Jakmile se rok chýlí ke konci, šíří se po celém světě dávný zvyk zdobit si své okolí rostlinami. Každá z nich má svou zvláštní důležitost a roli, všechny však symbolizují mír, lásku a prosperitu.
Sušené plody
Již podzim lze využít jako ideální dobu pro přípravy na sváteční čas. Sbírají se šišky, ořechy a kaštany, které potom tvoří důležité prvky při vytváření různých ornamentů, věnečků i aranžmá stolů a bytů.
Šišky vypadají pěkně i samotné, vyskládané třeba na skleněném talíři
Vánoční hvězda
Je nejtypičtější vánoční květinou na světě. Původně pochází z vlhkých subtropických hor Mexika a má kolem šestnácti set poddruhů. Je známá také pod jménem poinsettia (poinsetie) – takto byla pojmenována podle prvního velvyslance Joela Poinsetta, který odtud přivezl rostlinky do Ameriky v roce 1828.
Samotní Mexičané si mysleli, že jsou tyto květiny symbolem Betlémské hvězdy, proto se spojuje právě s Vánocemi. Její tradiční červená barva dodává aranžmá slavnostní tón. Nicméně můžeme ji sehnat i s růžovými, šarlatovými, žlutavými, lososovými či dvoubarevnými listeny.
Břečťan
Starobylé tradice keltských, germánských a skandinávských kmenů byly založeny na respektování přírodních cyklů a síly přírody. Tyto národy oslavovali zrození dítěte – Slunce, syna velké Matky, spojené se zemí a s měsícem.
Břečťan vnese do aranžmá prvek rozevlátosti
Bylo zvykem zdobit domy zvenku i zevnitř břečťanem a girlandami z cesmíny a jmelí, aby chránily obyvatele a ti se vyhnuli nežádoucím návštěvám. Ozdobení mělo červenou barvu – symbol zrození v souvislosti s krví při porodu a zelenou - symbol země. Břečťan symbolizuje pravou lásku a věrnost v manželství stejně jako v přátelství.
Jmelí
Jmelí je rostlina, která byla posvátná pro všechny druidy. Tito keltští knězové je používali k rituálním účelům už dvě stě let před narozením Krista na svých zimních slavnostech!
Jmelí je oblíbené jak ve své původní podobě, tak i pozlacené či postříbřené
Dnes se věší na lustr a přináší do domu lásku, odvahu, plodnost a zdraví po celý následující rok. Je symbolem míru. Věří se, že pokud se lidé během Vánoc pod jmelím políbí, je to příslib štěstí do dalších dní.
Cesmína
Je velmi dekorativní pro svou zářivou a intenzivní zelenou barvu a červené bobule. Má velkou vánoční tradici. Nespojuje se totiž pouze s křesťanstvím, ale i s islámem. Považuje se za symbol štěstí a spokojenosti, přináší prý dokonce myšlenky na oslavy a dobré jídlo.
Cesmína v sobě spojuje dvě tradičně vánoční barvy, červenou a zelenou
Jablka a šišky
Jablka a šišky byly další elementy, používané při této příležitosti, protože symbolizují život po smrti a plodnost. Zvykem přejatým od Keltů je i vánoční stromek – původně se jednalo o kmen stromu, který se pálil v noci o slunovratu, aby se tak oslavilo znovuzrození slunce a aby se přilákal blahobyt.
Malá jablíčka se hodí i do věnce
Vánoční růže
Známé anglické růže, které se často nazývají sněžné nebo zimní. Jak už samotný název napovídá, kvetou během zimního období – na horách ve střední Evropě.
Podle legendy je tato rostlina spojena s narozením Krista. Skromná dívka, dcera pastevce, schovávala ovečku před zimou, zatímco lidé přicházeli k malému Ježíškovi a obdarovávali ho.
Dívka začala plakat, protože neměla co nabídnout, ba ani květinku. Jeden anděl ji uviděl brečet a zbavil se sněhu pod nohami, kde rostla bílá květinka s růžovým nádechem. Byla to vánoční růže.
Další vánoční květiny
Z dalších květin nalezneme v bohatých výzdobách světa hlavně begónie, kamélie, měsíčky, vřesy, kosatce, macešky a chryzantémy, vánoční kaktusy. V Čechách se dále setkáme s barborkami, původně třešňovými větévkami, s nimiž se předpovídalo neprovdané dívce, zda si najde v nadcházejícím roce ženicha.
Květy vánočního kaktusu: i když jsou malé, strhnou na sebe pozornost
Větvička broskvoně o vánočních svátcích prý odstraňuje nedůvěru mezi lidmi. Když na Štědrý den vyraší lístečky břízy, znamená to pevné zdraví a celoroční dobrou náladu.
