Slyšíte slovo cukr a přemýšlíte, jak vypít čaj či kávu bez něj, ačkoliv vám takový nápoj nechutná? Ať už se cukru vyhýbáte kvůli štíhlé linii nebo zdraví, život si můžete stejně osladit. Jak? S pomocí stévie!
Víte, jak můžete sladit méně? Podívejte se na video, radí Margit Slimáková:
Sladké dítko z Jižní Ameriky
Stévie je víceletá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) a dorůstá výšky nad půl metru. Lístky, které z ní dělají žádanou bylinku, jsou drobné, vstřícné a kopinaté, květy bílé barvy vytváří koncové okolíky a nakvétají po celé léto. Kromě svých účinků vám stévie udělá radost i zajímavým vzezřením.
Květy stévie nejsou příliš výrazné
Pochází z Paraguaye, kde roste v nadmořských výškách od tří set metrů. Její blahodárné účinky znali už před mnoha staletími jihoameričtí indiáni. V sedmdesátých letech minulého století se začala pěstovat v Japonsku, kde dnes tvoří kolem čtyřiceti procent celkové produkce nekalorických sladidel. Používá se v mnoha zemích v potravinářském průmyslu ke slazení potravin, cukrářských výrobků, při výrobě žvýkaček, zubních past a kloktadel.
Slaďák jménem stévie
Stévie sladká nebo také sladká tráva, Sugar Baby či latinsky Stevia rebaudiana je považována za přírodní nekalorické sladidlo. Kromě přímého použití lístků pěstované rostliny lze stévii koupit i ve formě průmyslově zpracovaného sladidla, například SUNECTAR ® či Marumilon.
Nejenže je až třistakrát sladší než cukr, za což vděčí komplexu sladivých látek souhrnně označovaných jako steviosid (nachází se jak v listech, tak i v celé nadzemní části rostliny), ale navíc obsahuje jednu ještě více sladivou látku – rebaudiosid A, dále rebaudiosid C, D, E, dulkosid B a steviolbiosid.
Stévií sladíme i jiné nápoje než čaj či kávu, užívá se i k oslazení různých dezertů
Steviosid nezpůsobuje zvýšení hladiny cukru v krvi, ale naopak ho pomáhá udržovat v rovnováze v krvi a játrech. Podporuje činnost pankreasu a léčí diabetes II. typu. Jako nízkokalorické sladidlo je stévie vhodná jak pro diabetiky a hypoglykemiky, tak pro všechny, kteří chtějí svou váhu udržet na uzdě.
Malý velký zázrak
Kromě výše uvedených chvályhodných vlastností umí stévie ochránit před vysokým tlakem, podporuje dobré trávení, odtučňuje a zároveň se podílí na zhutnění svalové hmoty. Napomáhá buněčnému metabolismu, zvyšuje energetické hladiny a mentální aktivitu, má antibakteriální a protivirové účinky.
A to není zdaleka vše! Urychluje prý i hojení ran a zamezuje tvorbě jizev, reguluje tvorbu bakterií v ústní dutině a omezuje tvorbu zubního kazu. Ocení ji i náctiletí, neboť pomáhá při léčbě akné, dále ekzémů a dermatitis. Poradí si nejen s odstraňováním přebytečných kil, ale snižuje také chuť na alkohol a tabák.
Sladí – nesladí?
Před nedávnem se v diskuzním fóru AZ objevil dotaz jedné naší čtenářky ohledně problémů se sladivostí stévie: „... Sháním informace o Sugar Baby, kterou jsem si objednala u Starkla. Vhodila jsem celá natěšená do konvice čaje asi pět lístků, spařila je, ale nápoj se vůbec neosladil. Zdá se mi to divné...“
Zeptali jsme se proto přímo ve zmíněném zahradnictví Starkl, kde nám poradili takto: „Sladká látka v této rostlině se tvoří tím víc, čím víc má rostlina k dispozici tepla a světla. To znamená, že v zimě a na jaře se sladká látka tvoří méně, i sladivost je menší než v létě, kdy je zaručena větší intenzita slunečního záření i delší den.
Co se týká slazení například čaje, podle našich zkušeností je lepší lístky usušit a pak jimi sladit nápoje, látka se snáz uvolňuje. Pokud ochutnáte zelený čerstvý lístek, chutná sice sladce, ale látka se hůř uvolňuje do nápoje.“
Sušené lístky sladí silněji než čerstvé
Listy je tedy možné užívat jak v čerstvém stavu, tak zmražené nebo podle rady ideálně sušené. Z jedné rostlinky lze získat až půl kila sušiny ročně. Ta nahradí víc jak jeden metrák rafinovaného cukru.
Aby byly lístky pro denní potřebu
Stévii se nejlépe daří v květináči se substrátem vhodným pro bylinky, což znamená středně těžkou, humózní, zásaditou, rašelino-hlinitou půdu. Lebedit si bude na teplém a světlém stanovišti, ale s ochranou před slunečním úpalem.
Ideální umístění představuje okno s ranním sluníčkem nebo třeba i pracovní stůl umístěný poblíž okna, díky čemuž budete mít svoje stále se doplňující sladidlo hned při ruce (k oslazení celé konvice čaje stačí dva až tři lístky). Alternativou je pěstování stévie ve skleníku.
Zálivku si žádá pravidelně, nejlépe až tehdy, když substrát částečně vyschne. Hnojit ji lze běžnými hnojivy v rozmezí čtrnácti dnů. Pořídit si můžete i speciální hnojivo pro bylinky.
Jakmile se venku oteplí, tak počátkem května, můžete dopřát stévii letnění na balkoně nebo v zahradě na světlém či polostinném místě, chráněném před větrem, odkud ji na zimu musíte zase odnést zpět domů. Zde přezimuje při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni.
Dokáže přezimovat i při nižších teplotách – do pěti stupňů, ale v tom případě shodí téměř všechno listí, a je třeba výrazně omezit zálivku. Na jaře je vhodné rostlinu přesadit do většího květináče. Stévie se dobře tvaruje řezem, po kterém bohatě obrazí. Množit ji lze pomocí stonkových nebo kořenných řízků či odnožemi.
Stévie vydrží při dobré péči i přes zimu
Hon na čarodějnice?
V zemích Jižní Ameriky a východní Asie je stévie běžným potravinářským sladidlem, ale není tomu tak všude. Obavy z konkurence vedly výrobce umělých sladidel k tažení, které v USA vyústilo v zákaz prodeje a dovozu průmyslově vyráběného sladidla právě ze stévie. Povolen je pouze její extrakt v podobě potravinového doplňku.
Na horší časy se rostlince už nějaký čas blýská i v zemích EU, kde je sladidlo z ní stahováno z trhu na základě zákazu Evropské komise (2000/198/EG), odůvodněného neexistencí dostatečného množství studií o její zdravotní neškodnosti. Takže pokud jde o stévii, snadněji si nápoje osladíte doma vypěstovanou rostlinkou než koupeným sladidlem z ní.