Pozdrav z Francie: akácie, která symbolizuje štěstí

Nejen levandule, ale i akácie je typickou rostlinou jižní Francie. Záplava květů se na stromech či keřích objevuje již brzy zjara. Stejně jako levandule dokáže i tato rostlina provonět své okolí.

Oblast Provence máme spojenou především s levandulí, akácie není tolik známá

Její těžší, velmi intenzivní vůně vydrží květům i po uříznutí větví, a je tak oblíbenou vonnou rostlinou do váz. Ozdobná zůstává i po zaschnutí. V Provenci se rozkvetlé akácie dávají darem jako důkaz přátelství a přání štěstí všem blízkým.

Je mimóza skutečně mimóza?

Název této známé, slunce rozdávající krasavice bývá často předmětem sporů. Tradiční lidové označení mimóza (latinsky Mimosa) je pokládáno za nesprávné a podle odborníků náleží jiné rostlince: citlivce stydlivé, která je svým habitem, vlastnostmi i nároky na pěstování velmi podobná.

Citlivka stydlivá, pravá mimóza, dostala své jméno pro typickou reakci na dotyk: její listy se okamžitě složí. Opět se rozvinou asi až po třiceti minutách.

Akácie, o které je dnes řeč, má též název kapinice (řecky i latinsky Acacia) a patří do čeledi (to byste neuhodli) Mimosoideae, citlivkovitých. Při řešení otázky, jak zjistit, která rostlina je která, se spolehneme na jednoduchý test: citlivka stydlivá reaguje (jak její název napovídá) na rozdíl od akácie i na nejmenší něžný dotek složením párovitě uspořádaných lístků.

Pro naše prababičky a babičky však byla akácie vždy mimózou, takže i dnes se s tímto mylným označením často setkáváme. A aby toho nebylo málo, do našeho výčtu si přidáme kaliandru (Calliandra tweedii), kterou si lidé pletou právě s mimózou (citlivkou) - má totiž podobné kulovitě paprsčité květenství a patří také do čeledi citlivkovitých. Ovšem stejně jako akácie ani ona po dotyku nereaguje skládáním lístků.

Květy kaliandry připomínají červenavé bambulky

Akácie: jak ji poznáme? 

Akácie má velké množství druhů, lišících se vzrůstem, olistěním i květem. Kromě tradičních žlutých kuliček, jaké má A. baileyana či A. fimbriata, může být květenství růžové, světle žluté či bílé. Najdou se také květy sice žluté, ale uspořádané do oválných šištiček či klasů - například u A. sophorae a A. pycnantha.

Květenství ve tvaru klasů prozrazují A. sophorae

Název akácie napovídá, že půjde o rostlinu porostlou trny, stejně jako obyčejný akát či pověstné akácie, znepříjemňující svou trnitostí cestování v buši. Původním domovem všech druhů je Asie, Severní Afrika a Austrálie, ale dnes rostou mimózy v teplých subtropických oblastech po celém světě od francouzské Riviéry až po USA.

V našich podmínkách můžeme kapinice pěstovat jako hrnkové rostliny v bytech nebo je umisťovat přes léto jako větší solitéry na terasách či v zahradách, na zimu je však musíme přenést do chladných místností. Existují ale i druhy, které vydrží průměrnou českou zimu: například A. conferta, která snese teploty až do mínus sedmi stupňů Celsia.

Acacia fimbriata patří k nejrozšířenějším druhům

Kterou si vybrat domů?

Z Austrálie pochází druh Acacia aromata s jednotlivými žlutými kulovitými květenstvími, dále A. drummondii s plstnatými větvičkami i řapíky, dvakrát zpeřenými listy a bledě žlutými květy v třícentimetrových klasech a A. pulchella s drobnými zpeřenými listy a žlutým kulovitým květenstvím.

Acacia pulchella působí jemným dojmem

Tyto rostliny si pochvalují i bonsajisté. Z vhodných druhů pro pěstování je to například poměrně vzácná čilská A. caven se žlutými květy, A. myrtifolia s hustými kopinatými listy a hrozny žlutých květů nebo bíle kvetoucí A. sp. granadilla.

Co udělat, aby se žlutá sluníčka rozzářila

Kapinice vytváří delší kůlový kořen, proto potřebuje hluboký květináč, do kterého dáme buď mladou středně těžkou zeminu, nebo ještě lépe směs ze dvou dílů vřesovky, dílu drnovky a dílu písku. Správné pH má být v rozmezí 5,5-6,5.

Všechny druhy jsou světlomilné, i když snesou i rozptýlené světlo. V létě jim uděláme pomyšlení umístěním na slunečném a vzdušném balkonu či terase. Nároky na teplo mají nižší, při vyšších teplotách jim opadávají poupata.

Acacia myrtifolia svými květy připomíná malá kuřátka

V době vegetačního klidu akácie umisťujeme do chladné světlé místnosti s teplotou pět až osm stupňů Celsia. Takto zimované rostliny kvetou v březnu a dubnu. Chceme-li se radovat z květů už v únoru, zvýšíme v lednu teplotu na deset až dvanáct stupňů.

V letních měsících si potrpí na vydatnou zálivku, v zimě postačuje udržovat zem mírně vlhkou. Protože se jedná o rostliny z teplých subtropických oblastí, nemají nijak přehnané nároky na vzdušnou vlhkost. Běžně platí, že čím je umístění chladnější, tím více se mimóza spokojí s nižší vlhkostí vzduchu.

Acacia conferta se hodí do nejrůznějších aranžmá, navíc provoní celý byt

V období vegetace hnojíme plným tekutým hnojivem dvakrát měsíčně. Mladé rostliny přesazujeme každoročně po odkvětu, starší jednou za dva až tři roky. Mladé rostliny potřebují tvarovat, a to zkracováním vrcholových výhonů, aby se pěkně rozvětvily a zkošatěly. Pro tvorbu květů je u starších exemplářů důležité zaštípnout po odkvětu všechny nové výhony.

Čím více sluníček, tím lépe

Akácii si můžeme nařízkovat z jednoletých výhonů, které ponoříme odřízlým koncem do stimulátoru a poté zapíchneme do množícího substrátu. Nová rostlinka by měla zakořenit do tří týdnů. O pěstování se můžeme pokusit i ze semen, chce to ovšem trochu více trpělivosti.

Malá zajímavost na závěr

Z akácií se získává pryskyřice, z níž se vyrábí arabská guma neboli klovatina, tedy nejtradičnější kancelářské lepidlo. Využívá se ale i v lékařství a potravinářském a nábytkářském průmyslu. Nejkvalitnější se získává z A. senegal.