Jak se v květnu postarat o rostliny doma i na zahradě

Okrasná zahrada

• Pamatujte na kvalitní a především pravidelnou zálivku všech rostlin. Ta je nyní nejdůležitější.

• Vysazujte dvouletky, které mají vykvést příští rok: zvonek zahradní, topolovku růžovou, náprstník červený a další. Pokud nemáte k dispozici pařeniště, postačí jim osluněný záhon, jenž bude chráněný před větrem. Osivo vysejte řídce a zakryjte je jen tenkou vrstvou zeminy.

Kromě práce nezapomeňte i na relaxaci, ať si svou zahradu či balkon užijete

• Při vysévání semen jakéhokoli druhu rostlin nezapomeňte, že jeho rovnoměrné vzcházení bude zajištěno pouze tehdy, když povrch výsevního záhonu nikdy úplně nevyschne. Sucho, které právě panuje, může ohrozit celou vaši práci – to platí zvláště běhěm klíčení rostlin.

• Až do poloviny měsíce můžete vysévat letničky. Pozdější termíny výsevu se vztahují pro pěstování rostlin ve vyšších polohách.

Aksamitníky jsou nenáročné, ale nadělají plno parády

• S výsadbou aksamitníků a ostálek je lepší počkat až do dvacátého května, protože tyto druhy skolí i ten nejslabší mrazík. To platí i pro výsadbu narašených hlíz begonií a pro oddenky dosny indické.

• Pivoňky, jimž se přestanou vyvíjet některá poupata, jsou většinou napadeny plísní (botrytidou). Plíseň pivoňková, která tuto chorobu způsobuje, ničí vnější obaly poupat, případně je natolik slepí, že se nemohou rozvinout. Všechna napadená poupata i části rostlin rychle spalte, aby se nemoc dále nešířila.

• Po odkvětu odřízněte tulipánům semeníky, aby se rostliny zbytečně nevysilovaly tvorbou semen. To nepříznivě ovlivní vývoj nových cibulí, kromě toho se nezvětší matečné cibule a rostliny přestanou po několika letech kvést.

• U růží (stromkových, pnoucích i keřových) se často vyvíjejí vlky, jež vyrážejí z podnože. Jakmile je objevíte, odstraňte je až u báze. Ta se mnohdy nachází až pod povrchem půdy, takže musíte šetrně odstranit okolní zeminu.

• Pravidelně sledujte, zda růže nejsou napadeny nějakým škůdcem či chorobou. V případě, že ano, napadené listy odstraňte a rostlinu chraňte vhodným postřikem.

Růže už se mohou pochlubit poupaty, pozor však, aby jejich krásu nezlikvidovali škůdci

• Čerstvě vysazeným stálezeleným dřevinám poskytněte do doby, než se ujmou, ochranu před sluncem. Postavte kolem nich lehkou konstrukci z latěk a na ni umístěte nejlépe pytlovinu. Tu udržujte v permanentně vlhkém stavu.

• Nově vysazené dřeviny navíc mlžte, tím jim pomůžete, aby se ujaly.

• Nyní je vhodná doba pro výsadbu trav, jež chcete pěstovat jako solitery, a pro výsadbu trvalek, jež jsou rozrostlé v květináčích či které rozdělíte přímo na své zahradě, a jejichž kořeny tak zůstanou čerstvé do doby, než je dáte na nové stanoviště.

• Chcete-li si ušetřit alespoň trošku práce, pokryjte půdu kolem rostlin a mezi nimi nastýlkou. Nebudete ji muset okopávat, kromě toho nastýlka drží vlhkost.

Užitková zahrada

• Pro správný vývoj zeleniny i ovoce platí totéž, co pro okrasné rostliny – rozhodující je zásobování vodou.

• Skleníková rajčata, vysazená koncem dubna, by měla být v posledních deseti květnových dnech poprvé pohnojena. Dbejte na správný poměr mezi draslíkem a dusíkem.

• Teprve když nehrozí nebezpečí pozdních mrazíků, můžeme vysazovat předpěstovaná rajčata, okurky i tykvovité rostliny do volné půdy.

Víte, že skleníková rajčata lépe nasadí plody, když občas zatřesete jejich květenstvím?

• Kůly pro tyčková rajčata zaražte do země už před výsadbou, nikoli po ní, abyste nepoškodili sazenice.

• Jsou-li nějaké sazenice rajčat vytáhlé a slabší, zahrňte do země nejen kořeny, ale i spodní část stonku. Slabá rajčata nesázejte kolmo, ale šikmo, aby se jejich kořeny nedostaly do studenějších půdních vrstev.

• Předpěstované papriky upřednostní místo pod sklem či ve fóliovníku.

• V první polovině května vyséváme na záhony okurky. Semena před výsevem přeberte, aby se do země dostala jen ta plně klíčivá. Špatnou klíčivost mají semena, jež jsou plochá. Rostliny, které z nich vyrostou, živoří a většinou i uhynou.

• Poté, co odkvetou jahody, nastýláme rostliny jahodníku a narůstající plody podkládáme vhodným materiálem (například dřevitou vatou), aby se na nich neobjevila plíseň šedá.

• U štíhlých vřeten či ovocných stěn vyvazujte výhony do vodorovné polohy. Urychlíte tak plodnost a omezíte růst.

Po odkvětu se o ovocné stromy dobře postarejte

• Obzvlášť po odkvětu potřebují ovocné stromy v období sucha důkladnou zálivku. Podle potřeby přihnojujte na list. Některé z kapalných hnojiv přidejte do postřiku proti škůdcům a chorobám.

• Vysévejte bylinky, dělte jejich rozrostlé trsy, řízkujte šalvěj, tymián, mateřídoušku i rozmarýn.

Pokojové a balkonové rostliny

• Rostlinám, které jste letos nepřesadili, dopřejte vrstvu nové zeminy. Horní vrstvu zkypřete, odeberte tolik substrátu, kolik vám půjde, abyste nepoškodili kořeny, a nádobu doplňte čerstvou zeminou.

• Vyhledejte na zahradě místo, jež bude vhodné k letnění pokojových rostlin. Nevyhovuje jim plné oslunění, které jim může způsobit popálení listů. Vhodné je polostiné stanoviště, nejlépe někde pod stromy. Rostliny přeneste ven až před polovinou měsíce.

Rostliny sprchujeme odstátou vodou

• Pokojové rostliny můžete vynést ven a tam je osprchovat. Nesmíte je ale vystavit pražícímu slunci a větru, který by je polámal.

• Tam, kde se do oken s pokojovými rostlinami opírá polední slunce, se postarejte o jejich zastínění.

• Macešky v truhlících vyměňte ke konci května za kvetoucí letničky.

• Pelargonie a petúnie umístěte po ledových mužích ven a pravidelně je přihnojujte. Hodí se pro slunné polohy. Na balkon či do zahrady přeneste i fuchsie, těm však vyberte polostinné místo. Také je pravidelně přihnojujte a zalévejte.

Durmany provoní letní večery

• Poté, co vynesete ven durmany, dopřejte jim čas pro aklimatizaci. Nestavte je proto hned na slunce, náhlý příliv světla by jim ublížil. Postupně (s přibývajícími listy) zvyšujte zálivku i množství hnojiva. Jsou to jedny z nejhladovějších rostlin, v plné sezoně vyžadují dávku hnojiva pro balkonové a přenosné rostliny dvakrát týdně.

• Potřebujete-li rychle zakrýt větší plochy, zasejte fazol šarlatový, jehož mladé lusky lze po uvaření použít v kuchyni (syrové jsou jedovaté). Hodit se budou i zralé plody.

 Foto: Shutterstock, Profimedia