7
Fotogalerie

Tomel kavkazský a tomel virginský: exotika v českých končinách

V dnešním článku vám představíme dva otužilce, kteří v našich podnebných podmínkách mohou nahradit svého choulostivého příbuzného, o jehož oblibu se postaraly exotické plody známé jako kaki.



Diospyros kaki - plod.jpg
Plody tomelu japonského jsou k dostání v různých supermarketech

Ze všech keřů a stromů, jež se k němu řadí, se nejvíce proslavil tomel japonský (Diospyros kaki). Latinský název napovídá, že se pěstuje pro stejnojmenné sladké plody: kaki, s nimiž se můžeme setkat i pod označením churma, persimon či shitse. Na rozdíl od prvních dvou druhů je japonská dřevina vcelku rozmazlenou slečinkou, která silnější zimní mrazíky snáší jen krátkodobě. V našich podmínkách lze tento druh pěstovat pouze v subtropickém skleníku.

Kluci do nepohody

Tomel obecný (kavkazský) pochází, jak jinak, z podhorských oblastí Kavkazu, kde horké léto vládne překvapivě dlouhou dobu – na rozdíl od zimy, která má vymezené daleko kratší údobí – o to je však mrazivější: krátkodobější poklesy teplot až kolem minus dvaceti stupňů Celsia nejsou ničím neobvyklým.

Otužilý tomel si z těchto extrémů mnoho nedělá, a má dokonce delší vegetační období než v teplejších místech rostoucí tomel japonský. Pouze při dlouhodobějším poklesu teplot dochází k jeho namrznutí, ze kterého se na jaře rychle zregeneruje.

Diospyros lotus - květ.jpg
Květy tomelu kavkazského mají narůžovělou barvu

Tyto vlastnosti ho předurčily k roli rostlinného bodyguarda, který tím, že poskytne svůj kmínek k roubování, ochraňuje naroubovaný japonský tomel před mrazíky a poskytuje mu i podmínky pro lepší vegetaci a s tím spojený vývoj plodů.

Tomel kavkazský dorůstá výšky od patnácti do dvaceti metrů, v teplých polohách se dokáže vyšvihnout až ke třiceti metrům. Patří k opadavým druhům, má holé, tmavě zelené, pět až patnáct centimetrů dlouhé a tři až šest centimetrů široké listy. Zdobí ho drobné květy, jež se objevují začátkem června. Žluté plody jsou malé, měří jen asi jeden až dva centimetry v průměru, mají trpčí chuť. Kůra starších stromů bývá přirozeně hluboce zvrásnělá a popraskaná.

Tomel virginský svým názvem opět napovídá, odkud pochází. Původní výskyt tohoto tomelu je v oblasti od Floridy až po jižní Ontario a Kansas. Je kupodivu ještě odolnější než jeho asijský bratr, protože se v zimě musí vypořádat s teplotami často ještě o deset stupňů nižšími a velmi umírněnou formou léta. Regeneraci řeší obdobně, a to nasazením spodních nových výhonů brzy zjara.

Kavkaz versus Virginie

V růstu oproti kavkazskému tomelu zaostává, roste pomaleji a dorůstá jen málokdy výšky patnácti metrů. Praskání a odlupování kůry u starších dřevin je přirozený jev, nejedná se o žádnou chorobu. Strom zdobí tmavé eliptické listy, dosahující délky mezi deseti až patnácti centimetry a zhruba poloviční šířky. Na podzim opadávají.

Z jejich úžlabí vyrůstají jednotlivé nebo seskupené zelenavě bílé květy, které mohou být buď jen samčí, nebo jen samičí, některé odrůdy vytvářejí oba typy květů (například Szukis). Na samičích stromech po opylení dozrávají oranžově zbarvené plody o velikosti až pět centimetrů.

Diospyros virginiana - květ.jpg
Jednotlivé druhy poznáte podle zabarvení květů

Stejně jako kavkazský tomel poskytuje i virginský silák své dřevnaté tělo k roubu choulostivému tomelu japonskému. Čeští ovocnáři mají s podnožemi z virginského tomelu výrazně lepší zkušenosti než s podnožemi z tomelu kavkazského, na němž prý plody kaki špatně dozrávají.

I tvrdí hoši chtějí svoje pohodlí

Pokud byste chtěli svou zahradu ozvláštnit netradičními ovocnými dřevinami, jakými pro naši zeměpisnou polohu bezesporu tomel kavkazský a virginský jsou, lze tak bez předem zřejmého ohrožení vysazených rostlin učinit jen v případě, že se váš zelený kus světa nachází v jižních nížinných oblastech bez tradičně výrazně mrazivých zim. Jinak se o pěstování všech druhů můžete pokusit pouze za ochranným sklem subtropického skleníku.

Oba tomely vyžadují plné slunce, na chráněném místě se spokojí i s polostínem. Pro výsadbu do volné země se hodí až několikaleté rostliny s dobře utvořeným kořenovým systémem, jemuž už nehrozí celkové omrznutí během první zimy.

Půda by měla být výživná a vzdušná, s přiměřenou vlhkostí, ale díky své nenáročnosti přežijí tomely i krátkodobější sucho nebo naopak přemokření. Mladé rostliny se pěstují v kontejnerech, které je vhodné v období vegetace umístit venku a zimovat ve skleníku nebo chladné světlé místnosti, kde teplota neklesne pod minus pět stupňů.

Diospyros lotus.jpg
Tomel kavkazský je otužilec

Vysazeným rostlinám pomůže zimu lépe přestát dobrá ochrana kořenů (přihrnutí zeminou a listovkou, obložení chvojím) a ochrana kmínku a koruny (například slámou, jutou nebo bublinkovou fólií). Pozor však dejte na to, aby mohl tomel dýchat. Co se týče růstu, patří tomel kavkazský mezi velmi rozpínavé a je třeba ho každoročně usměrňovat řezem.

Budiž mírná zima

Při troše štěstí, které v případě tomelů představuje několik po sobě jdoucích mírných zim, se lze i v našich podmínkách dočkat na rostlinách od čtvrtého až šestého roku (na roubovaných už kolem třetího roku) věku prvních květů a plodů.

Jejich jakost pak závisí hlavně na dostatečně dlouhém slunečném létě a podzimu, aby se mohly dobře vyvinout a dozrát. Protože je pěstování v našich krajích pro tyto dřeviny nepříliš optimální, je třeba brát tento fakt v úvahu již od počátku a nečekat zrovna sadařské zázraky, ale spíš se orientovat na zajímavost a okrasnou stránku jejich výsadby.

Diospyros virginiana - plod.jpg
Z plodů tomelu virginského se lze při troše štěstí radovat i u nás

Jinak je lépe vsadit na jistější postup a zvolit rouby pěstované ve skleníku. Roubování se doporučuje provést těsně před rašením nebo na jeho počátku. Tomely se množí poměrně snadno, běžným semenným výsevem.

K čemu se hodí

Některé druhy tomelů (například tomel kavkazský) patřící k čeledi Ebenaceae dávají známé a ceněné ebenové dřevo. Tvrdé dřevo se používá k výrobě nábytku, hudebních nástrojů, v řezbářství a podobně.

Diospyros lotus - plod.jpg
Tomel kavkazský a ebenové dřevo. Koho by to napadlo?

Plody, podle druhu sladké či málo výrazné, mají vysoký obsah vitaminu C a provitaminu A. Jedí se buď syrové, nebo se zpracovávají na sirupy, vína, džemy a protlaky, mohou se sušit. Již zpracované se dále používají k přípravě koláčů, zmrzlin a pudingů.

Jak si kaki správně vychutnat

Plod kaki musí být především úplně dozrálý, což znamená podle odrůdy sytě žlutě, oranžově, červeně nebo nahnědle zbarvený a na omak měkký. Pokud ho koupíte ještě nedozrálý, stačí ho ponechat pár dní na teplém místě.

Diospyros kaki.jpg
Plody konzumujte, až jsou dostatečně zralé

Když je dužnina správně měkká, kaki rozřízněte, pokapte lehce citronovou šťávou a lžičkou dužninu vyberte. Jen tak oceníte výbornou chuť těchto exotických plodů.

Doporučujeme

Články odjinud