Nenáročná rostlina potěší svými velkými listy a zdobnými květy nejen zahradníky, ale i bylinkáře. Její složení skrývá mnoho účinných látek a použití je široké, takže by určitě neměla uniknout vaší pozornosti.
Na bergénii jsou nejnápadnější velké, oválné, kožovité listy sytě zelené barvy, jejichž tvar a velikost daly rostlině lidový název sloní uši. Bergénie vykvétá nejčastěji v dubnu a kvete až do června, když budete odstraňovat odkvetlá květenství, možná vykvete podruhé na podzim. Květy i listy se liší podle odrůdy, mohou být růžovo-červené, purpurové, fialové někdy bílé, zatímco listy se v podzimních měsících postupně vybarvují do tmavě červené až bronzové barvy, objevují se také výrazné odstíny hnědé. Pěstitelé vyšlechtili na 100 kultivarů, takže podob květenství i listů může být celá řádka.
Nepotřebuje péči, roste hojně
Bergénie tučnolistá pochází ze severní Asie, roste i ve vysokých nadmořských výškách, proto jí nevadí ani kamenitá a málo výživná půda. Rostlina je mrazuvzdorná, přizpůsobivá a schopná existovat i ve velmi nepříznivých podmínkách. Bez problémů snáší suchá stanoviště a celodenně osluněná místa. Lépe se jí ale daří ve výživné a kypré půdě, to bohatě kvete, zatímco v plném stínu nevykvete vůbec. Výborně se proto uplatní v okolí rekreačních chat, kam dojíždíte jen o některých víkendech. Poslouží jako půdokryvná rostlina na místa, kde špatně roste tráva, ovšem nelze ji využít jako pochozí, nalezne své místo na skalkách, podél chodníčků i na březích jezírek a potoků, s dobrými výsledky se setkáte i při pěstování v nádobách.
Bergénie dobře vypadá s jarními cibulovinami, v trvalkových záhonech například s barvínkem, pivoňkami a srdcovkami. Zajímavě působí i v kombinaci s jemnými okrasnými trávami či kapradinami, jimž tvoří protiklad svou „přízemní“ mohutností. O závlahu se starat nemusíte, bergéniím sucho nevadí. Občas jim můžete přilepšit kompostem nasypaným na oddenky, ale opatrně – přehnojení má za následek nadměrný vývin listů a omezené kvetení. Množení bergénie probíhá dělením trsů nebo řízkováním oddenků.
Posiluje organismus, pomáhá od depresí
Pokud chcete využít bergénii k léčebným účelům, vsaďte na původní druh. Vyšlechtěné odrůdy mohou mít trochu jiné složení účinných látek, a tedy nemusí být tak léčivé. Na rostlině by vás měly nejvíce zajímat seschlé a černé listy, které zahrádkáři vyhazují do kompostu. Právě zde je totiž mnoho účinných látek, a proto lze z listů připravit čaj. Mělo by však jít o listy, které přežily dvě zimy. Kromě suchých listů lze k léčivým účinkům použít i listy zelené a oddenky, ty sbíráme na podzim.
Bergénie má protizánětlivé účinky, protože obsahuje hydrochonin a metylarbutin, které působí jako přírodní antibiotikum, další látky z ní dělají přírodní aspirin. Díky tomu je skvělá například při léčbě angíny, respiračních problémech, vysoké teplotě, ale i k léčbě řezných ran a popálenin. Harmonizuje krevní tlak, posiluje cévy, snižuje hladinu glukózy, a je tedy silnou zbraní proti cukrovce.
Látky v rostlině podporují imunitní systém, mají protibakteriální účinky, ale i protirakovinné účinky, protože zabraňují růstu rakovinných lymfoblastických buněk. Působí diureticky a antioxidačně, neutralizují jedy a toxiny, rozpouští močové kameny, snižují bolesti kloubů a revmatismu. Bergénie má vliv i na psychiku – snižuje pocity úzkosti a podporuje spánek, je považována za přírodní afrodiziakum. Používá se jako nálev a čaj, lze z ní vyrobit odvar a tinkturu.
