Jak prožívali masopust naši předkové a jak se na něj během roku chystali? Které suroviny nesměly mezi zásobami na zimu chybět chybět a co se jedlo během následujícícho 40denního půstu? Víte, jak souvisel taneční rej masek s budoucí úrodou nebo proč se v poslední dny masopustu na poli a na zahradě nesmělo nic dělat?
Masopust se u nás podle písemných záznamů slaví minimálně od třináctého století. Je to období mezi svátkem Tří králů a Popeleční středou, po níž začíná období půstu, trvající čtyřicet dnů až do Velikonoc. A protože jsou Velikonoce svátky pohyblivé, posunuje se i termín masopustu.
TIP NA VIDEO: Vyrobte si jednoduchou originální masku podle video návodu
Loňská úroda přijde vhod
Masopustní období bývalo hlavně na vesnici časem odpočinku od zemědělských prací. Příroda i lidé se chystali na nové období – a práce byla vlastně jen kolem hospodářských zvířat. Hlavní oslavy masopustu připadly na poslední tři dny před Popeleční středou. Celé zimní období pak bylo ve znamení zabijaček a dobrého jídla a pití. Dopřejte si ho také díky své loňské práci na zahradě!
- Máte ve sklepě soudek s naloženým zelím od podzimní sklizně? Pak si můžete dopřát masopustního hodování ve staročeské tradici: vepřová pečeně s knedlíkem a zelím přijde vhod i dnešním strávníkům.
- Křupavým okurkám vlastní výroby se hned tak něco nevyrovná, a jestli vaše záhony nepostihla pohroma v podobě chorob či škůdců, máte vystaráno o přílohu k dalším masopustním dobrotám.
- V čase masopustu se hojně smažily koblihy a boží milosti, takže je čas vytáhnout džem či marmeládu. Pokud jste na to vloni nemysleli, nezapomeňte si přípravu nějaké zavařeniny zapsat do letošního plánu, abyste napřesrok mohli dodržet tradici se vším všudy.
- Pochopitelně, že v každém sklepě byla zásoba brambor, z nichž uměly hospodyně dělat všelijaké dobroty. Pečené brambory, smažené bramborové šišky, vdolečky i bramborové koblihy trochu odlehčí zásobám v této době už klíčících hlíz. Alespoň nic nevyhodíte, a ještě si pochutnáte!
Smažený pokrm jako symbol Slunce
Napadlo vás někdy, že hodně pokrmů, které jsou pro masopustní období typické, se smažilo? Myslíte, že je to náhoda? Není! Zlatavou barvou usmaženého pečiva (u koblih navíc i jejich kulatým tvarem) se vzdával hold vracejícímu se Slunci. Představa, že smaženými vdolky přivoláme jarní slunko, se dnes možná zdá úsměvná, ale proč si neudělat radost z delšího dne?
Rozpustilé maškarní průvody: Jak tancem ovlivnit budoucí úrodu
Převlékání se za různá zvířata a bytosti se pojí s masopustem od samého počátku oslav. Ve městech začaly průvody chodit později, ale na vesnicích se tančilo a skotačilo odjakživa. Masky byly zdobené hlavně rostlinným materiálem – slámou, sušenou hrachovinou nebo senem.
- S dětmi si můžete vyrobit panáčky – masopustní maškary. Vyzdobte si jimi okno nebo zápraží, abyste si navodili správnou masopustní náladu. Použijte slámu nebo v létě, až budete sklízet třeba hrášek, si usušte trochu natě na své výtvory na příští rok.
Taneční rej maškar měl vztah k budoucí úrodě. Věřilo se, že čím výše tanečníci vyskočí, tím vyšší úroda v nastávající sezoně vyroste. Svým tancem tak napodobovali výšku například obilí, lnu či konopí, zatímco u druhů nízkého vzrůstu, jako jsou brambory nebo dýně, bylo typickým pohybem válení nebo přisedání (například u mrkve). K tancům se pak pojily zpěvy podporující plodnost a bohatou sklizeň.
Když masopust vrcholí, na práci na zahradě zapomeňte
Poslední dny masopustu také není radno něco dělat na poli či zahradě. Ani hnojit se nesmělo, protože „kdo vozí o masopustu hnůj, bude mít neúrodu“. Jiné rčení říká, že „kdo o masopustu moc dělá, v létě to odleží“. Mějte to na paměti a za ničím se nehoňte: jaro neuspěcháte a zatím si v klidu připravte nářadí, semínka i nové vědomosti.
Popeleční středou veselí končí
Od Popeleční středy zbývá do Velikonoc čtyřicet dnů půstu (o nedělích se půst držet nemusí). V období půstu mizí z jídelníčku tučná a masitá jídla. Připadá mi to jako rozumná ozdravná kúra po vánočních a masopustních hodech – jaro se musí přivítat bez pneumatik kolem pasu! Vaří se tedy hodně zelenina a brambory, čočka, peče se domácí chleba a nejen děti baští krupicovou kaši (já vím, ztloustnout se dá i po této stravě). Brambory se šťouchají se zelím a sýr s domácím chlebem také není k zahození.
Jak přišla Popeleční středa ke svému jménu? V tento den se pálí loňské kočičky a z jejich popela se věřícím při bohoslužbě uděluje znamení na čele, popelec.
Kateřina Hradová, Lenka Chvostová