Pro fasádu se v současnosti nabízí téměř neomezené množství možností, jak formovat konečný vzhled a působení domu. Fasáda totiž nemusí souviset s vlastním konstrukčním systémem – zděnou konstrukci lze obložit dřevem, a naopak jádro dřevostavby můžeme zakrýt kamennými dílci. Také nabídka typů omítek, jejich nátěrů a barevného řešení je široká, u všech bychom ale měli pamatovat na uměřenost a estetické nároky celé stavby.
Stranou nesmí zůstat ani ochrana před povětrnostními a civilizačními vlivy. Při volbě typu fasády navíc hraje důležitou roli bezprostřední okolí domu – stavba v lese nebo v blízkosti vzrostlých stromů znamená jiné nároky než dům v městské průmyslové aglomeraci. Správná volba typu fasády pak výrazně ovlivní jak její estetickou funkci, tak životnost.
Klasická omítka dominuje
Vedle moderních řešení má stále na českých stavbách největší zastoupení klasická hladká omítka. Doby, kdy povrch většiny domů pokrývala břízolitová omítka v nevýrazných barvách, jsou již naštěstí minulostí a současná nabídka by měla uspokojit jak technologické potřeby, tak estetické představy většiny stavebníků.
Hladké omítky se uplatňují hlavně v podobě předem připravených suchých omítkových směsí, které se na místě použití pouze rozmíchávají s vodou. To má proti tradičnějšímu postupu přípravy omítky přímo na stavbě značné výhody. Nehrozí tak, že výsledná fasáda bude nejednotná jak barevně, tak pokud jde o konzistenci materiálu. Suché omítky je možné koupit ve formě práškového produktu dávkovaného v pytlích, který se rozmíchává na stavbě před použitím.
Omítka jako krycí vrstva by měla být odolná proti vlhkosti, udržet si dlouhodobě původní vzhled, měla by být paropropustná. Na nerovné zdivo je nutná třívrstvá, rovný a čistý podklad lze překrýt jednovrstvou omítkou. U tenkovrstvých omítek lze volit mezi vápenocementovou (na pórobeton či beton), akrylátovou, silikonové nebo se silikátovou technologií (překrytí zateplovacích systémů).
Barvy bez omezení
Standardní hladká omítka ale neznamená omezení kreativity při řešení fasády. Fasádní nátěr můžeme zvolit v obrovské barevné škále a výrobci fasádních barev nabízejí i odborné poradenství a míchání nejvhodnějšího odstínu. Přesto lze opět doporučit ve volbě barevného řešení stavby umírněnost – některé pastelové variace, které jsou k vidění v českých „satelitech“ i jinde, svědčí nejen o nedostatku vkusu investorů, ale i o potřebě upozornit na sebe za každou cenu.
Fasádní nátěr ale neplní jen designovou funkci, jde i o významný prvek ochrany stavby, který může ovlivnit její životnost. Cílem je ochrana před vlhkem a prosakováním vody do stěn a specializované nátěry mohou dokonce stavbu ochránit před poškozením plísní nebo řasami. Podstatnou vlastností je také barevná stálost – tedy odolnost proti vyblednutí působením slunečního záření – a bez významu není ani to, jak snadno se bude po nátěru fasáda udržovat.
V některých městských částech si také majitel domu není jistý před aktivitami sprejerů. Pro takové případy jsou na trhu dostupné ochranné nátěry, z nichž lze nástřik nežádoucích graffiti snadno a opakovaně odstraňovat. Jde o ochranné impregnační prostředky na bázi nanočástic, jež na povrchu chráněného podkladu vytvoří neviditelnou mezivrstvu, která se v případě poškození graffiti vandalismem velmi jednoduše spolu s barvou odstraní.
Cihlový obklad podtrhne charakter stavby
V uvažování o tom, jakou fasádu zvolit, ale nemusíme zůstat jen u obvyklých nebo tradičních typů. Navzdory oblíbené hladké klasice se stále častěji na českých stavbách prosazují i jiná řešení. Dům lze zvenčí pojednat například cihlovým obkladem. Tento materiál je zárukou dlouhé životnosti, vysoké ochrany, a když se to podaří, i estetické kvality.
I cihly přitom nabízejí ve fasádním použití množství barevných variant – od světlé pískové barvy až po hnědočernou, mohou být glazovány apod. Kromě toho lze využít efekt kombinace cihlového obkladu s hladkou omítkou a výrazně tak pracovat s optickými efekty na fasádě domu. Také míra ochrany před nežádoucími vlivy prostředí i přirozeným působením povětrnostních podmínek je v případě cihel vysoká. Cihlové povrchy lze navíc udržovat snadno čisté.
Doba kamenná není zdaleka pryč
Jestliže nám z nějakého důvodu nevyhovuje jako řešení povrchu fasády cihla, můžeme sáhnout po ještě starším a historií více prověřeném materiálu – po kameni. I jeho obliba v poslední době stoupá a je tomu tak i proto, že začal být k dispozici ve velmi kvalitním opracování a že nové technologie umožnily jeho aplikaci i na velkých plochách. Nezůstává tedy tak jako v minulosti jen v roli doplňkového materiálu pro povrch soklu, ale lze jej využít k obkladu celé stavby. I tady platí, že efekt zvýší jeho kombinace s jiným typem fasády.
Pokud jde o druh kamene, k nejčastěji využívaným patří žula, andezit, travertin nebo pískovec, na fasádě se ale může objevit i vápenec, mramor nebo břidlice. Kámen patří mezi ušlechtilé stavební materiály a vyznačuje se i vysokou odolností proti poškození, dlouhou životností a především luxusním vzhledem. Může najít uplatnění jak na historizujících domech tradičního střihu, tak na nejmodernějších kreacích současných architektů. Při volbě kamene pro fasádu se navíc nabízí efektní možnost využít i kamennou dlažbu a plot.
Z charakteru kamene ovšem plynou vysoké nároky na řemeslné provedení. Proto je nutné věnovat velkou pozornost prováděcí firmě a jejím referencím i zárukám. Rekonstruovat nekvalitně provedenou fasádu z kamene může být značně náročné jak technicky, tak finančně.
Snadnější cesta – umělý kámen
Levnější, ale stejně variabilní a pestrou alternativu k přírodnímu kameni tvoří v obložení fasád kámen umělý. Obklady z tohoto materiálu jsou stejně jako přírodní kámen nenáročné na údržbu a mají dlouhou životnost. Základ umělého kamene tvoří betonová směs, do níž je jako plnivo použita drť přírodního kamene. Proto pak umělý kámen disponuje podobnými vlastnostmi jako přírodní kámen – je tvrdý, odolný a má dlouhou životnost. Jeho zpracování je snadné a k oblibě umělého kamene v poslední době přispěly i technologie probarvených betonových směsí a štípání bloků, kdy na pohledové straně vzniká nepravidelný povrch dokonale imitující původní přírodní vzor.
Požadovaného designérského efektu – tedy hlavně elegantního vzhledu fasády – se dosahuje opět díky dokonalému řemeslnému provedení, to je ale s využitím různých předem připravených modulů snazší.
Elegantní ocel a hliník
Vedle zatím zmíněných vesměs tradičních materiálů se na fasádách rodinných domů objevují zcela neotřelé novinky. Můžeme se tak setkat s rodinnými domy „oblečenými“ do ocelového pláště.
Moderní ocelové panely určené pro obklady fasád se dobře doplňují s ostatními efektními materiály, jako je sklo, beton, ale i kámen nebo dřevo. Údržba takové fasády je rovněž snadná, užívají se předlakované plechy a během celého životního cyklu budovy není zapotřebí kromě běžného čištění další údržba. Jako surovina může být využit zhruba půl milimetru silný plech s povrchovou úpravou z polyesteru, který zaručí nejvyšší životnost a odolnost vůči UV záření. Fasáda z ocelového plechu je lehká a její montáž je sice náročná na přesnost, nevyžaduje ale příliš času ani námahy. Ocelové kazety jsou přesně vyrobeny a osazeny na vodicí lišty a tvoří kompaktní celek. I cenově je ocelová fasáda výhodná.
Fasádu lze obkládat i hliníkovými dílci a není třeba mít obavy z monotónní stříbrošedé plochy, jak tento prvek známe z minulosti. Moderní obklady z tohoto materiálu jsou variabilní jak co do tvarového řešení, tak do barevnosti. Některé obklady imitují například palubkové obklady nebo dřevo, na rozdíl od dřeva ale nepotřebují údržbu ani ochranný nátěr. Hliníkové obklady lze pořídit jako maloformátové falcované šablony a šindele (20 x 20 cm, resp. 42 x 20 cm) nebo jako velkoformátové desky. Využívá se i hliníkový svitkový plech, který lze aplikovat na nejrůznější stavby.
Dřevo jako plášť domu
Materiálem s velkou tradicí je naopak dřevo, tentokrát ale ne v roli materiálu pro nosnou konstrukci, jako je tomu u dřevostaveb, ale jako řešení fasády. Venkovní dřevěné obklady jsou efektní a nabízejí navíc možnost zřídit provětrávanou izolační fasádu a zlepšit tak energetickou bilanci stavby. Dřevo na fasádu se používá nejčastěji v podobě palubek, které se na vnější plášť připevňují svisle, vodorovně i diagonálně. Pokud chceme dosáhnout efektu optického rozšíření stavby, zvolíme vodorovnou variantu, svislá instalace palubek naopak podtrhne vertikální efekt. S diagonálami ale opatrně, řada pokusů o umístění diagonálních (nejen dřevěných) prvků vedla k ne příliš šťastným výsledkům.
U dřevěné fasády je třeba počítat s náročnější údržbou a platí, že čím měkčí druh dřeva, tím bude péče o ně náročnější. Využívá se smrk, borovice nebo modřín, k novým trendům patří využití exotických dřevin s vysokou tvrdostí – bangkirai, ipe, tatajuba, massaranduba nebo angelim pedra. Kromě vlhkosti a jejích následků je třeba dřevo chránit také před napadením dřevokazným hmyzem.
Bezkontaktní provětrávané fasády
Úkolem fasády ale není jen dávat charakter stavbě a chránit ji před deštěm nebo exhalacemi. Další důležitý úkol plní v oblasti tepelné ochrany. Požadavkům na estetiku, architektonickou kreativitu a zároveň na dobrou tepelnou izolaci vyhovují systémy provětrávaných fasád. Uplatnit se mohou v systémech dřevěných obkladů, ale i při použití umělého kamene nebo ocelových dílců. Takový systém není v těsném spojení s vnější zdí domu, ale izolace se vkládá do nosné konstrukce, která samostatně zajišťuje spojení mezi zdí a fasádním obkladem. Může jít například o vodorovný dřevěný rošt, do kterého se vkládají izolační desky. Mezi tepelnou izolaci a obklad se navrhuje provětrávací mezera, která zajišťuje odvádění případné vlhkosti z izolace.
Hlavní výhodou, kterou bezkontaktní systém přináší, je to, že zdi pod izolací mohou „dýchat“, mezera mezi zdí a izolací totiž umožňuje vyrovnání tlaku vzduchu a brání tak srážení vodní páry. Provětrávané fasádní systémy navíc chrání stavbu před negativními vlivy okolního životního prostředí a klimatu.
Dalším kladem, který provětrávaná fasáda přináší, je skutečnost, že je v tomto případě instalace izolačních materiálů rychlejší než v případě kontaktního systému. Povrch stěn domu před aplikací totiž není třeba nijak složitě upravovat. Vhodným izolačním materiálem pro tento typ fasád je minerální nebo skelná vlna, její vlastnosti totiž vyhovují požadavkům na difuzi vodních par.
Provětrávané fasády účinně řeší nejen zateplení nebo vlhkostní poměry stěn, ale znamenají velký přínos i z hlediska akustiky, neboť podstatně omezují hladinu zvuku, která pronikne zvenčí do interiéru. Pro zateplení tohoto typu fasád lze použít například polotuhou dvouvrstvou desku z kamenné vlny (ROCKWOOL Venti MAX).
Při tomto způsobu zateplení se izolace z kamenné vlny vkládá mezi rošty z kovových profilů, případně mezi dřevěné latě, které představují spojení nosné konstrukce s fasádním obkladem. Izolace je mechanicky přikotvena k obvodové stěně, dále následuje nosná konstrukce pro realizaci fasádního obkladu. Typ konstrukce přitom závisí na zvoleném druhu obkladu a požadavcích požárních předpisů. V případě provětrávaných fasád se deska Venti MAX ukotvuje na hmoždinky a trny, je nehořlavá, má dobré zvukověizolační vlastnosti a lze ji využít i pro provětrávané fasády s viditelnými spárami a perforovaným obkladem.
Sanační omítky
Speciálním typem omítek jsou omítky sanační, které se používají na vlhké nebo zasolené zdivo, jsou vyráběny rovněž jako suché směsi, mají vysokou propustnost a přispívají tak k lepšímu vysychání zdiva.
Prevence nevkusu
Současný trend nepřeberné nabídky barev a odstínů fasád někdy přináší absurdní výsledky. Barevné řešení ale můžeme svěřit i profesionálům. Inspirací může být nový systém barevného řešení budov nazvané ReflectionsOne navržený švýcarským designérem Ernstem von Garnierem. Metoda navrhování vychází z digitálního panoramatického snímku krajiny nebo lokality, počítačově se pak postupně zhoršuje jeho rozlišení a výsledkem je jen několik jednotek jednobarevných pixelů. Z nich se pak vybírá barevnost fasády, která tak dokonale „koresponduje“ s okolním prostředím.
Zcela jistě se tak nestane, že vilka či rekreační objekt z pozadí lesa září kanárkově žlutým či jiným výrazným signálem. Provětrávanou fasádu volí majitelé novostaveb nejen z estetického hlediska, ale též proto, že znamená snadnější a rychlejší instalaci než v případě použití některého z kontaktních systémů.
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.