Vřesy rozkvétají mezi posledními rostlinami od konce léta do pozdního podzimu. Ozdobí truhlíky, zahradu a doplní i podzimní aranžmá. Co všechno potřebuje vřes na zahradě i v truhlíku a jak založit nové vřesoviště?
Vřesy potřebují kyselou půdu
Vřesy v přírodě rostou v borových či vyschlých rašeliništích. Proto potřebují půdu propustnou, výživnou a – co je nejdůležitější – kyselou s pH 5,5 až 6. Takový substrát získáme buď hotový v zahradnických centrech, speciálně namíchaný pro vřesovištní rostliny, nebo zeminu bez obsahu vápna promísíme s rašelinou a pískem. Pokud máme možnost získat odplozený substrát po pěstování žampionů, máme vyhráno a nemusíme se starat o přihnojení chlévskou mrvou či průmyslovými hnojivy.
Víte, s jakými rostlinami se vřes dobře kombinuje? Podívejte se na video:
Kdy vřes sázet a kam, jak ho zalévat, hnojit a prořezávat?
- Zeminu pro vřes je nejlepší si připravit na podzim a osázet na jaře. Pokud si však pořídíte už zakořeněné rostliny v kontejnerech, pak lze založit vřesoviště kdykoli v průběhu vegetačního období. Výsadbu si dobře promyslete, jelikož vřesu nedělá dobře přesazování.
- Aby kvetl, vyžaduje dostatek slunce. Vhodné je také stanoviště poblíž rododendronů, azalek a jehličnanů.
- Vřes příliš nezalévejte. Přihnojte ho na jaře, a také jen mírně. Použijte hnojivo pro rododendrony, které nesmí obsahovat vápník.
- Jednou ročně, nejlépe brzy na jaře, mu zkraťte výhony zhruba o jednu třetinu. Keře pak lépe kvetou a tvoří hustý porost. Jednou za tři až čtyři roky proveďte zmlazovací řez.
Vřesoviště na zahradě má svá pravidla. Seznamte se s nimi
Vřesoviště má mít nepravidelný tvar a jemně členitý povrch; vzniknou tak suchá i vlhčí místa, která vyhoví rozdílným požadavkům rostlin. Čím menší plocha bude k dispozici, tím skromnější by mělo být jejich druhové zastoupení a barevná pestrost.
Základ vytvoří vřes obecný a různé druhy vřesovců. Jeho romantická krása a pestrá hra barev nejlépe vyniknou v kombinaci s rostlinami s různou dobou kvetení, většími kameny, drobnějšími keříky (janovec, medvědice, brusinka či borůvka), některými trvalkami (např. divizna a rozchodníky) a okrasnými trávami (kostřava, ostřice aj.). Z široké nabídky barevných odrůd si vyberte ty, které se vám líbí nejvíce. Nebojte se kombinovat různé barvy.
Vždy vysaďte více kusů rostlin ve skupinách s odstupem od 25 do 50 centimetrů, aby byl porost pěkně hustý. Kulisu na okrajích mohou tvořit zakrslé borovice, poléhavé jalovce či zerav, z listnáčů například dřišťál nebo brslen a v pozadí samozřejmě zakrslé a drobnokvěté odrůdy pěnišníků (rododendrony a azalky). Ale smiřte se s tím, že potrvá téměř tři roky, než vřesy, vřesovce, medvědice, azalky a rododendrony spolu s drobnými jehličnany a dřišťály vytvoří prakticky celoročně kvetoucí pestrobarevnou mozaiku.
Pěstování vřesu v truhlíku je snadné
Rovněž pěstování vřesu v truhlíku a květináči je snadné, jelikož jde o nenáročnou rostlinu. Je potřeba zajistit kvalitní drenáž na dně nádoby, aby mohla odtékat voda. Do truhlíků a květináčů lze použít směs rašeliny a klasické zahradní zeminy v poměru 2 : 1. Pokud přidáte ještě kůru, zamezíte vysychání vřesu.
Ponecháte-li nádobu s vřesem přes zimu venku, obalte ji netkanou textilií nebo obložte polystyrenem, aby kořeny nevymrzly. I v zimě je třeba zalévat, ovšem jen málo a raději v době oblevy.
