Kdy založit vyvýšený záhon
Nejvýhodnější dobou na založení vyvýšeného záhonu je časné jaro. Z plochy pro příští vyvýšený záhon nejdříve odkryjeme asi 25 cm vysokou vrstvu zeminy a spodek zkypříme rýčem. Záhon pak naplníme tak, aby na dně ležel nejtlustší materiál a v dalších vrstvách byly stále jemnější rostlinné zbytky. Každá vrstva by měla být vysoká asi 25 cm.
Pokračování 2 / 6
Stavba záhonu
Pokud nechcete mít vyvýšený záhon jen jako kopu zeminy, zlepšíte jeho vzhled obrubou z dřevěných trámů, plechu, cihel či kamenů či z kvalitního dubového dřeva.
Základ záhonu tvoří hrubé haluze a větvičky. Další vrstva je složena z rozdrcených odřezků trvalek a keřů, posekané trávy a listí. Potom následuje částečně zetlelý kompost. Rostlinné zbytky se v záhonu pomalu rozloží, Nakonec záhon zasypeme vrstvou humusu. Můžeme na to použít vrstvu zeminy, kterou jsme ze záhonu odstranili při jeho zakládání.
"Polstrovaný" záhon důkladně zasypeme kompostem smíchaným s půdou (například z výkopu pod záhonem). Humus drží vláhu i živiny pohromadě a půdní mikroorganismy hnojí rostliny svými mikroskopickými výkaly, proto nikdy nepoužíváme chemii.
Zeminu můžeme vylepšit různými přírodními přísadami. Zemina musí být kyprá a vzdušná. Kromě kompostu do těžké půdy přidáme i písek. Vhodné jsou i dřevěné uhlí, kamenná moučka (pro minerály) či perlit, který váže vodu, zeolit či vermikulit.
Abychom dosáhli na konec záhonu, dřevěnou latí si vytyčíme na záhoně cestičku. Na oddělených políčkách semínka lehce zapravíme pod povrch půdy hráběmi.
Pokračování 3 / 6
Záda nebudou bolet, plevel neporoste
Výhody vyvýšených záhonů přinášejí pohodlí při obdělávání, rostlinám se daří a půda se přirozeně obnovuje. Co dalšího nám vyvýšené záhony nabízí?
- Vyvýšené záhony nevyžadují velkou plochu, dají se postavit i na svahu, málo využitelných plochách či na balkóně.
- Jednoduše se udržují, není třeba ohýbat se až k zemi, proto jsou vhodné i pro lidi se sníženou pohyblivostí.
- Vyvýšení je pro mnohé škůdce mechanickou překážkou.
- Minimalizace přenosu náletových i hluboko kořenících plevelů (plevel se šíří podstatně méně než na záhoně na úrovni terénu).
- Optimalizace půdního prostředí pro pěstování konkrétní plodiny je podstatně jednodušší a méně nákladná (například pěstování borůvek, které vyžadují kyselé půdní prostředí).
- Vhodná šířka záhonů umožňuje přístup z obou stran a na záhon není třeba šlapat, což zamezuje nepřirozenému zhutňování půdy.
- Pokud pravidelně přidáváme kompost, půda se nevyčerpává a záhony lze intenzivně využívat z roku na rok.
Pokračování 4 / 6
Co na vyvýšený záhon vysadit
Výběr plodin závisí na vyhnojení záhonu. U vyvýšených záhonů platí zásada rozlišovat plodiny podle tratí. Záhon můžeme vyplnit hnojem, tehdy však první rok nepěstujeme kořenovou zeleninu, ale například plodové zeleniny, jako jsou okurky, rajčata či dýně. Kořenovou zeleninu pak pěstujeme následující rok.
Pokračování 5 / 6
Nenáročná péče o vyvýšené záhony
V létě záhony pravidelně zaléváme. Vzhledem ke kypré půdě jejich povrch totiž podstatně rychleji vysychá než na běžném záhoně. Povrch zeminy postupně klesá, proto každý rok doplníme záhon směsí kompostu a zeminy. Po pěti až šesti letech se zbytky rostlin dokonale rozloží. Půdu i se "zlepšováky" dobře zryjeme, aby se vše promíchalo. Pokud na ni nebudeme šlapat, už nikdy ji nemusíme rýt. Před výsevem vždy stačí povrch jen uhrabat.
Plevel pravidelně vytrháváme, ale každý rok ho bude výrazně méně. V zaplevelených půdách první roky pěstujeme zeleninu raději ze sazenic a povrch pokrýváme mulčem. Pamatujme, že čím více je humusu v půdě, tím méně bude plevel růst. A to je přednost, kterou u obyčejných záhonů nenajdeme.
