Tuhle bylinu obvykle na záhonku poznají i malé děti, protože ji prozradí typická mentolová vůně. Její pěstování je jednoduché, využití široké a navíc v záhoně i krásně vypadá. Řeč je o mátě peprné. Existuje ale celá řada dalších mát, které stojí za vaši pozornost.
Rozšířená a voňavá
Pod názvem máta se ukrývá rod aromatických rostlin, který patří mezi hluchavkovité. Rod je typický svými chlupatými čtyřhrannými lodyhami a klasnatým květenstvím. Kvete světle fialovou, růžovou nebo (ojediněle) bílou barvou. Roste téměř po celém světě kromě tropických a příliš chladných oblastí.
Lodyhy i listy jsou prosyceny esenciálními oleji (hlavně mentolem), které po rozemnutí výrazně voní. Dále obsahují silice, třísloviny, flavonoidy a fenoly. Díky svému složení se rostlinky používají k léčbě revmatismu, žlučníkových kamenů, při bolestech nervů, nevolnostech a průjmech; též by měly pomáhat se zvoněním v uších.
Pěstování
Máty nejsou náročné na podmínky a dokážou přežít téměř jakékoliv zacházení. Nejlépe se jim ale bude dařit v polostínu, v dobře vypleté humózní půdě. Zálivku občas potřebují. Když máta zaschne, často po zastřihnutí znovu obrazí.
Na jaře můžete zasadit mladé rostliny, které seženete v každém zahradnictví. Také je ale možné odkopnout kus plazivého oddenku nebo nadzemního šlahounu ze starší rostliny a ten zasadit na nové místo. Pokud bude mít dost vláhy, krásně vyroste. Mladou rostlinku několikrát sestřihněte, pak se pěkně košatě rozroste. Do půdy společně se sazenicí přidejte humus, máta hned poroste lépe.
Máty jsou odolné a vytrvalé rostliny, které se rychle rozrůstají pomocí oddenků. Když budou mít vhodné podmínky, brzy jich bude plný záhon. Pokud si takové rozrůstání nepřejete, jednoduše rostlinu rýčem „opíchejte“, tím přerušíte oddenky. Také je ale možné mátu pěstovat v různých nádobách a truhlících.
Sklízení a sušení
Máta je nejlepší čerstvá a její lístky můžete otrhávat průběžně od jara až do podzimu. Pokud ale chcete její sílu uschovat na zimu, lístky nasušte. Nať se seřezává před rozkvětem, kdy má nejvyšší množství léčivých silic. Bylinky můžete sušit v sušičce, ideálně při teplotě 30–45 °C po dobu 3 až 6 hodin. Bylinky je možné sušit i v troubě nebo jen tak na vzduchu položené na papíru v sítu na suchém, teplém a dobře větraném místě. Správně vysušené bylinky poznáte tak, že je při zmáčknutí rozdrtíte na prášek. Bylinky před sušením neoplachujte. Pokud bude mít máta dobrou péči a léto bude slunné, můžete se koncem léta těšit na druhou sklizeň.
Použití
Z máty se nejčastěji vaří čaj. Kolik byliny budete na přípravu šálku potřebovat, si vyzkoušejte sami, obecná rada zní asi dvě lžičky čerstvých nebo lžičku nasušených listů. Někdo má ale rád mátový čaj jen slabý, jiný potřebuje silnější. Čaj lze připravit i z natě, té je třeba asi dvojnásobek.
Nálev lze použít i k inhalaci. Pokud si nálev uděláte silnější, můžete ho použít jako kloktadlo. Z máty lze vyrobit mátový olej, využijete ji při přípravě sirupu, a to tradiční cestou i zastudena.
Co se týče využití v kuchyni, můžete čerstvé listy přidat do koktejlů, salátů, omáček a moučníků. Můžete si doma vyrobit mátové bonbony. Využití najde i v domácí kosmetice, kdy je možné ji přidat do krémů, mýdel, mastí i olejů.
VIDEO: Připravte si lahodný čaj z máty.
Druhy máty
Mezi druhy panuje velká morfologická proměnlivost, což způsobuje, že ani odborníci se neumí shodnout na tom, kolik druhů tento rod vlastně má. Mluví se o 20 až 30 druzích, jednotlivé druhy se navíc kříží a vzniká celá řada hybridů.
Máta peprná
Málokdy roste volně v přírodě, nejčastěji se pěstuje v květináčích, kde nepotřebuje téměř žádnou péči. Je známá vysokým obsahem vonných silic, které voní po mentolu
Máta vonná
Dalším známým druhem je máta vonná, která v závislosti na varietě voní po citronu, jablku, nebo dokonce zázvoru. Proto je oblíbená nejen jako okrasná, ale zejména užitková bylina. Máta vonná obsahuje jako máta peprná mentol a je velmi účinná při žaludečních a střevních obtížích. Inhalování zmírňuje potíže z nachlazení.
Máta čokoládová
Čokoládová máta patří mezi nejkrásnější vonící kultivary, které vynikají čokoládově mátovým aroma. Listy jsou dekorativní, hladké, lesklé, tmavě zelené barvy, na rubu listů a na stonku přechází do tmavě červených odstínů. Kvete od července do října fialově růžovými květy.
Máta huňatá
Máta huňatá vznikla zkřížením máty klasnaté a vonné. Je to trvalka s hustě chlupatou lodyhou a nadzemními plazivými výběžky. Roste v okolí lidských sídel, na okrajích cest, zahrad, je rozšířená především v západní Evropě.
Máta citronová
Atraktivní druh máty s nádhernou, citronovou vůní. Listy jsou zubaté, mají zelenou barvu a tmavě fialový okraj. Tahle rostlina kvete krásnými fialovými květy. Díky své chuti se hodí do teplých i studených nápojů, sladkých pomazánek nebo do ovocných salátů.
