Potýkají se nyní vaši zelení přátelé s nedostatkem světla? Chcete ozelenit tmavé části domova? Zjistěte, kterým rostlinám bude takové umístění vyhovovat.
S podzimem ubývá sluníčka, tím i světla v místnostech. To je však pro rostliny životně důležité. Pokud se v přílišném stínu ocitly světlomilné rostliny, je třeba je přisvětlit nebo přenést na světlejší stanoviště a nahradit je na jejich původním místě takovými, které se s horšími světelnými podmínkami spokojí.
Nikdy však nesmí jít o nejzastrčenější tmavý kout nebo o místnost bez denního osvětlení. V takovém případě se přirozené světlo musí trvale nahradit umělým, ale rozhodně nepostačí občasné rozsvícení.
Je-li váš pokoj tmavý, ještě to neznamená, že v něm není místo pro žádnou rostlinu
Dostatek světla představuje i pro stínomilné rostliny umístění maximálně dva metry od okna, přičemž intenzita světla je úměrná velikosti oken, jejich orientaci na světovou stranu apod. Svou roli hraje i interiérové vybavení, podlahová krytina a výmalba. Tlumené tóny či tmavé dezény dřeva místnost ztmaví.
Umělé osvětlení
Žárovka vydává příliš mnoho tepla a snadno rostlinu spálí. Nejefektivnějším řešením jsou proto zářivky. Nejvíce se přirozenému světlu blíží kombinace trubic natura a denní světlo. Světlo musí být od rostliny v dostatečné vzdálenosti, aby ji nespálilo, ale zase dost blízko, aby se za ním nemusela vytahovat.
Pro rostliny ozdobné listem je ideální vzdálenost třicet až čtyřicet centimetrů, s osvitem po dobu dvanácti hodin, pro rostliny ozdobné květem vzdálenost dvacet až třicet centimetrů, s dobou osvitu šestnáct až osmnáct hodin. Na přisvětlení v zimě stačí rostlinám doba kolem šesti hodin.
Výběr a pěstování stínomilných rostlin
Při výběru je třeba zohlednit dva základní požadavky: umístění rostliny a její nároky. Jiné rostliny budou prosperovat ve stinných a chladných halách prvorepublikových vilek, jiné v teplém tmavším koutě panelákového obýváku.
Teplota místnosti určuje výběr mezi teplomilnými nebo chladnomilnými druhy. Dále se výběr řídí intenzitou světla v daném prostoru. Zajištění vzdušné vlhkosti není takový problém.
Jednoduchým a efektním řešením je postavit květináč na misku naplněnou mokrým štěrkem nebo drobnými oblázky, vlhkost se musí stále udržovat. Rostliny, které vyžadují vyšší vlhkost vzduchu, je třeba ještě rosit. Do suchých teplých místností jsou vhodnější rostliny s menšími nároky na vlhkost.
Vhodné rostliny
K nejvhodnějším rostlinám pro oživení míst s malou intenzitou světla patří většina pralesních druhů, žijících ve svém přirozeném prostředí ve stínu hustých porostů, přes které se sluneční svit nedostane.
Nevadí jim nedostatek slunce, ale vyžadují teplé stanoviště a vyšší vzdušnou vlhkost, což je v běžných bytových podmínkách nepřirozená kombinace. Vhodné jsou i kapradiny, u kterých se nároky na pěstování liší.
Stinná místa
Tradiční rostlinou tmavších chodeb a schodišť je fíkus, rozrůstající se do úctyhodných rozměrů. Čas od času je třeba upravit seříznutím jeho tvar.
Aspidistra zvaná také ševcovská palma či domácí štěstí se pěstuje jednoduše
Vhodná je i keřovitá Aucuba, stejně jako listem ozdobná Aspidistra. Jako solitéry se v halách uplatní starší exempláře araukárie přezdívané pokojová jedle. Velmi pomalu rostoucí stromek dorůstá do několikametrové výšky. V teple opadává a nenasazuje nová patra.
Pro schodiště se nabízí popínavý břečťan. Stín snáší i některé palmy (například Chamedorea), kterým nevadí ani teplo. Filodendronům a Monsterám vyhovuje stín, ale zároveň teplo a vlhko.
Trojice rostlin se zajímavě zbarvenými listy Sygnonium, Maranta a Kalatea vyžaduje stinné stanoviště, při intenzivnějším světle naopak listy blednou a ztrácí zajímavou kresbu.
Polostinná místa
K zajímavým solitérům patří dracéna. Příliš tmavé umístění by vedlo k vytahování za světlem a k pokroucení přímého kmínku. Umístění na podlaze pod oknem ji nutí růst rovně vzhůru.
Bizardní sloní noha je vítaným zeleným společníkem do moderních interiérů, neboť snese i ústřední topení – podobně jako liánovitě rostoucí žumen. V létě potřebují hodně rosit.
Zelenec, lidově zvaný blázen. V přílišném stínu ztrácí panašované listy barvu. Stejné nároky má druh Chlorophytum orange s širšími kopinatými listy, naspodu oranžově zbarvenými.
Chlorophytum orange: kombinace zelené s oranžovou působí jako barevný vodotrysk
Oba druhy potřebují normální pokojovou teplotu, v zimě raději chladno. Zelence čistí vzduch od škodlivin a odbourávají oxid uhličitý.
Samostatnou kapitolu tvoří kapradiny. Impozantní parožnatka s listy připomínajícími paroží se uplatní nejlépe v závěsných nádobách. Košatý ledviník žádá teplejší prostředí a vlhko, stejně tak droboučký netík.
Mírně převislá Pellea s malými okrouhlými listy přisedlými ke stonku se více podobá voskovce než kapradině a hodí se i do skleněných koulí a terárií. Sleziník je jednou z mála kapradin, jež dobře snáší vyšší teploty.
Kvetoucí druhy
Z kvetoucích druhů jsou vhodné bramboříky, primulky a africké fialky, jež upřednostňují polostín a vlhčí vzduch.
Spathiphyllum zjemní svou sněhobílou barvou každý kout
Červeně kvetoucí Anthurium nebo Spathiphyllum s obdobnými květy bílé barvy mají rády nepřímé světlo nebo polostín a teplo. Nižší teplotu vyžaduje vánoční kaktus, jinak nenakvétá. Podobně je na tom klívie, která při hlubším zastínění špatně nasazuje na květ.