Ty hostitele zevnitř vyžírají, později se v něm zakuklí a po přeměně opustí, přičemž hostitel umírá. Jak tyto spolubojovníky přilákat do své zahrady či sadu?
-
Hmyz jako lumčíci, lumci, chalcidky, dlouhošíjky, střevlíci či dravé ploštice ocení, ozeleníte-li prostor mezi stromy další vegetací, kde mohou žít a najít si vhodné úkryty.
-
Sýkorky a další ptáci uvítají, pokud jim v zimě poskytnete budky coby nocoviště.
-
Škvorům nachystejte hliněné květináče vyplněné slámou. Pověste je na větve stromů, keřů či umístěte na tyčku tak, aby otevřená strana směřovala dolů (slámu zajistěte proti vypadnutí pletivem). Přes den tak škvoři získají oblíbený úkryt a v noci se budou vydávat na lov.
-
Nepoužívejte prostředky, jimiž užitečný hmyz zlikvidujete.
2. Vybírejte rané odrůdy
3. Pořiďte feromonové pásy
K omezení počtu housenek obalečů se dají koupit feromonové lapací pásy, případně můžete vytvořit pásy z vlnité lepenky – ty ustřihněte deseti až patnácticentimetrové a ke kmenu je přidělejte vlnitou stranou ve výšce asi metr nad zemí. Pod horním okrajem pevně přivažte drát. Pásy na obaleče vyvěste začátkem července a odstraňte je během listopadu. Nestačí je jen vyhodit, spalte je. Feromonové lapače rovněž slouží ke sledování výskytu motýlů – samců. Feromony se šíří vzduchem a na vzdálenost několika stovek metrů až kilometrů lákají samečky, kteří se v lapáku přilepí. Po vyhodnocení jejich letové aktivity pak můžete dle návodu výrobce přistoupit k určení správného termínu postřiku tak, abyste ho načasovali do doby housenčího líhnutí se. Výskyt motýlků obalečů sledujte pomocí feromonových lapáků, například DeltaStop.
4. Zkuste postřiky k matení samců
V posledních letech přistupují zvláště majitelé velkých sadů k matení samců – například postřiky Isomate C LR, Isomate C Plus. Jak to funguje? Z odparníků, které si koupíte, se postupně uvolňují feromony (pět až šest měsíců v závislosti na teplotě a větru), které naplní sad vůní feromonu samiček, jež lákají samce. Tím je prakticky zabráněno samcům nalézt samičku, omezí se páření, tudíž i kladení vajíček. Feromon se týká jen určitého druhu, na jiné nemá vliv.
5. Vyzkoušejte biopreparáty, škůdce odstraní zevnitř
- Biopreparát Lepinox Plus obsahuje bakterii Bacillus thuringiensis, která produkuje protein působící specificky proti housenkám různých motýlů. Bakterie naruší jejich trávicí ústrojí a ochromí ho. Housenky přestávají po pozření přípravku žrát a během dvou dnů hynou. Výhodou tohoto insekticidu je, že při až pětaosmdesátiprocentní účinnosti nehubí užitečný hmyz a ošetřené plody můžete ihned konzumovat.
- Biopreparát Nemapom obsahuje parazitické hlístice Steinernema feltiae, které vyhledávají larvy obaleče a usmrcují je v průběhu dvou až tří dnů po napadení. Uvnitř těl larev pak dochází k vývoji další generace hlístic. Ty jsou dodávány v suchém stavu, takže obsah balení je třeba rozmíchat ve vodě a po podzimní sklizni nebo i zjara aplikovat u jabloní a švestek, meruněk, hrušní a broskvoní postřikem na kůru a větve stromů.
Uvedené prostředky jsou pro člověka naprosto bezpečné a stejně tak i pro další zvířata.
6. Klasický chemický postřik
V tomto případě můžete vybírat ze známých přípravků, jako je například Červivost Stop, Červivost jabloní Stop, Opticombi jádroviny, Mospilan 20 SP, Neem Azal T/S, Substral Careo Ultra, Sanium Al a Sanium System, Integro.
