Brněnská výstava citrusů se vydařila

Citrusáři Brno

Jejich spolek byl založen v Brně roku 1974 jako specializovaná organizace ČZS, sdružující pěstitele citrusových a jiných subtropických a tropických rostlin; v roce 1995 pak byl přejmenován na současné Citrusáře Brno, jejichž úřadujícím předsedou je ing. Jiří Trávníček.

Členové se pravidelně setkávají na schůzích, které se konají pětkrát ročně: v únoru, dubnu, červnu, říjnu a prosinci. Pokud se rozhodnete pustit do pěstování exotických užitkových rostlin, přijďte se za nimi poradit, rádi vám pomohou.

Jaká byla výstava

Samotná výstava probíhala v pěkném prostředí a k vidění toho bylo opravdu dost. Rozličné odrůdy citroníků, pomerančovníků, mandarin, ale i granátová jablka, kiwi i minikiwi, psidia (známá jako jahodové stromy), mučenky, banánovníky, fíkovníky, poměrně neznámá churma (tomel) či kávovníky. Vystavovány byly také okrasné rostliny jako například blahovičník či muraya (jasmínový strom).

Nejobtížnější na celé výstavě bylo dovést rostliny tak, aby z nich neopadaly plody

Během prohlídky bylo možné zeptat se na cokoliv – všichni vystavovatelé ochotně poskytovali odborné rady jak pro začátečníky, kteří se rozhodli ke koupi vybraných rostlin, tak pro pokročilejší pěstitele.

Sama jsem měla to štěstí, že mě výstavou provedl pan Jan Urbánek, člověk, který dokáže nadchnout svým zájmem o rostliny, očividnou láskou k nim a obrovskými znalostmi snad každého.

Dozvěděla jsem se od něj, jak se dobře postarat o kávovník, který mě mezi rostlinami zaujal nejvíce. Jeho rady jsou osvědčené, pěstování kávovníků se totiž věnuje dlouhých třicet let.

Kávovník (Coffea Arabica)

Kávovník je stálezelená rostlina keřovitého vzrůstu, dosahující výšky kolem tří až pěti metrů. Pochází z horských lesů Ethiopie, kde roste v nadmořské výšce od 600 do 1300 metrů, byl však rozšířen téměř do všech tropických oblastí. Kvete hvězdicovitými, bílými květy.

Provoňte si byt

Z každého květu se vyvine bobulovitý plod obsahující dvě semena s podélnou rýhou. Po očištění a usušení si je můžeme sami upražit na pánvi. Pánev musí být rozpálená, semena se praží za stálého míchání asi dvacet minut.

Uvnitř červených plodů se skrývají vytoužená semena

Rady pro pěstování

Podle pana Urbánka je nejvhodnější umístění kávovníku v bytě, u okna na jižní straně - a to po celý rok. Teplota v místnosti by se měla pohybovat mezi dvaceti a třiceti stupni, nikdy však nesmí klesnout pod patnáct stupňů.

Malé rostliny přesazujeme třikrát ročně, větší pak jednou či dvakrát. Jako zemina se osvědčila směs jednoho dílu rašeliny, jednoho dílu kompostu a rovněž jednoho dílu písku. Při přesazování volíme květináč s průměrem větším jen asi o dva centimetry, než je průměr květináče původního.

Prsty roztrháme kořenový bal, na dno nádoby nasypeme asi dva centimetry zeminy bez drenáže a rostlinu poté obsypeme jeden centimetr nad kořenový bal.

Coffea arabica v celé své kráse

Kávovník zaléváme dešťovou vodou pokojové teploty, ale teprve tehdy, až začnou vadnout listy. Ne dříve! Přebytečnou vodu z misky po půlhodině vylijeme. Každá druhá zálivka by měla obsahovat hnojivo.

Od poloviny měsíce října omezíme zálivku a přihnojujeme jedenkrát za čtrnáct dní. Nezapomeňte také, že kávovník nesnáší průvan.

Co dodat na závěr

Na závěr chci ještě jednou poděkovat panu Urbánkovi za informace, zajímavé povídání a krásné rostliny. Mnohokrát děkuji!