Do neděle 29. dubna máte možnost zavítat do skleníku Fata Morgana a sledovat, jak se motýli líhnou z kukel.
Stejně jako v minulých deseti letech připravili pracovníci Botanické zahrady hlavního města Prahy výstavu něžných tropických krasavců, které získávají z motýlí farmy v anglickém Stratfordu nad Avonou.
Pokud prý ve snu uvidíte denního motýla, máte pozitivní vidění světa. Psýché v řečtině znamená motýl. Římané mytologickou Psýché popisovali jako útlou dívku s motýlími křídly
Exotika v tropech
Motýli pestrých barev a pozoruhodných tvarů se v přírodě vyskytují v Africe, na Kanárských ostrovech, v jižní a jihovýchodní Asii, severní Austrálii a ve Střední a Jižní Americe. I letos jsou atrakcí ptakokřídelci, kteří patří mezi největší denní motýli světa.
Argema mimosae
Vaši pozornost určitě upoutá africká měsíční můra Argema mimosae. Tento obří hedvábný motýl pochází z východního pobřeží Jižní Afriky a jako dospělý může mít rozpětí křídel deset až dvanáct centimetrů a ostruhy dlouhé čtrnáct centimetrů.
Zajímavá je podoba jeho křídel: mají chlupaté náběhové hrany a velmi drsný povrch, pravděpodobně kvůli dobré aerodynamice. Za povšimnutí stojí i mimikry: kresba očí na křídlech a zbarvení i tvar křídla připomínají kus zeleně.
Motýli symbolizují především tajemno spojené s proměnlivostí lidské duše a mysli. Jako symbol dokonalosti se poprvé na světě objevil aztécký bůh – opeřený had Quetzacoatl v podobě motýla
Během výstavy, která je přístupná každý den od 9.00 do 18.00 hodin, se do skleníku postupně umísťuje na 4100 kukel tropických druhů, jejichž přirozeným domovem jsou oblasti jako Afrika, Kanárské ostrovy, Filipíny, Thajsko, Malajsie nebo Střední a Jižní Amerika.
Jakou péči kukly potřebují
Po rozbalení krabic, v nichž se do botanické zahrady dostanou, je třeba zbavit kukly obalového materiálu – buničiny, která je chránila před prochlazením a mechanickým poškozením během cesty.
Takto vypadá zásilka motýlích kukel
Kukly jsou poté umístěny na dřevěné tyčky, jež simulují větve v přírodě. V praxi to znamená, že se každá kukla lepidlem přilepí za „zadeček“, aby měl při líhnutí motýl oporu a dokázal se z kuklového sevření vymanit (v přírodě si každá kuklící se housenka vytvoří jakýsi opasek, jímž se k vegetaci připevnění sama).
S touto oporou jsou kukly dány do líhniště – prosklených vitrín s otevřenou vrchní stěnou (tudy vylíhnutí motýli vlétají do prostoru expozice), kde jsou zajištěny nezbytné životní podmínky pro život: vysoká teplota a vzdušná vlhkost.
V Jižní a Střední Americe, zejména pak na územích říše Aztéků a Inků, jsou motýli odnepaměti zobrazováni v kalendářích, knihách, na obřadních předmětech, náboženských sloupech, nástěnných malbách, keramice, dřevořezbách, oděvech i špercích
Vylíhnutí motýli potřebují dostatek kvalitní stravy: na speciálních krmítkách dostávají nahnilé ovoce (banány, pomeranče) a cukrový roztok, jímž se živí, pokud nejsou spokojeni s nabídkou nektaru z právě rozkvetlých květů.
Foto: Botanická zahrada hlavního města Prahy