Letničky dokvétají a nebýt trvalek, měla by zahrada nejlepší dny sezony za sebou. Právě různé druhy trvalek totiž zdobí záhony od jara až do prvních mrazíků. Zkuste si je namnožit, není to nic těžkého!
Proč se jim říká trvalky?
Pereny (trvalky) jsou rostliny, které vydrží na záhonech několik let. Zimu přečkají ve stavu klidu tak, že nadzemní část uhyne a v zemi zůstávají živé kořeny nebo oddenky. Aby to nebylo tak jednoduché, existují druhy stálezelených trvalek (barvínky, juky) i těch, jež mají klid v létě, kdy jim zasychá nadzemní část (srdcovky, mák).
Srdcovky byly dříve v každé zahradě, poté se na ně pozapomnělo; v současnosti se naštěstí vracejí zpět do módy
Najdete je všude
Vysokohorské trvalky a stepní druhy sázejte do skalek. O dlouhotrvající krásu se postarají trvalkové záhony, které často zdobí i parky. Menší trvalky porostou na květinových zídkách a jiné, jako třeba pivoňky, jsou krásnými soliterami.
Lekníny a lotosy představují nejoblíbenější zástupce vodních trvalek. Pamatujte i na kapradiny a nádherné okrasné trávy. Trvalky obecně mají mnohostranné využití: jsou vhodné jako záhonové rostliny, k řezu, k jarnímu rychlení i k sušení do vazby.
S chutí do toho
Namnožit si trvalky lze prakticky dvěma způsoby:
- generativně, tedy semenem;
- vegetativně, tedy dělením trsů a oddenků, řízkováním, roubováním.
Semeny, buď sesbíranými (třeba při procházce parkem či u sousedů), nebo koupenými, můžete úspěšně množit většinu trvalek. Některé druhy vysejte brzy zjara do truhlíků a po nějakém čase je přepíchněte do květináčů.
Koncem léta či na podzim pak vysaďte hotové rostliny na vhodně vybrané stanoviště. Dobře se takto dají množit prvosenky, karafiáty, orlíčky, zvonky, kokardy, dymnivky, statice, vlčí bob, máky, pupalky, rudbekie, kohoutky a jiné druhy.
Nejrůznější druhy zvonků vyvolávají modrou barvou květů chladivý dojem
Z podzimních výsevů si vypěstujte třeba hořce, hlaváčky, čemeřice nebo violky (většinou tedy skalničky). Misky s říjnovými nebo listopadovými výsevy nechte přemrznout v pařeništi, kde semena na jaře vyklíčí. Přepíchněte rostlinky do květináčků a na dané místo vysaďte druhým rokem po výsevu.
Drobná úskalí
Sesbírali jste si semena krásných velkokvětých orlíčků? Vyrostly vám orlíčky pěkné, ale ne velkokvěté a navíc barevně úplně jiné? Když si koupíte osivo označené jako F1 – hybridy, dostanete rostliny s vyšlechtěnými vlastnostmi, které si rostliny udrží jen v první generaci. Semena z těchto trvalek už nebudou mít původní vlastnosti vyšlechtěných rodičů, proto je lepší hybridy množit některým z vegetativních způsobů.
Stačí pořídit si první orlíček a uvidíte, že jen u něj rozhodně nezůstane - natolik se vám zalíbí
Pusťte se do dělení
Nejčastější a nejjednodušší způsob, jak získat rostliny, které se vám líbily u sousedů a známých, je dělení trsů a oddenků. Většina trvalek spolehlivě po rozdělení zakoření. Jak postupovat?
Z matečních rostlin oddělte potřebnou prokořeněnou část a vysaďte ji na připravené místo. Nejvhodnější dobou dělení trsů je jaro, kdy rostliny začínají rašit. Ty, které zjara kvetou, je lépe dělit až po odkvětu.
Máme ještě pár „lenochů“, kteří si schrupnou od srpna do září (období klidu), a než se začnou probouzet, je doba vhodná k jejich množení. Platí to hlavně pro kosatce, pivoňky, kamzičníky, kopretiny a střevíčníky. Prakticky se dá dělení trsů provádět kdykoliv až do podzimu, ale tak, aby rostliny měly vždy dostatek vláhy a stačily řádně zakořenit.
Pivoňkám to sluší ve váze
Množení pomocí řízků
V tomto případě se řízkem rozumí nezakořenělá část rostliny – lodyha, list, kořen nebo oddenek. Je to způsob množení náročnější na zeminu, teplo a vlhkost vzduchu, takže se hodí spíš pro ty, kteří mají skleník s možností rosení a se stínováním.
V malém můžete řízky zapíchat do plastových misek naplněných směsí praného písku s rašelinou a překrýt je mikrotenovou fólií k udržení vzdušné vlhkosti. Vrcholové řízky trvalek odebírejte z narašených rostlin od dubna do června.
Mají mít kolem pěti šesti centimetrů, spodní listy jim odstraňte. Dobře jim bude v propařeném čistém substrátu při optimální teplotě kolem dvaceti dvou stupňů, vyšší vzdušná vlhkost k tomu. Nezapomeňte je dostatečně často větrat, jen tak zamezíte výskytu hnilob a plísní.
… řízky z podzemí
Oddenkovými řízky odebíranými na jaře se lépe rozmnožují některé okrasné trávy nebo juky. Kousky asi pěticentimetrové vysázejte do misek s propařeným pískem, zavlažujte je a udržujte teplotu kolem dvaceti stupňů. Po zakořenění a vyrašení je můžete dopěstovat rovnou na záhonech.
Trvalky bez oddenků lze množit kořenovými řízky – pokud vytváří na kořenech pupeny. Dá se tak množit například divizna (Verbascum phoeniceum), sasanky, koniklece, jaterníky nebo mák (Papaver orientale). Řízky odeberte před příchodem zimy a uložte je na nemrznoucím místě.
Rudá barva máků září do dálky
Počátkem února se pěticentimetrové kusy píchají do substrátu podobně jako ty oddenkové. Pozor na to, kde byla spodní a kde vrchní část původního kořene: pro rozlišení udělejte spodní řez třeba šikmý a vrchní řez rovný, špatně otočený kořenový řízek nezakoření, pokud ano, tak jen s velkým zpožděním.
Ochotné ke všemu
Divukrásné květy, které vyžadují jen minimum péče, to jsou trvalky
Jako jedny z mála rostlin jsou trvalky ochotné přečkat neodborné pokusy s rozmnožováním a zakoření i úplným začátečníkům. Dobrý start při výsadbě (propustná a kyprá zeminy, dostatek vláhy) zajistí těmto přizpůsobivým rostlinám i vám mnoho příjemně strávených let.