Mladým rostlinkám mráz nesvědčí. Aby mohly začít dřív růst, je třeba je před mrazem ochránit. K tomu slouží pařník, v němž lze mladé rostliny předpěstovat a zahájit tak zahradnickou sezonu již v únoru či březnu.
Máte-li vlastní zahradu, je fajn, když zeleninu z ní můžete sklízet co nejdříve. Pařník vaši zahradnickou sezónu prodlouží, protože umožní jednotlivé rostlinky předpěstovat brzy z jara, dříve tak dozrají a skončí na talíři.
Pařník neboli pařeniště vybudujte nejlépe ve slunné části zahrady. Směřujte jej tak, aby nižší strana sešikmeného rámu mířila na jih. První sluneční paprsky tak pařeniště rychleji vyhřejí a umožní nám vysít již brzy na jaře ředkvičky či raný salát.
Potřebujete dřevěná prkna a sklo
Při stavbě pařeniště můžete klidně použít stará zasklená okna, která vám zbyla po rekonstrukci chalupy. Pokud budete recyklovat, přizpůsobte velikosti oken i zbytek pařeniště.
Budete-li ale budovat vše nově, obstarejte si nejlépe silná borovicová či smrková prkna a také čtyři dřevěné čtyřhranné tyče. Pokud chcete mít pařeniště stále na stejném místě, zatlučete tyče do země, pokud chcete pařník přenosný, použijete tyče ke zpevnění rámu.
Dřevěný rám jednoduchého pařeniště může být například 150 centimetrů široký, 100 centimetrů dlouhý a vysoký 35 centimetrů vepředu a 50 centimetrů vzadu. Pokud nemáte sklo, můžete ho nahradit i silnou fólií.
Na vybraném prostoru vytyčíme obdélník potřebné velikosti, z celé plochy odstraníme drny a vyryjeme zeminou asi do 40 centimetrové hloubky. Pokud zahradničíte v lokalitách, kde jsou přemnožení hraboši, vyplatí se vám dát na dno pařeniště chovatelské pletivo, které zamezí odhryzávání zeleniny ještě v záhonech.
Plníme pařeniště
Jámu naplníme koňským hnojem, který dobře upěchujeme a důkladně zalijeme. Hnůj si sežeňte kvalitní, nejlépe od biozemědělců. Na hnůj přijde asi pěticentimetrová vrstva listí. Třetí vrstvu tvoří zemina, které by mělo být zhruba 20 až 50 centimetrů. Vše opět důkladně zalijte vodou a nechte několik dní odpočívat, aby se mikroorganismy z hnoje mohly naplno pustit do práce a začít vyrábět teplo, které vysazeným rostlinkám bude zahřívat kořeny.
Přes den nechte pařník větrat, k čemuž vám poslouží stabilní dřevěný hranol, kterým podepřete skleněný kryt. Větráním se mladé rostliny pomalu otužují a zabráníte tomu, aby silné sluneční světlo způsobilo přehřátí. Je-li oslunění příliš silné, je třeba zakrýt okolní tabule, aby slunce nespálilo křehké lístky rostlin. Za chladných nocí byste pařník měli dostatečně chránit zakrýváním, dodatečnou izolaci zajistí bublinková fólie, rákosové či slaměné rohože nebo juta.
Co do pařeniště vysít
Pařeniště máme hotové, tak co do něj zasít? Výborně se hodí ředkvičky, raný salát, řeřicha, mrkev, jarní cibulky, polníček. Všechny tyto plodiny můžete po vypěstování rovnou konzumovat.
Pařeniště lze využít i k předpěstování pórku, celeru, kedluben, květáku, kapusty, zelí, rajčat, paprik či cuket. Zasadit sem můžete i letničky, třeba astry či afrikány, které tak připravíte na letní sezonu. Mimo jarní sezonu zde můžete množit listnaté stromy a připravovat dvouleté rostliny.
V zimním období lze pařeniště využít ke skladování kořenové zeleniny. Košťáloviny, pórek, čekanku a štěrbák do něj přesadíte i s kořeny. To znamená, že ze záhonu zeleninu vyrýpnete i s kořenovým balem a usadíte ji natěsno do pařníku. Na ochranu před mrazem je dobré pařeniště zakrýt třeba bublinkovou fólií. A během zimy si můžete chodit pro čerstvou zeleninu.
