Letní nabídka
Vyhřátá zem, závlaha a dlouhé dny, to je optimální kombinace pro výsevy zeleniny k druhé sklizni. Semena rychleji vyklíčí a sazenice při dostatku vláhy rostou jako o závod. Vysévat můžete salát, karotku, kedlubny, fazolky, čínské a pekingské zelí či ředkvičky.
Jahodníky si namnožíte velmi snadno
Také lze vysazovat předpěstovanou sadbu poloraných košťálovin. Kdo chce rozšířit jahodovou plantáž, nastává mu právě čas pustit se do práce. A komu se nechce pěstovat nic, měl by alespoň myslet na příští rok a osít prázdné plochy rostlinami vhodnými pro zelené hnojení.
Než se rozmyslíte
Protože je z čeho vybírat, než se rozhodnete, co chcete dál pěstovat, připravte si záhon na výsev nebo výsadbu. Není potřeba nic jiného, než odplevelit, prokypřit motykou a prolít, aby se voda řádně vsákla do země. S rytím nezačínejte, zbytečně byste se ochuzovali o vláhu, mělké prokypření opravdu stačí.
Úroda pod zemí
Karotka má kratší vegetační dobu než mrkev, proto ji můžete použít jako následnou plodinu po listových zeleninách. Vysévá se stejným způsobem jako zjara, po výsevu dobře zavlaží a v průběhu růstu se postupně protrhává k přímé spotřebě.
Zvláště pod ochranou netkané textilie porostou ředkvičky jako z vody
Máte-li strach, aby vám ředkvičky nevyběhly do květu, vysejte některou z celoročních odrůd (k pozdějšímu srpnovému výsevu, kdy se den krátí, se hodí i jarní odrůdy). Dobře bude z červencového výsevu prospívat i japonská ředkev. Hlavně dopřejte zelenině dostatek vláhy, nejlépe ráno nebo večer. Pokud prší častěji, kypřete záhony – ušetříte si práci se zálivkou.
Jaké zelí?
Koncem měsíce můžete vysévat čínské nebo pekingské zelí – někdy se vzájemně zaměňují a zklamání na sebe nedá dlouho čekat: podlouhlé, pevné hlávky dělá zelí pekingské, dá se proto déle skladovat. Lze ho vysazovat i z předpěstované sadby, při přímém výsevu a následném jednocení (na spon čtyřicet krát čtyřicet centimetrů) neztrácí čas novým zakořeňováním.
Čínské zelí vytváří pouze rozvolněnou růžici řapíkatých listů, rychleji vadne a nedá se skladovat delší dobu. Rostliny z přímého výsevu se jednotí na padesát centimetrů. Po výsevu nebo výsadbě se záhon zakryje netkanou textilií, která slouží jako ochrana před škůdci. Sklizeň probíhá postupně po celý podzim až do prvních mrazíků.
Čerstvou zeleninu naše těla ocení
Lupení na náš stůl
Hlávkový salát vysévejte do řádků a vyjednoťte, přebytečné sazenice můžete použít k výsadbě (nebo je věnovat sousedům). Výborně se pro letní výsevy hodí jarní saláty; snesou i pozdější výsadbu a chladno, sklizeň se protáhne až do mrazíků. Nabízí se saláty hlávkové, například odrůda ‘Maraton’ a ‘Faraon’, také saláty listové, jako je červený kadeřavý ‘Roden’ nebo světlezelený kudrnatý ‘Zoltán’.
Pěstovat jako následnou plodinu můžete ze srpnového výsevu i špenát, je nenáročný a rychle roste, pokud má ovšem dostatek vláhy. Za sucha vytváří listů méně a vybíhá do květu.
Polníček je méně známou listovou zeleninou, a přece by si zasloužil větší pozornost. Je velice nenáročný, vysévat se dá postupně od července. Pozdější zářijové výsevy v uvolněném skleníku se sklízí až koncem roku.
Vysévá se do dvoucentimetrové hloubky na utužený záhon, aby semena nezapadala příliš hluboko. Nemusí se jednotit, vyhovuje mu hustší porost, kde neprorůstá plevel. Sklízí se buď celé růžice, nebo jednotlivé listy – čerstvé jsou výbornou přísadou do salátů všeho druhu.
Kdo se zimy nebojí
Koncem měsíce si můžete připravit záhon k setí cibule pro přezimování a na jaře budete mít čerstvou cibulku plnou vitaminů. Poptejte se po odrůdách vhodných právě k přezimování, a semena pak vysévejte rovnoměrně hluboko a hustě. V době sucha zalévejte, aby cibule do zimy dorostla do síly tužky. Jednotit se nemusí, pouze příliš husté řádky prosvětlete.
Ani skleník nemusí být prázdný
Stejné druhy zeleniny, jako se vysévají v červenci na uvolněné záhony, můžete s úspěchem vyset nebo vysadit i v polovině srpna do skleníku. S pomocí netkané textilie prodloužíte vegetační dobu až do zámrazu kedlubnám, salátu a třeba i keříčkovým fazolkám sklízeným na lusky. Dobře snáší chlad i jarní odrůdy květáku, v nabídce jsou i ty, které ve skleníku dobře přezimují.
Zelení se zelené hnojení
Vypěstovat si zelené hnojení můžete z lecčeho: třeba ze semen, jež zbyla z minulých let, vyset lze jenom luskoviny, můžete si namíchat směsku ze semen hrachu, bobu, řepky, pelušky a nebo koupit v zahradnické prodejně směs na zelené hnojení.
Na venkovní plochy i do skleníku vysévejte hustě od července do poloviny srpna, aby porost vytvořil dostatek zelené hmoty. V lehčích půdách pak zarývejte zelené hnojení hlouběji, asi na dvacet až třicet centimetrů.
Zelené hnojení se hodí hlavně těm, kdo nemají dostatek hnoje
V těžších půdách se zelená hmota rozloží pomaleji, proto je vhodná hloubka pro zarytí do patnácti centimetrů. Na „zeleně prohnojené“ půdě dobře prospívají plodiny náročné na živiny – brambory, kořenová zelenina, zelí i okurky.
Čas pro příští krásu
Všechny trvalky, co odkvetly během jara a časného léta, se mohou začít množit dělením a vysazovat na nová stanoviště. Půdu předem prokypřete do hloubky a přidejte rostlinám zralý kompost, aby měly zásobu živin. Nezapomínejte na závlahu, aby do podzimu dobře prokořenily a nevymrzly.
Odkvetlé cibuloviny očistěte od suchých listů, a pokud je budete vyndávat ze země, opatrně vyryjte cibule rycími vidlemi. Po proschnutí je uložte v suchu k pozdější podzimní výsadbě.
Cibuloviny musí být zdravé a nepoškozené
Máte-li v plánu výsadbu okrasných keřů nebo jehličin, pak v tuto dobu volte rostliny předpěstované v nádobách, které mají soudržný kořenový bal. Před výsadbou prolijte připravenou jámu několikrát za sebou vodou, přidejte kompost a rostlinu potom pravidelně zalévejte. A jestli se vám povedly dvouletky, můžete je postupně rozsazovat na některý z uvolněných záhonů.