Existuje však mnoho způsobů, jak eukalyptus využít – od aromaterapie až po květinové aranžmá. Jde o krásnou rostlinu, o níž se ale říká, že není pro zahradníky začátečníky. Špatně totiž snáší české zimy. My vám ale poradíme, jak ho pěstovat.
Přes léto si ho můžete nasušit
Ačkoliv nejvyšší druhy eukalyptu neboli blahovičníku měří až 100 metrů, v českých podmínkách nikdy tolik nevyrostou, protože nemají tak důkladně vyvinutý kořenový systém. Jejich pěstování zde není úplně jednoduché, nedaří se jim během zimy, kdy často zajdou, proto jde rozhodně o rostlinu pro zkušené pěstitele. Často se tak rostlina pěstuje na jaře ze semínka znovu. Nakonec to ale nevadí, protože během léta roste velmi rychle, vytvoří bohatý keřík a na podzim můžete její listy využít k léčebným účelům či větvičky do suché vazby.
Jak pěstovat eukalyptus
Blahovičníkům pěstovaným v Česku vyhovuje letnění venku a zimování v chladné místnosti. Pokud se tedy chcete pokusit o jejich pěstování, vyzkoušejte je nejprve jako rostlinu v květináči. Jako zimoviště se hodí například zimní zahrada či zasklený balkon. Teplota zde by neměla klesnout pod 8 °C, ale neměla by být příliš vysoká. Zálivku omezte, protože hlína by neměla být přemokřená, ale zároveň by neměla nikdy přeschnout. Z vyšší vlhkosti vzduchu se na něm může objevit edém.
Ven by se eukalyptus měl přesunout až v období, kdy nehrozí noční mrazíky, tedy až v druhé polovině května. V době vegetace potřebuje blahovičník dostatečnou zálivku, hnojte pak jedenkrát týdně vícesložkovým hnojivem, v zimě stačí hnojit jen jednou měsíčně. Dobře se mu bude dařit po hnojivu s převahou draslíku.
Ideálním obdobím pro nákup nové rostliny je duben až červen. Pokud se o něj budete dobře starat, během několika měsíců svou velikost zdvojnásobí. V zimě kvůli nedostatku světla a tepla neporoste vůbec. Eukalyptus je náročný na světlo, potřebuje ho hodně, ale rozptýlené. Přímé sluneční paprsky mu nesvědčí. Pokud ho máte v bytě, vyvarujte se postavit jej na parapet oken směřujících na jih, lepší je východ či západ. Nedostatek světla se projevuje vytahováním rostliny, která pouští dlouhé a slabé výhony s řídkými listy.
Až budete sázet malou rostlinku koupenou v zahradnictví do květináče, sáhněte po obyčejném zahradnickém substrátu z rašeliny, který promíchejte s pískem. Jeden díl písku na čtyři díly zeminy. Písek zajistí propustnost substrátu a eukalyptus neuhnije. Eukalyptus přesazujte pravidelně do květináče o jednu, maximálně dvě velikosti většího. Než rostlinka zesílí, poskytněte jí nějakou oporu. Blahovičník patří k rostlinám, které mají dva druhy listů. Do květinových vazeb se používají mladé listy, které jsou malé a stříbřité. Aby se na rostlině objevovaly stále, je třeba na jaře seříznout větve co nejblíže kmeni.
Kouření sušených listů při astmatu
Eukalyptové silice mají výrazné antimikrobiální a protizánětlivé účinky. Původní obyvatelé Austrálie, Aboridžinci, používali listy i kůru eukalyptů k léčení mnoha zdravotních neduhů – nejen při horečkách, nachlazení, chřipce a bolestech zubů, ale i při hadím uštknutí či průjmu. Blahovičník se ujal i u lidových léčitelů v Evropě, kteří doporučovali kouření sušených listů při astmatu nebo inhalaci páry přes čerstvé listy k léčbě respiračních onemocnění a nachlazení. Oleje se používají při bakteriálních infekcích, kožních parazitech a při léčbě urogenitálních onemocnění. Několik kapek eukalyptového oleje se přidává do koupele k uvolnění těla i mysli.
Odkud pochází
Blahovičník je rod z čeledi myrtovitých, do něhož patří více než 800 aromatických stromů a keřů. Jejich nejčastějším domovem je Austrálie, několik druhů se vyskytuje na Nové Guineji a v jihovýchodní Asii, díky pěstování se ale rozšířily do tropů a subtropů téměř celého světa. Pěstují se kvůli dřevu, palivu a celulóze do papírenského průmyslu. Obsahují celou paletu účinných látek, vonné silice a domorodí Austrálci je používali k léčebným účelům.
TIP NA VIDEO: Které rostliny potřebují minimální péči?
