Sanseviera je symbolem božské ctnosti a síly
Obyčejná zelená sanseviera s dlouhými příčně pruhovanými a špičatými listy u nás získala nepěkné synonymum – tchynin jazyk, který bývá leckdy ostrý a nevybíravý. Jenže si to vůbec nezaslouží. V Číně byla sanseviera uctívána jako symbol Osmi bohů, jenž jejím prostřednictvím předával těm, kteří ji pěstují, osm ctností – dlouhý život, prosperitu, inteligenci, krásu, umění, poezii, zdraví a sílu. Poslední vlastnost pocházela z filozofie učení Feng Shui, podle něhož u bojového umění přichází síla zevnitř. A tu sanseviera opravdu má. Dokáže svými kořeny roztrhnout hliněnou nádobu, proto byla sanseviera také označována jako udatný drak. Přirovnání této rostliny k drakům je údajně magické. Zajímavý výzkumný program provedla NASA pomocí několika vybraných rostlin pro čištění vzduchu a potlačení "syndromu nemoci". Prý to opravdu funguje.
Pokračování 2 / 4
Tchýnin jazyk v mnoha variantách
Nejčastěji pěstovaným druhem tenury je Sanseviera trifasciata z rovníkové západní Afriky. Dorůstá do výšky až 1,6 m a listy původního druhu jsou zdobené střídavě tmavozelenými a světle zelenými příčnými proužky. Vyšlechtěné jsou však četné kultivary, z nichž typickou a nejznámější odrůdou Sanseviera trifasciata je kultivar Laurentiis, který má dlouhé úzké listy se žlutým lemem. Zajímavá je Sanseviera trifasciata ´Jade Dwarf Marginated´ (nízký kultivar s bíle lemovanými listy), jenž je, na rozdíl od ostatních tenur, choulostivá. Potřebuje vyloženě světlé stanoviště a stálou teplotu po celý rok, nejlépe okolo 20 stupňů Celsia.
Pokud se vám líbí, ale nehodí se vám tenury vysoké, rozhodněte se pro nízké kompaktní odrůdy Sansevieria trifasciata ´Golden Hahnii´ se žlutými nebo ´Silver Hahnii´ se stříbřitými listy, které mají menší a širší listy. Pěkně se vyjímají v širokých barevných nádobách, kde nízká růžice tenury vynikne.
Sansevieria kirkii ´Silver blue´ je velmi vzácný druh s nápadně tlustými listy, jehož domovinou je Tanzania. Barva listů je modro šedá s tmavými podélnými linkami. Exotická tenura rozkvétá ve středu růžice růžovým vonným květem, ale pak bohužel rostlina uhyne. Naštěstí vytváří odnože, z nichž lze vypěstovat novou tenuru.
Sansevieria cylindrica ze západní Afriky je nápadná válcovitě úzkými listy, které jsou silné asi tři centimetry a dorůstají délky až jeden a půl metru. Listy vytvářejí vějířově rostoucí přízemní listové růžice. Většinou se hustě sesazují do vyšších nádob. S. cylindrica rovněž kvete, ale pouze zelenobíle, za to květy výrazně voní. Uvidíte-li někdy tenuru spletenou do copu nebo spirály, jde o kultivar výstižného pojmenování – 'Spaghetii'.
Pokračování 3 / 4
Pěstování bez problémů
Málokdo ví, že tenury také pěkně kvetou. Na vysokém květním stonku, vyrůstajícím z vegetačního středu, jsou podobně jako u kvetoucí agáve nasazeny jednotlivé, zpravidla trubkovité květy bílé, růžové nebo nažloutlé barvy s daleko přesahujícími prašníky. Mají silnou příjemnou vůni, ale po odkvětu rostlina uhyne.
Tenury nesnáší umístění na přímém slunci, raději jim dopřejeme okenní parapet orientovaný na západ či sever nebo místo dál od okna. Ideální teplota je v době vegetace 23 až 25 °C, v zimě se jim daří spíš v chladnější místnosti, na chodbě, schodišti či v hale, kde je okolo10 °C. Co se zálivky týká, je lépe zalévat důkladně a méně často, například jednou za dva týdny, než tenuru přelít. Má totiž mělké kořeny, které jsou dužnaté a trpí pak hnilobou. Tenury jsou v zásadě sukulenty, neboť patří do čeledě agávovitých. S přihnojením si opět nedělejme starosti. V době vegetace stačí přidat jednou měsíčně do zálivky kapalné hnojivo pro rostliny okrasné listem. A kdy tenury přesazovat? Nejlépe tehdy, když se rostlina do květináče "nevejde", což je někdy za rok či dva. Substrát pro tenury je běžný zahradnický, ale nikdy nesmíme zapomenout na dobrou drenáž. A abychom nezapomněli – kromě pěstování v substrátu jsou tenury vhodné pro hydroponii.
Pokračování 4 / 4
Jak si sansevieru namnožit
Kromě odnoží, které při přesazování získáme, se tenury množí také řízky z vyzrálých listů. Široké listy sanseviery podélně rozřízneme a potom celý list rozřežeme na 6 až 8 cm dlouhé kousky. Řeznou plochu je nutné nechat osm dní až dva týdny zaschnout. Pak je nasázíme do hrubého říčního písku, kde nejlépe zakořeňují. Substrát má být stále mírně vlhký. Řízek zakoření a začne růst až po několika měsících.
Množení tenur má ale jeden háček. Odrůdy sanseviery se žlutým okrajem, můžeme udržet pestrolisté jen při množení dělením trsů. Z řízků vyrostou jen se zelenými listy, poněvadž postrádají schopnost vytvářet pupeny ve světlém okraji listu.
[---]