Existují skleníky studené a skleníky vytápěné, ve kterých můžete rostlinám zajistit ideální podmínky v podstatě po celý rok. Stejně tak existují pařeniště studená nebo teplá. My se v dnešním článku budeme věnovat především pěstování zeleniny ve studeném skleníku a studeném pařeništi, jelikož tyto varianty jsou mezi zahrádkáři rozšířeny nejčastěji.
Úvodní foto: iStock
Leden
Lednové zahradničení jak ve studeném skleníku, tak i pařeništi začíná kontrolou stavby, případnými opravami, utáhnutím šroubů a čištěním stěn ze skla či polykarbonátu, aby se dovnitř mohlo v maximální možné míře dostat sluneční záření. Postupně sklízejte ozimé druhy listových zelenin, především růžičkovou kapustu či kadeřávek, případně kozlíček polníček a špenát – ty je při holomrazech vhodné přikrýt netkanou textilií. Možná jste ve skleníku zazimovali i některé truhlíkové výsadby – nezapomínejte u nich na občasnou zálivku.
Únor
Studený skleník
Od půli února už ve sklenících začíná při příznivém počasí období vhodné k předpěstování hlávkového salátu a kedlubnů. Do okamžiku, než osivo vzejde, se doporučuje nevětrat. Vysévejte ředkvičku, ředkev setou a mrkev s krátkou dobou vývoje. Před silnými mrazy chraňte skleník slaměnými rohožemi, plachtami apod. Variantou je umístit do skleníku menší pařeniště nebo fóliový kryt a vysévat do něj. Zakrýt můžete i vnitřní boky skleníku, výborná je netkaná textilie nebo bublinková folie. Hrozí-li silné mrazy, zem přechodně zakryjte tmavou folií, případně zmiňovanou silnější netkanou textilií.
Studené pařeniště
S výsevy do studeného pařeniště se začíná podle počasí od poloviny či konce února: Asi tři týdny předtím na ně ale umístěte okna, která přikryjete slaměnými rohožemi nebo rámovými kryty. Vrstvu listí nad substrátem přesuňte k bočním stěnám, kde poslouží jako izolace. Pokud svítí slunce, rohože srolujte pryč, aby se pařeniště prohřálo. Jako první vysévejte hlávkový salát, ředkvičku a ředkev, mrkev s krátkou dobou vývoje.
Březen
Také začátkem března lze ve studených sklenících a pařeništích pokračovat ve výsevech ředkvičky, přidejte k ní i asijskou listovou zeleninu či pažitku a roketu nebo rukolu, jarní cibulky. Vysazujte saláty, kedlubny, květák, kapustu. Pokud nemáte jejich sadbu, vysejte si semínka. Vhodné je prostor v pařeništi rozdělit na část pro výsevy a část pro sadbu, kterou potom umístíte do záhonů. Ve skleníku lze při pěkném počasí vysévat i náročnější plodiny – brokolici, celer, papriku, rajčata, lilky, melouny, majoránku nebo artyčoky.
Duben
Ještě v dubnu se dá do skleníku i pařeniště vysévat ředkvička, ředkev, saláty, kedlubny, zelí nebo kapusty, nově potom dýně, cukety i okurky, pokud patříte mezi příznivce jejich předpěstování, nejrůznější bylinky. S teplými dny je třeba začít pravidelně větrat.
Studený skleník
Pokud je váš skleník kvalitně zajištěný proti mrazu, je už možné vysadit předpěstované sazenice rajčat – do pařeniště se vzhledem ke své budoucí výšce nevlezou. Prohřátý skleník využijte k výsadbě naklíčených brambor – uvidíte, že i úroda z jedné, dvou brambor vám přijde k chuti – rané brambory chutnají nejlépe!
Jaromír Malich, Lenka Chvostová
Květen
V květnu už to ve skleníku i pařeništi pěkně roste. Pokud jste tak neučinili už v dubnu, vysazujte papriky, rajčata, lilky. Vysévejte letní ředkvičky a špenát, ředkev, čekanku, celer listový i cukrovou kukuřici, pokud ji předpěstováváte.
Studené pařeniště
Začátkem měsíce můžete do studeného pařeniště sázet melouny a okurky. Pařeniště při jejich pěstování nezastiňujte!
Červen, červenec a srpen
Studený skleník v červnu
Při červnových výsevech ve skleníku pamatujte na saláty, letní kedlubny, kapustu, mrkev, ředkev, zelí. Koncem měsíce už si můžeme pochutnat na prvních plodech rajských jablíček.
Studený skleník v červenci a srpnu
V červenci je třeba myslet na podzimní sklizeň, vysévejte proto špenát, květák, čínské i pekingské zelí. Zelí lze vysévat ještě během srpna, přidejte i ozimou kapustu, polníček a hlávkový salát, fenykl, čekanku.
Studené pařeniště v červnu, červenci a srpnu
Během letních měsíců se pařeništní sklo často zcela odstraňuje, aby se vzešlá zelenina – nejčastěji okurky či melouny – mohla rozrůstat do výšky a hlavně šířky, klidně i ven z ohraničeného prostoru a také z důvodu rizika přehřátí prostoru a spálení rostlin. Ostatně bez pravidelného větrání se neobejdete většinou už od dubna. Někdo v této době pařeniště využívá jako množírnu k umístění řízků z okrasných či užitkových dřevin nebo pro výsev dvouletek.
Září
Ve skleníku i pařeništi zvolte s přicházejícím podzimem při výsevech rané odrůdy, které mají krátkou vegetační dobu. Drobnolisté saláty, ředkvičky, kopr, špenát, hlávkový salát, asijskou listovou zeleninu, rukolu či roketu, kozlíček polníček, pažitku, rané kedlubny a ředkev, špenát, čínské a pekingské zelí, mangold. Vysadit můžete sazenice hlávkové kapusty, květáku, kedlubnů i pórku.
Říjen a listopad
V říjnu vraťte na pařeniště sklo. Během něj a listopadu nastává doba vhodná k průběžným skleníkovým výsevům určeným k jarní sklizni: kozlíček polníček, listová petržel, špenát, ozimý salát, kerblík a další. Asi v polovině října (záleží na počasí) uschovejte do skleníku truhlíkové rostliny. Jakmile to půjde, nachystejte ho na zimu, zryjte záhony, pokud tak činíte, odstraňte případné zbytky sklizených rostlin i jejich kořenů, přidejte hnůj a do půdy vpravte dusíkaté vápno k její dezinfekci. Nezapomeňte potom půdu důkladně prolít. Také prostor pařeniště vyčistěte od zbytků rostlin a vyměňte substrát za nový. Dejte na něj silnou izolační vrstvu listí.
Studené versus teplé pařeniště
Pro úplnost si ještě shrňme rozdíl mezi studeným a teplým pařeništěm, v němž můžete s pěstováním začít dříve než v pařeništi studeném. Teplé vytvoříte tak, že v únoru na jeho nepromrzlé dno (hloubka padesát až šedesát centimetrů) navezete dostatečnou (třicet až čtyřicet centimetrů vysokou) vrstvu čerstvého koňského (králičího, ovčího, kozího) hnoje a pevně ji ušlapete. Pokud je navezený hnůj suchý, zalijte jej teplou vodou. Ke stěnám pařeniště naskládejte zvenčí hnůj, balíky slámy nebo listí, celé zakryjte okny a na ně ještě dejte slaměné rohože, rámové pokrývky, lze použít i staré koberce. Jakmile se hnůj za dva až tři dny dostatečně prohřeje, pokryjte ho pěticentimetrovou vrstvou listí a následně nepromrzlým substrátem pro výsevy či výsadby. Kdo chce zvýšit teplotu vzduchu ještě víc, může instalovat elektrický topný panel. Studené pařeniště má nižší hloubku (třicet až čtyřicet centimetrů) a přes zimu je dno zakryto vrstvou listí, které chrání substrát před promrzáním.
