Aby naše pokojové rostliny přežily ve zdraví zimní období, musíme se přizpůsobit jejich požadavkům na omezení zálivky i živin. Většina pokojových rostlin okrasných listem se v zimním období spokojí s podstatně nižšími dávkami vody.
Méně světla, méně vody
Záleží pochopitelně na jednotlivých druzích, protože rostliny s velkou listovou plochou, jako jsou třeba monstery, odpařují ve vytápěných místnostech přece jen víc vody než drobnolisté rostliny.
Vliv na spotřebu vody má i teplota v místnostech, která je určitě jiná v obývacím pokoji než v ložnici. Tady pak opět platí, že čím nižší teplota v místnosti, tím nižší zálivka.
Monstera odpaří svými velkými listy více vody než menší rostliny
Nejčastější chyby
Nesmíme zapomínat, že příliš horlivá zálivka nesvědčí pokojovým rostlinám vlastně nikdy a v zimním období už vůbec ne. Raději tedy zaléváme méně často a vydatněji.
Při časté zálivce se nám lehce může stát, že z obavy, abychom rostlinu nezalili příliš, ji zaléváme vlastně málo: zemina je v květináči na povrchu mokrá a zbytek prosychá.
Pokud nám přebytečná voda ze zálivky zůstane v misce pod květináčem, vylijeme ji. Jinak dochází k přemokření kořenů a jejich zahnívání, mění se i půdní reakce v nádobě.
Zaléváte svoje rostliny správně?
Nejspolehlivější kontrolu vlhkosti zeminy v květináči provedeme tím nejjednodušším způsobem: prstem stlačíme vrchní vrstvu substrátu, když je pod povrchem proschlá, můžeme zalít.
Způsob zálivky
Většinu pokojových rostlin zaléváme vrchem, ale dbáme na to, abychom nelili vodu stále do jednoho místa v květináči. V zemině se po čase vytvoří „chodbičky“, jimiž voda proteče do misky, a kořenový bal zůstává nezavlažený.
Spodní zálivku vyžadují pouze některé rostliny (bramboříky v době kvetení, klívie, aloe), kterým zálivka vrchem způsobuje zahnívání krčku nebo jiné fyziologické choroby listů.
Při zalévání nelijte vodu stále jen do jednoho místa
Rosení v zimním období
Povede-li se nám přelívat rostlinu umístěnou v místnosti, kde je příliš suchý vzduch, můžeme počítat s tím, že takovou péči nepřežije. Lepší je zálivku přiměřeně snížit a rostlině dopřát pravidelné rosení vodou o pokojové teplotě. Obzvlášť drobnolisté fikusy nám za ně budou vděčné.
Nač dávat pozor
Opatrní buďte při rosení rostlin s plstnatými (chlupatými) nebo dužnatými listy. Voda na nich mnohem pomaleji osychá a způsobuje nepěkné skvrny.
Přihnojování
Jestliže jsme přihnojovali rostliny během vegetace pravidelně, můžeme vynechat přihnojování v prosinci a lednu úplně. Rostliny tak přežijí lépe, než kdybychom je zásobovali živinami, které nestačí spotřebovat.
Možné je také použít v září hnojivé tablety podle předepsaného dávkování – ty rostlině stačí až do jara. Další živiny dodáme až s prodlužujícím se dnem. Hnojivou zálivku raději vynecháme po celou dobu vegetačního klidu s výjimkou přihnojení rostlin, které v zimě kvetou (bramboříky, azalky).
Budete-li o brambořík dobře pečovat, odvděčí se vám dlouhým kvetením a vůní
První pomoc
- Vypadá rostlina že vadne, i když jste ji zalévali?
Podívejte se, nestojí-li ještě voda od poslední zálivky v misce – pak většinou stačí vodu slít a kořenový bal nechat vyschnout.
- Žloutnou a opadávají listy, nebo se na nich objevují skvrny?
V tom případě je možné, že jste rostlinu opravdu dlouhodobě přelévali a výsledek se právě dostavil.
Zkuste ji vyjmout z květináče, očistit (případně i opláchnout) kořeny, abyste viděli, zda nezahnívají. Poškozené a napadené části odstraňte hladkým řezem až do zdravé části a rostlinu přesaďte do nové zeminy. Nepěkné nadzemní části můžete odstranit také.
Ve většině případů se o další nápravu postará příroda, a pokud ne, máte šanci zkusit to s jinou rostlinou příští zimu znovu.