Živý plot nám může nabídnout to, co žádný jiný nedokáže. Poskytuje clonu před nevítanými pohledy okolí, nemusí se natírat a je v každé roční době jiný. To jsou ty správné důvody, proč si ho pořídit.
Hranice zahrady
Živé ploty jsou nejlepším ohraničením zahrady, ale dají se použít i uvnitř pozemku, například k osázení kolem záhonků. K tomu se hodí nízké druhy jako buxus nebo levandule. Při troše dobré péče s nimi nebudete mít starosti a vydrží vám spoustu let.
Levandulový plůtek vám připomene slunnou Francii
Zakoupíme-li mladé sazeničky, jejich pořizovací cena nebude vysoká. Pokud zvolíte rostliny vhodné právě pro váš pozemek, nebudou náročné ani na prostor, ani na následnou péči. Nezapomínejte také, že hustý živý plot neslouží jen vám, ale že poskytuje útočiště mnoha našim zvířecím sousedům.
Nekonečně mnoho podob
Vybírat lze opravdu z mnoha tvarových i barevných variací. Správný výběr podřiďte typu půdy, který je na vaší zahradě. Některé dřeviny lépe snáší stín a jiné zase polední výheň. Každý typ rostliny je jiný a má různé nároky. Na výběr máte také opadavé nebo stálezelené druhy.
Mezi stálezelené druhy patří například zimostráz (buxus), cesmína, bobkovišeň či ptačí zob. Některé dřeviny jsou poloopadavé; například habr si ponechává své uschlé listy až do jara, poté jsou nahrazeny listy novými.
Krásnou červenou barvu vnese do zahrady buk obecný, varieta ‘Purpurea’ nebo dřišťál Thunbergův ‘Atropurpurea’. Zajímavé tvary listů tvoří javor babyka.
Buk obecný zbarvený dočervena osvěží a současně ozvláštní vzhled vašeho pozemku
Pokud chcete mít živý plot opravdu neprostupný, můžete zvolit trnité keře. K takovým patří dřištály, hlohyně či cesmína. Milovníci ptačího osazenstva zahrádky mohou své kamarády nalákat keři, které tvoří bobule.
V zimním období vám budou vděční. Bobulemi se může pochlubit skalník, jenž zajistí svými červenými plody barevný podzim. Pámelník zdobí shluky bílých kuliček, které vydrží na keři dlouho do zimy. Temně modré plody tvoří mahonie.
Pro zajímavý efekt můžete při výsadbě prostřídat různé keře. Zaujmou svou barevností a typem listů. U takovýchto výsadeb ale musíte dodržet podobné nároky na půdu a stejný růst. Nepěkně vypadá, přeroste-li jeden druh druhý. Většina těchto keřů vyžaduje pravidelný udržovací řez.
Neformální živé ploty
Tyto živé ploty jsou tvořené volně rostoucími keři, na nichž vynikají květy nebo plody. Na výsadbu je potřeba více prostoru, ale v nabízeném sortimentu se dají najít i zakrslé odrůdy. Kouzlo těchto keřů spočívá v jejich přirozeném růstu.
Neformální pojetí nám umožní kombinovat více jednotlivých druhů, v tomto případě zlatici s kdoulovcem
Střih se provádí pouze k odstranění uschlých nebo poškozených větví. Od jara vás potěší žlutými květy zlatice. Veliké červené květenství nabídne kdoulovec, výsadbu prozáří růže svraskalá, kterou na podzim zdobí rudé šípky. V létě zazáří záplavou květů tavolník či mochna křovitá.
Skromnost především
Málokdo má na své zahradě ideální půdu. Naštěstí většina keřů do živého plotu nebývá náročná. Suché půdy snese kdoulovec, javor babyka, cesmína a velice nenáročný je ptačí zob. Vlhčí půda svědčí habru, dřišťálu.
Cesmína se svými plody blýskne spíše na kyselejších půdách
Písčitou půdu má ráda bobkovišeň. Humózní a kyselejší cesmína. Buk má rád hlinité půdy a nesnáší zamokření. Obecně lze uvést, že většina keřů snáší slunce a polostín. Naopak do stínu se hodí dřišťály. Pamatujte, že vždy můžete půdu alespoň trochu vylepšit přidáním substrátu nebo kompostu.
Pro krásný výsledek
Před výsadbou bychom měli půdě věnovat dostatek péče. Na místě, kde chceme založit živý plot, zbavíme zem vytrvalých plevelů. Provázkem vyznačíme linii plotu a vykopeme příkop dostatečně hluboký a široký, aby se tam kořeny rostlin pohodlně rozprostřely. Přidáme pomalu rozpustné hnojivo nebo uleželý kompost.
Rostliny před výsadbou namočíme do vody, balové zalijeme. Keříky klademe do jamek ve vzdálenosti třicet až šedesát centimetrů dle druhu. Při výsadbě střídáme slabší a silnější rostliny. Jakmile dokončíme výsadbu, rostliny přihrneme a zeminu udusáme. Následuje bohaté zalití.
Mulčovací vrstva navíc zabraňuje rychlému odpařování vody
Zeminu kolem zasazených keřů zasypeme pěti až osmi centimetry mulče, který zabrání růstu plevelů. Nejvhodnější doba pro výsadbu plotu je od jara do podzimu, půda však nesmí být zmrzlá.
Po výsadbě je vhodný výchovný řez, rostliny se snadněji ujímají. Keře zastřihneme o jednu třetinu. Pozor, nesnažte se rostliny zastřihnout do stejné výšky. Takto se keře zastřihují až po ujmutí a následném růstu.
Je libo novou fazonu?
Precizně sestříhaný živý plot udělá stejný dojem jako pečlivě pokosený trávník. Není-li náležitě tvarován a udržován už od počátku, nemůže nikdy vypadat dokonale. Za ideální dobu ke stříhání se doporučuje konec června. V této době totiž už nerostou jarní výhony.
Chcete-li mít živý plot upravený, je třeba jej tvarovat hned od začátku
Další střih odborníci doporučují koncem srpna. Silnější větve se zastřihují slabě a slabé hlouběji. Sestřih se provádí mírně kónicky, tak, aby se od spodu nahoru tvar rostlin zužoval. Nedochází tak k vyholování rostlin odspodu. Pravidelný řez má vliv na kvalitu vašeho plotu, keře jsou mimo jiné lépe zásobeny živinami.
Stálezelené druhy s velkými okrasnými listy (bobkovišeň) stříhejte raději ručně, protože při použití elektrických nůžek se listy roztřepí, potrhají a následně hnědnou. Každé jaro rostliny pohnojte pomalu rozpustným hnojivem, lépe se tak vyrovnají s každoročním střihem.
I oblíbená hlohyně vyžaduje pravidelnou péči
Až se pustíte do stříhání živého plotu, buďte ohleduplní k ptákům, kteří hnízdí v keřích. Pamatujte na jejich mladé a střih neprovádějte od března do poloviny června. Rádi se vám odvděčí sběrem škodlivého hmyzu.