Pořiďte si skleník

Než začnete vybírat

Protože pořízení skleníku představuje nemalou investici, je dobré mít jasno v tom, k čemu bude sloužit. Pokud v něm budete pěstovat sadbu zeleniny či květin a následně ho využijete pro výsadbu teplomilné zeleniny, budete potřebovat jiný typ než skleník určený pro sbírku kaktusů. Při výběru je důležité zvážit i životnost stavby, možnost větrání, prostor pro manipulaci při ošetření rostlin, výšku skleníku a využití plochy pro různé rostliny.  

Možnost bezproblémové manipulace s rostlinami hraje při výběru důležitou roli

Konstrukce

Dřevo není pro skleník vhodným materiálem – ve vlhkém prostředí má příliš krátkou životnost a kvůli váze skla musí být profily osazeny na kratší vzdálenost. Snižuje se tak prostup světla k rostlinám.

Hliníkové profily jsou vhodné pro menší zahrádkářské skleníky. I když je jejich pořizovací cena vyšší, zaručená životnost je kolem čtyřiceti let. Odpadá také nutnost a pracnost nátěrů konstrukce, které zvyšují cenu skleníku.

Hliníková konstrukce vám vydrží několik desetiletí 

Ocelové profily o tloušťce tři milimetry, upravené žárovým zinkováním, jsou nejoptimálnější konstrukcí skleníku. Jsou cenově dostupné a jejich životnost je několik desítek let.

Pozinkovaný plech je další možnou variantou, musí se však natírat (i pod sklem, což znamená po několika letech sklo sundat) a profily jsou kvůli nižší nosnosti širší a víc stíní. Tvar a rozměry

Výrobci nabízejí pro zahrádkáře skleníky různých šířek – od dvou do šesti metrů a v délkách podle přání zákazníka. Nejkratší konstrukce bývá kolem dvou metrů, délka se prodlužuje typizovanými moduly podle potřeby.

Důležitá je i výška, ta by měla dovolit bezpečný pohyb dospělé osoby i manipulaci s nářadím nebo opěrnými konstrukcemi pro rostliny (okurky, tyčková rajčata). Pokud si vyberete nižší skleník, pak je na místě vyšší podezdívka, kterou výšku „doženete“. Řešením je také zapuštěný, snížený chodník, z kterého jsou záhony přístupnější.

Boky skleníku mohou být kolmé nebo šikmé – záleží na vás, co vyberete. Pro jarní a podzimní období je vhodnější šikmý sklon boků, dopadající světlo se neodráží zpět jako u kolmých stěn, a rostliny ho lépe využijí.  

Nestačí-li vám obvyklé rozměry nabízených skleníků, můžete si ten svůj nechat vyrobit podle vlastního přání   

Vybíráme zasklení

Klasické čiré sklo by mělo být silné aspoň čtyři milimetry, aby odolalo krupobití a silnému větru a také poškození při manipulaci ve skleníku. Čiré sklo propouští nejvíce světla, na jaře a v létě je třeba skleník stínovat, aby se rostliny nepoškodily. Rozptylové, matné sklo „Helios“ je vhodnější, prostupnost světla se příliš neliší a odpadá stínování zjara.

Polykarbonátové dutinkové desky mají několik nesporných výhod: jsou lehké, vysoce odolné a mají výborné tepelně izolační vlastnosti, takže se doporučují i pro vytápěné skleníky. Jejich cena ovšem dost výrazně převyšuje cenu skla. Akrylátové desky mají vyšší prostupnost světla než polykarbonát, jsou levnější, ale křehčí při nárazu.  

Větrací okna

Každý skleník musí mít potřebný počet větracích střešních oken. Samotnými dveřmi se nevětrá dostatečně, navíc některé rostliny nesnáší studený přízemní vzduch. Výrobci dodávají skleníky většinou s jedním větracím oknem, které stačí pro malý skleník do dvou metrů délky. V letních dnech oceníte automatické zvedáky oken, zvlášť tam, kde se nemůžete věnovat skleníku celodenně. Do dlouhých skleníků lze zabudovat elektrické ventilátory pro rychlejší a efektivnější výměnu vzduchu.  

Skleník musí mít dle svých rozměrů příslušný počet oken k větrání; nezapomínejte ani na řešení vstupních dveří 

Vstup do skleníku

Myslete na to, že do skleníku bude občas potřeba zajet kolečkem a že otevřené pantové dveře může vyvrátit a rozbít vítr. Vhodnější jsou dveře posuvné, s kterými se pohodlněji manipuluje.

Dveře posouvané jen ve vodicích lištách často drhnou, typ s kolečky pouze na spodní straně je má časem zanesená, pak se hůře posunují a musí se čistit. Dobrým tipem jsou posuvné dveře se samomaznými kolečky, které někteří výrobci dodávají.  

Zavlažovací systém

Pro usnadnění práce ve skleníku se zabudování zavlažovacího systému rozhodně vyplatí. Nejlepší je kapková závlaha, která zajistí rovnoměrnou zálivku při značné úspoře vody.

Sníží se výskyt plísňových chorob, protože potřebná závlaha se dostává jen ke kořenům rostlin a nesmáčí listy. S její pomocí lze i přihnojovat přesnými dávkami umělých hnojiv. Celý systém se napojuje buď na zásobní nádrž, nebo na domácí vodárnu.  

Přistínit je nutné

Chránit rostliny ve skleníku před spálením můžete zastíněním. Skleník lze stínit zvenčí stínovkami z rákosu a plastů, stínovacími tkaninami nebo rašlovými úplety (vyrábí Juta Adamov). Naopak vnitřní zastínění obstarají žaluzie nebo zatahovací rolety. Stínování není vybavením skleníku a pořizuje se dodatečně.

Nejlevnějším způsobem jak zastínit čiré sklo je bílení nebo nátěr modrou skleníkovou barvou. Trvanlivost je omezená a střídají-li se často slunečné dny s podmračenými, nedá se zastínění měnit podle potřeby.  

Který typ koupíte?

Pro lepší orientaci uvádíme tabulku s vybranými typy skleníků některých výrobců. Není možné uvést všechny, nabídka je široká a možností na výběr mnoho, snad vám přehled trochu usnadní výběr.

Nabízíme vám přehled typů s různým konstrukčním materiálem, zasklením, v nejběžněji požadovaných rozměrech a dostupných cenách. Vždy je možná individuální domluva o dopravě a případné montáži.  

Každý z výrobců se snaží vyhovět zákazníkovi, takže je možné objednat si skleník různě dlouhý, také typizované šířky skleníků jsou v několika provedeních, lze dokoupit různé doplňky: police boční i štítové v cenách od čtyř set korun podle délky, v nabídce jsou střešní větrací okna, další dveře pro delší skleníky, automatické otvírače oken v cenách od šesti set korun výše.

Můžete si koupit záhonové obrubníky nebo chodníky z plastu – ty vřele doporučujeme. Chodníky jsou hladké, mají zároveň obrubník a skládají se k sobě do délky na pero a drážku. Cestičky jsou rovné a hlavně i po zálivce čisté a bez bláta.  

Máte vybráno, můžete stavět

Místo pro skleník by mělo být na rovině, nezastíněné budovami a vysokými stromy. Celoročně využívaný skleník je nejlépe orientovat tak, aby byl boky směrem k jihu (delší stranou na ose východ-západ) a rostliny mohly využít dostatek světla právě v jarním období. V místech hodně větrných by měla být menší plocha skleníku (štítová strana) natočená proti převažujícím větrům.

Před samotnou montáží skleníku musíte postavit podezdívku. Klasickou betonovou, cihlovou nebo třeba z obrubníků. Podezdívka má mít nezámrznou hloubku, což je v našich podmínkách minimálně šedesát centimetrů. Betonová podlaha není nutná, je drahá a navíc bývají problémy s odvodněním záhonů.

Většina nabízených skleníků se dnes bez klasické podezdívky obejde, výrobci dodávají buď rám, který slouží jako základna pro ukotvení stavby, nebo ocelové piloty k uchycení konstrukce. Někdy je v nabídce i prefabrikovaná podezdívka, jež je levnější a po demontáži lze základnu i skleník přemisťovat.  

Skleník není levnou záležitostí, dobře si tedy promyslete, jaký typ se hodí právě pro vaši potřebu 

Nezapomeňte na úřady

Podle nového stavebního zákona nepodléhá stavba do čtyřiceti metrů čtverečních ani ohlášení, nutný je ale územní souhlas, takže vás cesta na stavební úřad nemine – musíte předložit oznámení o záměru.

Nejlepší je informovat se na místní předpisy, obzvlášť hodláte-li stavět skleník v zahrádkářské kolonii. Na pronajatém pozemku musíte mít ke stavbě bezpodmínečně souhlas majitele. 

Jarní sezóna v novém

Když si pospíšíte, ještě stihnete v novém skleníku vypěstovat krásné papriky nebo okurky. Dodací lhůty jsou někdy delší, a pokud by se vám nepodařilo dobudovat skleník pro jarní výsadbu, v klidu vybírejte dál. Pamatujte i na to, že nejlevnější není vždy nejvýhodnější. Přejeme vám správný výběr!