Utrpení zračící se v květech
Mučenky pocházejí z teplých krajů Jižní Ameriky. Jejich květ připomíná symboly Kristova umučení – latinské jméno mučenky zní Passiflora a passio znamená právě utrpení. Například věnec paprsků představuje trnovou korunu, pět tyčinek Kristovy rány, tři blizny hřeby.
U nás se pěstují hlavně druhy Passiflora caerulea, Passiflora edulis, Passiflora incarnata, Passiflora racemosa, Passiflora violacea a Passiflora quadrangularis.
Mučenka jedlá je známá spíše pod názvem maracuja
Podmínky pěstování
Jedná se o rychle rostoucí rostliny, které se upevňují pomocí opěrných konstrukcí. Ke svému životu potřebují světlé, dobře větrané a teplé místo. Přes léto jim vyhovuje teplota vyšší než dvacet stupňů Celsia, přes zimu by neměla teplota dlouhodobě klesnout pod deset stupňů Celsia.
Libovolně se mohou tvarovat a řezat. Mají rády pravidelné hnojení, ale nemá se to přehánět. Od října do února se rostliny vůbec nehnojí. Přes zimu omezte zalévání na jednou za sedm až deset dní. Od jara do podzimu by měla být půda stále a vlhká, takže je často zalévejte, ale nepřemokřete. Mučenky rozmnožujeme na jaře semeny a v létě stonkovými řízky. Důležité je zajistit jim chladné přezimování.
Škůdci a problémy s růstem
Při nedostatku čerstvého vzduchu či teplém přezimování mohou rostlinu napadnout červci, svilušky nebo třásněnky. Listy mučenkám opadávají v příliš chladném prostředí a rovněž v teplé místnosti s ústředním topením. Vyšší teplota způsobuje schnutí a žloutnutí listů, tvoří se málo poupat a rostlina ztrácí na atraktivitě. Pokud nemá dostatek živin, málo kvete.
Léčivá mučenka pletní
Mučenka pletní (Passiflora incarnata) je stará indiánská bylina, která se používá při neklidu, špatném usínání, hemoroidech, kožních problémech, migréně, křečovitém astmatu, bolestech spojených s menstruací, při podrážděnosti a strachu.
Passiflora incarnata je snad nejotužilejším druhem; ve vinorodém klimatu může zůstat venku i přes zimu - samozřejmě pod kvalitním zimním krytem
Její účinné látky pomáhají zklidnit žaludek a zmírnit střevní potíže, uplatní se při depresích a hysterii. Denní dávka je přibližně dva až osm gramů. Ve větších dávkách může mučenka přivodit halucinace.
Setkat se s ní můžete ve formě čaje, sirupu nebo tinktury. Její plody se ale nejí. Na léčbu plísňových onemocnění se používají listy v přírodním stavu. Stačí, když rozemnete čerstvý list a přiložíte jej na postižené místo. Několikrát vyměňte a třetí den již můžete zpozorovat účinek. Jedná se o velmi účinnou léčivku a dobře se kombinuje s meduňkou, kozlíkem lékařským, hlohem, třezalkou či chmelem.
Mučenka velkoplodá
Passiflora quadrangularis je bujná liána se sedm až deset centimetrů dlouhými listy a s velmi dekorativními a vonnými květy. Kvete až několikrát za rok. Po opylení vzniká plod o hmotnosti deset až dvacet dekagramů. Má kožovitou slupku a uvnitř aromatickou šťávu. Rostlina bujně roste, a proto je nutné její neustálé tvarování a seřezávání.
Tento druh s červenavými, trochu vonícími květy je náročný na teplo
Mučenka jedlá
Passiflora edulis, známější pod názvem maracuja, vyžaduje velký prostor. Tato liána má velké dekorativní květy a tvoří vejčité velké bobule o velikosti šedesát milimetrů. Plod o rozměru golfového míčku má v plné zralosti tenkou nafialovělou slupku.
Žlutá aromatická a šťavnatá dužina je plná jedlých semen, má velký obsah vitaminu C a nakyslou chuť. Plody se jí syrové nebo se používají na džusy, do zmrzlin, jogurtů nebo koktejlů.
Z plodů mučenky jedlé můžeme připravit zajímavé pokrmy
Vyzkoušejte vybrané maracujové recepty:
Zákusky z maracují
Potřebujete půl hrnku maracujové šťávy, jeden hrnek smetany, jednu konzervu kondenzovaného mléka, tři vaječné bílky, tři vaječné žloutky, tři lžíce cukru (nebo víc podle chuti) a jednu lžíci nastrouhané citronové kůry.
Připravujte den před podáváním. Nejprve našlehejte bílky do sněhu, přidejte trošku soli a přimíchejte cukr. Zvlášť smíchejte maracujovou šťávu, kondenzované mléko, žloutky a smetanu. Tuto směs vylijte do pekáčku nebo jiné formy, potřete našlehanými bílky a posypte nastrouhanou citronovou kůrou. Vše dejte do lednice přibližně na osm hodin.
Marmeláda z maracují a papáji
Potřebujete jeden kilogram zralých maracují, jednu středně velkou papáju, dva a půl hrnku cukru.
Plody mučenky překrojte, vyndejte dužinu a vložte ji do mixéru. Ten zapněte a rychle vypněte, aby vznikla šťáva, ale aby se přitom nerozmačkala semínka. Šťávu přeceďte stlačováním lžící přes cedník.
Papáju oloupejte, zbavte semínek a nakrájejte na kousky. Ty vidličkou rozmačkejte na kaši. Vše vložte do hrnce a společně s cukrem vařte za častého míchání tak, aby se ovocná směs nepřipálila. Marmeláda je hotová v momentě, kdy se při míchání lžící vidí dno hrnce. Pak už zbývá jen naplnění skleniček.
Dozrálé plody jsou nám známější
Vepřové plátky v maracujové omáčce
Na přípravu potřebujete plátky vepřového masa, jednu bujonovou kostku, česnekovou sůl, jednu cibuli, petržel, citronovou šťávu, půl hrnku hořčice, půl hrnku maracujové šťávy, dvě lžíce kukuřičné moučky, sůl, pepř a jeden a půl poháru bílého vína.
Petrželovou nať umixujete společně s dvěma lžicemi oleje, slepičím bujonem, půlkou cibule a šťávou z citronu. V této směsi marinujte maso dvě hodiny před vařením. Omáčku si připravíte na středním ohni. Do hrnce vlijete maracujovou šťávu, cukr rozpuštěný v bílém víně s kukuřičnou moučkou a hořčicí. Směs mícháme dřevěnou vařečkou.
Naposled přidáme trošku másla, soli a pepře pro lepší lesk omáčky. Masové plátky opečete na oleji, na talíři je polijete připravenou omáčkou a ozdobíte citronovými kolečky. Podáváme s bramborami, hranolkami nebo zeleninovým salátem.