Balkonové rostliny na kmínku

Když odejdou „ledoví muži“

Koncem května už nehrozí ranní mrazíky, takže můžete s klidným svědomím vystěhovat na balkon doma pěstované květiny na kmínku. Za letnění budou vděčné ibišky, oleandry i některé menší fíkusy. Se stěhováním ale nespěchejte – postavit pokojovou rostlinu ze dne na den na plné slunce znamená šok pro ni a potom i pro vás.

Bugenvilea pěstovaná ve formě stromku vypadá půvabně

Raději otužené květiny postupně zvykejte na venkovní podmínky: máte-li balkon orientovaný tak, že je celodenně osluněný, postarejte se o přistínění rohožemi, roletami nebo aspoň slunečníkem. Prudké jarní slunce spálí listy za krátkou chvíli a rostliny se uzdravují dlouho, někdy dokonce uhynou úplně.

Pozor, začínáme!

Z balkonových rostlin jsou pro pěstování tvarů s kmínkem vhodné rostliny víceleté a bohatě kvetoucí. Velmi pěkně vypadají fuchsie i pelargonie, lantana, rozmarýny, velkokvěté růže a kupodivu i vistárie.

Výhodou tvaru je i menší náročnost na místo, protože velikost korunky lze vždy přizpůsobit prostoru, ve kterém rostlina poroste. Pro počáteční pokusy se dobře hodí právě pelargonie (nebo také fuchsie), protože poměrně rychle rostou a výsledek je vidět už v prvním roce.

Život na vysoké noze

Kupte si tedy muškát a pusťte se do toho! Nejlepším druhem pro vysokokmenný tvar je Pelargonium zonale se vzpřímeným růstem a silným středovým výhonem, což pěstování ulehčí.

Do květináče o průměru dvacet centimetrů se pelargonie zasadí do dobrého substrátu (nebo kompostu) a zbaví se všech postranních výhonů, takže zůstane jen střední výhon s vrcholovými listy. Ten se vyváže k opoře a postranní výhony se stále odstraňují, dokud „kmen“ nedosáhne výšky kolem osmdesáti centimetrů.

Nesmí vám být líto odstranit kromě středního výhonu všechny ostatní, jinak vám vznikne nepěkný hybrid

Tady začíná základ korunky; ponechají se postranní výhony, případná poupata se ještě vylamují (rostlina pokračuje v růstu do výšky). Ve výšce jednoho metru se pak zaštípne střední výhon, a pelargonie tak má základ pro korunku.

Rostlina se přesadí do větší nádoby a už může i kvést, jen postranní výhony se stále zaštipují asi na třicet centimetrů, aby se korunka zahustila. Při dobré výživě a tvarování bude už v druhé polovině léta ozdobou balkonu.

Přezimování je stejné pro všechny pelargonie a zjara otužené rostliny putují opět na balkon. Korunka se udržuje ve tvaru zaštipováním výhonů i v dalších letech, násada květů bývá bohatá a nezasahuje se do ní. Nejkrásnější bývají rostliny mezi druhým a čtvrtým rokem, pak kmínek i korunka dřevnatí.

Načesané hlavičky

Fuchsie jsou vhodné na balkony orientované na východ. Pro místa, kde je více slunce, se lépe hodí kultivary s tmavšími květy než rostliny s bílými nebo jemnými pastelovými barvami. Vypěstovat fuchsii na kmínku není složité, jen o něco delší než vytvarování pelargonie. Vyberte si druh se vzpřímeným růstem, převislé a pnoucí fuchsie nejsou pro kmínek vhodné.

Zasaďte rostlinu do květináče (přidejte kolík jako oporu) a vyštípejte jí všechny boční výhony, jen na středovém ponechte listy. Vysokokmen se pěstuje do výšky sto dvaceti centimetrů, čtvrtkmen do padesáti centimetrů (záleží na vás, nemusíte dodržovat míry až tak přesně).

Chraňte fuchsii před přímým sluncem

V konečné výšce zaštípněte vrchol, nechte pod ním narůst obrost a korunku tvarujte jako běžně pěstovaný keřík fuchsie. Plné krásy dosahují takto pěstované rostliny po třech letech a protože jsou dlouhověké, vydrží při dobrém přezimování opravdu dlouhé roky.

V zimě, stejně jako ostatní fuchsie, chtějí i ty na kmínku bezmrazou místnost, omezenou zálivku a občasný dohled na zdravotní stav. Po otužení před vystěhováním se mohou ke konci května vrátit na svůj balkon.

Bez náročné péče

Protože jsou rostliny na kmínku odlišné tvarem, mají v něčem i maličko jiné požadavky. Dodržíte-li pár jednoduchých zásad, bez velkých nároků u vás v pohodě přečkají několik let:

• Po celou vegetační sezonu vyštipujte pupeny, které na kmínku občas vyraší.
• Postranní výhony zaštipujte podle potřeby i během roku, aby korunka byla hustší.
• Pravidelně kontrolujte, nejsou-li rostliny napadeny škůdci či chorobami.
• Nezalévejte rostliny do korunky – mokrá je poměrně těžká, mohla by se vylomit.
• Nezapomínejte na vyvazování kmínku k opoře zhruba po patnácti centimetrech.
• Pozor na vítr, rostliny mají těžiště vysoko, těžším květináčem jim dodáte stabilitu.
• Přihnojujte je v sezoně každých čtrnáct dnů.
• Před zimováním zkraťte výhony, očistěte a prosvětlete rostlině korunku.
  

Hlavně zdraví…

Na balkoně můžete mít na kmínku spoustu dalších druhů rostlin, buď koupených, nebo vytvořených vlastními pokusy. Všechno ale mohou zkazit škůdci, kteří v krátké době vaši balkonovou zahrádku dokáží zničit.

Růže na kmínku ozdobí nejen balkon, ale i zahradu - můžete je pěstovat jak v květináči, tak ve volné půdě

Dost často se objeví na rostlinách svilušky – červený pavouček – nebo jiný druh roztoče sajícího listy. Ukrývají se v pavučinkách, jež spřádají v paždí nebo na spodní straně listů.Ty po napadení žloutnou, pak hnědnou a odumírají.

Molice jsou polétavé, maličké „můrky“, které sají na spodní straně listů. Jsou čilé a okamžitě se při doteku rozletí. Velmi rychle se množí, na balkoně napadají právě hlavně fuchsie a pelargonie.

Mšice v mnoha barvách a velikostech známe všichni. Kromě toho, že sají a deformují listy, jsou hlavními přenašeči virových chorob. Na všechny druhy savého hmyzu existuje množství přípravků – důležité je dodržovat intervaly mezi postřiky a přípravky střídat.

S výběrem a použitím přípravků vám určitě dobře poradí v zahrádkářských prodejnách. Užijte si krásné léto mezi zdravými rostlinami!