Co musíte vědět, než se do stavby pustíte
Z konstrukčního i finančního hlediska je pergola jednoduchá, nenáročná stavba, do které se může pustit téměř každý. Tvar i materiál přístřešku může být libovolný, jedinou podmínkou je funkčnost a vhodné zakomponování do prostředí zahrady.
Při budování pergoly je třeba dodržet přiměřené proporce. Světlá výška by měla být v rozmezí 2,2 až 2,5 m, abychom mohli pod přístřešek pohodlně vejít. Pergola porostlá popínavými rostlinami se zdá opticky užší a nižší. Šířka pergoly se doporučuje 3 m, závisí však hlavně od celkových proporcích zahrady.
Nosné sloupky a ostatní konstrukční části pergoly musí být dostatečně pevné, protože konstrukce musí odolávat silným náporům větru a unést hmotnost popínavých rostlin. Horní rám budujeme v mírném spádu 1–2 % (1–2 cm na 1 metr) ve směru, kde odtékající voda nepřekáží. Pergolu můžeme podle stavebního zákona charakterizovat jako drobnou stavbu. Na její vybudování pak nepotřebujeme stavební povolení, ale stačí pouze ohlášení stavby příslušnému stavebnímu úřadu.
Z čeho pergolu postavit?
Pergolu zpravidla tvoří dřevěná konstrukce, ale často se používají také ocelová lanka, cihly, kámen, beton nebo kombinace více materiálů. Pergolu lze sestavit ze zakoupených dílců, které lze snadno na zimu rozebrat a uskladnit. Životnost takové pergoly je pak prakticky neomezená.
Pokračování 2 / 6
Pergola ze dřeva
Velmi záleží na kvalitě dřeva a jeho následné úpravě. S ohledem na hmotnost budoucí zeleně jsou nejvhodnější hranoly z tvrdého dřeva jako dub, buk, akát, případně modřín. Dřevo musí být suché, zdravé, dostatečně odleželé. Zásadně nepoužíváme dřevo s kůrou, protože slouží jako úkryt různých škůdců a dřevokazného hmyzu a snadno podléhá zkáze. V zájmu delší životnosti dřevěných částí, podobně jako jiné dřevěné prvky v exteriéru, si i pergola vyžaduje důkladné ošetření. Můžeme ji ponechat v přírodní barvě dřeva nebo namořit na hnědý odstín, případně natřít bílým nátěrem, jiné barevné úpravy v zahradě nejsou příliš vhodné. Proti šednutí vlivem slunečního záření chráníme povrch dřeva pigmentovou lazurou.
Nosné sloupy mají obvykle profil 12 x 12 cm až 14 x 14 cm. Délka hranolů má být minimálně 210 cm. Sloupky se kotví k betonovým patkám pomocí pásové oceli 0,6 x 6 a s délkou 80 cm. Mezi betonem a dřevem by měla být mezera minimálně 5 cm, aby byla dřevěná část odizolovaná od vzlínajícího vlhka.
Dolní nosné trámy mohou mít tenčí profil, například 10 x 14 až 12 x 16 cm. Na horní příčky se nejčastěji používají latě o tloušťce 4 x 12 nebo 6 x 14 cm, které klademe na nosné trámy ve vzdálenosti 50 až 70 cm. Konce trámů a příček necháváme převislé o 40 až 60 cm. Příčky a trámy spojujeme pomocí ocelových úhelníků a nerezavějících šroubů nebo tesařskými spoji. Mezi sloupky často vkládáme dřevěnou mřížovinu. Mřížovina chrání prostor před větrem a poskytuje popínavým rostlinám oporu.
Pokračování 3 / 6
Zděná pergola
Sloupky mohou být z cihel, lomového kamene nebo prefabrikovaných betonových dílců. Sloupek má mít půdorysný rozměr 30 až 45 x 45 cm. Pilíře zpravidla neomítáme, když používáme speciální cihly určené na ploty nebo obyčejné dobře vypálené, plné cihly stejné barvy. Základy pod pilíř mají mít hloubku minimálně 60 cm. Na zděné sloupky montujeme trámy ze smrkového, z jedlového nebo borového dřeva na kotevní pásoviny tak, aby mezi trámy a zdivem byla mezera 1 až 2 cm. Pergolu lze "přilepit" ke zděnému plotu či domu, takže pak vytváří jakousi chodbu s popínavou zelení.
Pokračování 4 / 6
Důležitou částí pergoly je podlaha
Výběr materiálu závisí na celkovém řešení zahrady nebo okolí domu. Můžeme použít ploché kameny, cihlovou, betonovou či keramickou dlažbu. Vhodné je i dřevo. Dřevěná podlaha je méně používaná, ale vhodně zapadá do přírodního rázu zahrady. Na kamennou dlažbu se používá zejména pískovec a opuka. Cihla je svým charakterem vhodná pro použití do bezprostřední blízkosti budov na různé terasy a spojovací chodníčky. U betonové dlažby můžeme využít bohatý sortiment betonových prefabrikátů (zámková dlažba, zatravňovací dlaždice), které jsou dostupné v celé škále barev a tvarů. Keramická dlažba na venkovní použití musí být mrazuvzdorná. Dlažbu klademe do pískového lože a výsledný povrch vyspárujeme maltou. Nesmíme zapomenout na vyspádování plochy ve směru odtékající vody, optimální sklon je jeden až dva stupně.
Pokračování 5 / 6
Bydlíme v pergole
Zbývá nám jen pergolu doplnit vhodným vybavením – osvětlením a zahradním nábytkem. Svítidla, která umístíme v zahradním prostoru, by neměla během dne působit rušivě. Svítidla je občas nutné přemisťovat, proto i část elektrického vedení by měla být mobilní. Praktické a nenáročné jsou solární svítidla, lampy a lucerny.
Při výběru nábytku do zahrady dbáme především na jeho funkčnost, odolnost proti povětrnostním vlivům a snadnou manipulaci. Snažíme se, aby vhodně zapadl do charakteru prostředí. Nejméně odolný je proutěný a ratanový nábytek. Jednoduchý nábytek si můžeme vyrobit i sami. Vhodné jsou kulatina a rozličné špalíky. K pergole se více hodí pohodlnější lavičky, křesílka a samozřejmě malý stolek.
Kvůli stínění a ochraně proti větru se pergola často nechává obrůst popínavými rostlinami. Můžete si vybrat mezi révou, různými druhy letniček nebo popínavými růžemi, které při dobré péči vytvoří nenapodobitelný kout ve vaší zahradě.
