Těžko si umíme představit, že by nám v kuchyni chyběla paprika - ať už jako koření, či jako zelenina. Lze ji celoročně koupit v obchodech, ale největší radost nastává z úrody vypěstované vlastními silami.
Prababičky takové štěstí neměly
Ve třicátých letech minulého století u nás zahradníci papriky téměř neznali a neznaly je ani kuchařky. Jakmile se však objevily, staly se rychle velice oblíbenou zeleninou jak pro své mnohostranné využití, tak pro vysoký obsah vitaminu C.
Dnes si můžeme vybrat z nepřeberné škály velikostí, tvarů i barev. Najdeme papriky sladké, pálivé, vhodné pro přímý konzum nebo konzervaci i odrůdy vhodné k sušení či grilování.
Papriky jsou chutné a navíc i zdravé
Začínáme od semínka
Pro předpěstování paprik je právě teď vhodná doba, pokud máme pro budoucí výsadbu k dispozici nevytápěný skleník. Semena vyséváme řídce do lehké zeminy s přídavkem Agroperlitu, mělce zasypeme, přitiskneme a zavlažíme. Dobré je přikrýt výsev savým papírem a udržovat ho stále vlhký, aby semena nezaschla.
Semínka paprik netlačte při výsevu příliš hluboko
Jak se objeví děložní lístky, papír odstraníme a sazeničky rosíme. Při klíčení je paprika náročná na teplotu, vyhovuje jí kolem třiceti stupňů, když začne tvořit děložní lístky, stačí denní teploty kolem dvaceti pěti, noční kolem osmnácti stupňů.
Vzrostlejší sazeničky přepichujeme do sadbovačů, nebo rašelinových květníků - s nimi pak rostliny vysazujeme na stanoviště. Po celou dobu předpěstování potřebují sazenice dostatek světla, což jim umožní spon alespoň osm krát pět centimetrů. Semena kupujte v zavedeném zahradnickém podniku, kde vám s výběrem vhodných odrůd rádi poradí.
Rostou jako z vody
Pokud mají příznivé podmínky, sazenice rostou poměrně rychle. Pozor na zálivku: stačí dvakrát třikrát týdně, podle teploty, ve které je pěstujeme (vyšší teplota, více vody). Přílišná zálivka škodí, kořeny nemají dostatek vzduchu, hnědnou, rostlina zakrňuje a nakonec odumírá.
Chilli papričky vás zaručeně proberou
Dva týdny před zamýšlenou výsadbou papriky otužujeme snižováním teploty. Větráme bez průvanu, kontrolujeme také případné škůdce (molice, mšice) a likvidujeme je postřikem.
Je čas se přestěhovat
Vysazovat papriky lze do studeného skleníku už po polovině dubna. Půdu musíme řádně vyhnojit (nejlépe hnojem) a před výsadbou do ní ještě zapravit Cererit. Sázíme po jedné rostlině, sazenice zbavíme předčasných květů nebo malých plůdků.
Vegetační doba většiny odrůd je sto až sto dvacet dnů, proto je včasná výsadba tak důležitá. Proti nízkým ranním teplotám je spolehlivou ochranou bílá netkaná textilie.
Malé papričky jsou náročné na podmínky ke zdárnému růstu
Slunce, voda, vzduch
Dostatek světla je pro papriky nutností hlavně při předpěstování, starší rostliny se ve výsadbě zapojí do souvislého porostu v řádcích vzdálených od sebe asi padesát centimetrů. Denní zálivka není nutná, lépe je zavlažovat řádně dvakrát až třikrát týdně, aby voda vsákla alespoň třicet centimetrů pod povrch záhonu.
Než začnou papriky tvořit plůdky, přivítají každodenní mlžení při vyšších teplotách. Pokud prší nebo se ochladí, zaléváme je méně často. Papriky potřebují větrání, ale bez průvanu, který by šel ke kořenům rostlin. Otevřené dveře skleníku nejsou to pravé zvláště po ránu, proto je dobré zahradit vstup nízkou fólií, kterou můžeme překročit.
Trochu přikrmit, škůdce zahubit!
Výborným hnojivem pro celou dobu vegetace je Kristalon, který ředíme dle návodu. Přihnojujeme každý týden a jednou za měsíc vylepšíme paprikám jídelníček zkvašeným slepičím trusem. Pokud ho nemáme, pak ledkem vápenatým. Vždy přihnojujeme do důkladně prolité půdy mimo stonek rostlin, abychom je nespálili.
Jakmile nezačnete řešit problémy se škůdci co nejrychleji, mohou vám zničit úrodu
Mšice a molice se objevují na paprikách brzy po výsadbě, proto je nutná důkladná kontrola porostu. Pokud zjistíme napadení, je potřeba zakročit ihned, než se škůdce přemnoží. Používáme postřiky proti savým škůdcům v předepsané koncentraci, zvýšením dávky můžeme rostliny pouze poškodit, ne jim prospět. Nestříkáme za plného slunce, všechny postřiky provádíme navečer.
Jak si vybrat?
V posledních letech je nabízený sortiment odrůd paprik obrovský. Papriky dobře porostou i v květináčích na balkonech (například chilli papričky, zeleninová odrůda ‘Žluťásek’ nebo ‘Balkonovka’).
Některé odrůdy lze pěstovat i jako okrasné a ještě sklízet chutné plody (velkoplodá silnostěnná‘Kirke F1’ nebo ‘Kaliope F1’ s obrovskými plody). V teplejších oblastech lze papriku s úspěchem pěstovat i na venkovních záhonech, pokud posuneme výsadbu po půli května.
Ani po vysazení paprik na záhon naše péče o ně nekončí
Do skleníků a fóliovníků je výběr ještě bohatší a vyjmenovat pouze některé odrůdy pro rychlení by byl téměř hřích. Záleží na tom, zda dáváte přednost paprikám s lusky zelenými, červenými, žlutými, oranžovými nebo i tmavě fialovými. Kulaté, hranaté, podlouhlé, ploché a špičaté nebo „kozí rohy“, fantazie nezná mezí.
Co si uvaříme, to si sníme
Až bude léto v plné síle a lesy plné hub, zkuste si udělat plněné papriky trochu jinak. Postačí vám k tomu:
- čtyři velké dužnaté papriky
- čtyřicet deka hub
- jedna střední cibule
- dvě vajíčka
- sýr na strouhání, kousek másla
- sůl, pepř, kmín
Na másle zpěňte cibuli, přidejte houby, kmín, pepř a sůl. Po změknutí rozklepněte vejce, krátce poduste do zhoustnutí a směs plňte do rozpůlených lusků paprik. Ty pak naskládáte do pekáčku nádivkou nahoru, posypete nastrouhaným sýrem a zapečete. Jako příloha se hodí brambory nebo chleba. Dobrou chuť!