Když se řekne včela, většina z nás si představí včelu medonosnou, žijící ve společenstvích v úlu. Přitom u nás existuje více než 600 dalších druhů včel, nazývaných samotářky, o nichž však kvůli jejich nenápadnému způsobu života téměř nevíme.
Zatímco včela medonosná potřebuje ke svému životu dokonale zorganizované společenství dalších včel, samotářky vesměs vytvářejí páry. Nenajdete je v úlech, ale nejrůznějších přírodních skrýších podle toho, o jaký druh se jedná.
Drvodělky, zednice, maltářky, vlnařky či čalounice: co mají společného
Přes 600 druhů samotářek řadí vědci do 6 různých čeledí, přičemž některé z nich mají opravdu půvabná jména: hedvábnice, maskonosky, pískorypky, pískohrabky, pelonosky, žlutoproužky, trnočelky, ploskočelky, křivorožky, chluponožky, olejnice, vlnařky, dřevobytky, zednice, maltářky, čalounice, drvodělky, kyjorožky, nomády, zdobnice, slídiletky, krátkorožky, zdobenky, smutilky či stepnice.
Samotářky nestaví plástve a netvoří med, přesto se bez nich člověk neobejde: stejně jako včele medonosné jim totiž vděčíme za opylování rostlin, bez něhož by nám brzy došla potrava. Dochází k němu, když včelky sbírají pyl a nektar z květů, čímž živí nejen samy sebe, ale i své potomky. Protože některé z nich dokážou při jedné návštěvě květů odnést jen malé množství nektaru a pylu, musí za potravou vylétávat o to častěji, čímž se výrazně zvyšuje i množství květů, které opylují.
Samotářky potkáváme různě v přírodě i v našich zahradách, ale kdo o nich příliš neví, většinou si jich nevšimne nebo je považuje za včelu medonosnou. Oproti té ale bývají drobnější a plašší. Nemusíte se jich vůbec bát, jsou velmi mírumilovné. Samičky sice mají žihadlo, ale použijí ho jen v případě obrany, kdy je někdo omylem zmáčkne. Jejich jed je přitom slabší než jed včel medonosných.
Jak včely samotářky žijí?
Jednotlivé druhy samotářek se od sebe odlišují vzhledem, velikostí (uvádí se od 4 do 30 mm), životními nároky a v neposlední řadě způsobem, jakým si budují své obydlí. Jedná se o malinké hnízdo, většinou drobnou skulinku, tvořenou přístupovou chodbou a plodovou komůrkou, do níž včelka umístí směs květového nektaru a pylu coby zásobárnu potravy a naklade vajíčko. Potom komůrku uzavře a pokračuje v práci na další komůrce.
Materiál, z něhož svá hnízda staví, bývá různý. Zatímco některé druhy si vyhrabávají chodbičky v zemi, další použijí hnízda jiného hmyzu, prázdné ulity, skalní převisy, opadávající omítku, jiné zas dutiny, škvíry a díry ve dřevě, stoncích rostlin apod. Většina těchto včel žije samotářsky, ale existují i takové (ploskočelky, rod Lasioglossum), které sdílejí jeden vchod do hnízda, případně tvoří společenství.
A jak je to se samečky? Na rozdíl od trubců, jejichž role v úle spočívá jen v oplodnění královny, mají i po oplodnění samičky další úkoly: někteří kontrolují hnízda a obletují keře i stromy a označují je svým feromonem, aby nalákali neoplozené samice.
Konec jedné a začátek nové generace: životní cyklus je neměnný
U většiny samotářek končí s podzimem i jejich dospělý život a zimu přežívají pouze potomci v hnízdech: z vajíčka se vyklube larva, která se živí nachystanou potravou a poté se zakuklí. Existují ale i druhy, u nichž přezimují oplodněné samičky, u jiných kukly či mladí jedinci obou pohlaví, kteří se pak na jaře spáří.
Včelky samotářky vaší zahradě prospějí: Jak je na ni přivábit?
Pro aktivní, neúnavné opylování rostlin je nejen pro přírodu, ale i pro lidstvo potřebné samotářky chránit a pomáhat jim. Ubývající místa v přírodě, jež by byla vhodná pro život samotářek, se můžeme snažit alespoň částečně nahradit na svých zahradách. Jak na to?
- Nepoužívejte pesticidy a další toxické přípravky.
- Snažte se o co největší pestrost rostlinných druhů, které vysadíte. Pro včely všech druhů jsou nejvhodnější původní druhy rostlin: luční kvítí, bylinky, keře, stromy.
- V zahradě pracujte se všemi rostlinnými patry, ve výsadbách respektujte druhovou odlišnost různých zahradních stanovišť. Cílem je vytvořit přírodní zahradu.
- Myslete na to, že na zahradě by něco mělo kvést od jara až do podzimu.
- Snažte se v zahradě nejen pro samotářky vytvořit co nejvíce potřebných úkrytů: hromadu dřeva, písku, kamennou zídku apod., postavte jim domek (dnes už známé hmyzí hotely, v nichž využijete i u některých samotářek oblíbený rákos).
TIP NA VIDEO: Jak pracují včely ve skleněném úlu?
