S drvodělkami neboli samotářskými včelami se můžete na zahradě setkat od brzkého jara do časného podzimu, můžete je pozorovat, jak pomalu a hlasitě přelétají z květu na květ. Není třeba se bát, drvodělky jsou velmi bojácné.
Drvodělky se k nám dostaly z jihu: Milují slunce, teplo a sucho
Drvodělky jsou samotářské včely, které jsou hojnější v jižní Evropě, s oteplujícím se klimatem se však čím dál častěji objevují i u nás. Mají rády teplo, sucho a dostatek slunce. Nejprve se objevily na jižní Moravě, kde začaly osidlovat příhodné biotopy, nyní jsou i v Čechách. Žijí zde dva druhy těchto včelích samotářek – drvodělka fialová (Xylocopa violacea) a drvodělka potulná (Xylocopa valga). Jsou si dost podobné a od sebe je rozezná jen odborník.
Drvodělky se podobají spíše čmelákům, protože jsou velké a navíc hlasitě bzučí. Dorůstají délky 3 centimetrů, mají zavalitý zadeček, ale na rozdíl od čmeláků jsou drvodělky černé a jejich křídla hází modré a fialové odlesky. Na těle i zadečku mají drvodělky černé chloupky. Je to největší samotářská včela – nežije ve společenstvích jako známá včela medonosná, nemá dělnice a hnízdo si buduje každá samička sama. Drvodělky nepatří mezi agresivní hmyz, dá se říct, že jsou bojácné. Jakmile vidí člověka, odlétají, z květů je často vyženou obyčejné včely i vosy.
Drvodělky potřebují dřevo na hnízdění a potravu
Včely samotářky nenabízí žádný přímý užitek – včelí med ani vosk od nich nedostaneme. Jejich přítomnost na zahradě zaručuje opylení květů a nabízí zajímavou podívanou. Aby se u vás na zahradě drvodělky usadily, potřebují specifické podmínky, mají totiž rády přírodní zahrady, přitom ale potřebují klid a dostatek potravy.
Samička si vrtá otvory do kusů dřeva, nejlépe do dřeva odumřelých listnatých stromů s měkkým dřevem, do kterých snáší vajíčka. Nejraději má, když je dřevo již trochu ztrouchnivělé. Nejlepší dřevo nabízí jabloň a dále olše, vrba či mladý topol. Samička do dřeva vykusuje až 30 centimetrů dlouhé chodby. Do tvrdšího dřeva je možné včelám dírky předvrtat. Samotné hnízdo je jako chodbička ve dřevě, která má několik komůrek. Do nich včela nanosí potravu v podobě pylu a nektaru, kterou požírají larvy – bílí červi.
Drvodělkám chutnají ovocné stromy
Aby se včelám dobře dařilo, potřebují místo, na které svítí slunce a tedy je na něm teplo a zároveň je v blízkosti dostatečný zdroj potravy – a to jak nektar pro dospělé tvora, tak pyl pro vyvíjející se plod. Protože drvodělky pochází z jižní Evropy, určitě ocení, pokud na zahradě budete pěstovat rostliny ze Středomoří, rostliny, které patří do stepní či polostepní vegetace. Podle odborníků si pochutnají na květech višně turecké, vistárie, akátu, čistce, šalvěje a na podzim bodláku.
