Pěstování mucholapky podivné (Dionaea muscipula), královny mezi masožravými rostlinami, není nic obtížného. Zvládne to každý, kdo má k dispozici osluněný okenní parapet, zimní zahradu, skleník či pařeniště.
Dnes se dozvíte, jak ji pěstovat: dobré je vycházet z podmínek, které má na přirozených stanovištích v přírodě. V tomto případě se jedná o podmínky severoamerických Karolín.
Pěstování mucholapek v pařeništích a sklenících je téměř bezstarostné a velice efektivní
Nemáte už na parapetu místo? Pusťte se do venkovního pěstování
Roste tedy v podobném klimatu, jaké má Česká republika. To nám dovoluje pěstovat ji celoročně venku. Naše zimy jsou ale o trochu krutější, a proto rostliny chraňte chvojím nebo je umístěte do skleníku či pařeniště.
Pokud možnost venkovního umístění nemáte, lze mucholapky pěstovat na slunném okenním parapetu, nejlépe jižně orientovaném. V zimě uvítají snížení teploty až k bodu mrazu. Obecně platí, že čím nižší teplota, tím méně světla potřebují.
Cíleného zbarvení rostlin dosáhneme pouze při silném oslunění, v opačném případě bývají rostliny nevýrazně zelené
Zimování skoro potmě
Při teplotách kolem nuly už mucholapky můžete zimovat téměř v úplné tmě. Při zimování v pokojových teplotách jim raději přilepšete umělým zdrojem světla (zářivkou).
Během vegetační sezony, což je od jara do podzimu, rostliny uvítají běžné pokojové nebo venkovní teploty (10–35 stupňů Celsia). Zalévejte je nejlépe do podmisky, kde by měla stále stát voda přibližně do jedné desetiny výšky květináče.
Přednostně používejte měkkou vodu (nejlépe dešťovou či destilovanou) – substrát pak vydrží déle, než kdybyste zalévali tvrdou vodou (například tou z kohoutku).
Mucholapky přesazujte každé nebo každé druhé jaro, záleží na zachovalosti substrátu (vzhled, zápach a tak dále). Ten si můžete sami namíchat z čisté rašeliny a křemičitého písku nebo perlitu.
Nebojte se použít větší květináče a sesadit více rostlin k sobě. Vytvoříte tím stabilnější podmínky a o rostliny se nemusíte tak často starat
Složky použijte v poměru nejlépe 3:1 ve prospěch rašeliny. Jaký si vyberete květináč, záleží pouze na vás, ale doporučil bych výšku alespoň sedm centimetrů. Čím větší objem substrátu, tím déle vydrží bez nutnosti přesazení.
Mucholapky nehnojte a nejlépe ani nekrmte. Je to většinou kontraproduktivní, jelikož pasti s kořistí rády uhnívají. Pokud mucholapku ale krmit chcete, použijte hmyz maximálně do velikosti masařky nebo sekáče.
Mucholapky si rozmnožte sami
Chcete svou rostlinu rozmnožit? Nejjednodušším postupem je rozdělování trsů, které se samovolně vytvářejí. Další možnost představují listové řízky. Listy musíte odlomit i s podzemní oddenkovou částí, jíž je zapíchnete do substrátu.
Při množení listovými řízky odlomte list i s bílým kusem oddenku. Právě z této části vyroste nová rostlinka
Pak jen čekáte, zda se na povrchu neobjeví nová rostlinka. Úspěšnost listových řízků však není moc vysoká. Některé formy mucholapky podivné vytvářejí vzdušné odnože na květních stvolech. Takto vytvořené rostlinky stačí jen odlomit a zasadit.
Aby se vytvořila semena
Mucholapka není až na ojedinělé případy samosprašná. Když kvete, je k úspěšnému opylování květů třeba alespoň dvou nepříbuzných jedinců. Pokud se vám to podaří, sklidíte semínka.
Pokud nejsou úplně čerstvá, potřebují k dobrému vyklíčení projít chladným obdobím. Je to ochrana před vyklíčením těsně před zimou (mladé semenáčky by nemusely zimu přežít). Metoda, kterou toho docílíte, se nazývá chladová stratifikace.
Bez stratifikace to nejde
Semínka nasypte na vlhký ubrousek (ano, musí být ve vlhku, jinak stratifikace neproběhne!), ten vložte do uzavíratelného igelitového sáčku a uložte do chladničky. Za dva až čtyři měsíce jsou semínka připravena k výsevu.
Pokud je rostlina vysílená a není v ideální kondici, květní stvoly již v zárodku zastřihněte. Kvetení je pro mucholapky náročné a vyžaduje mnoho energie
Existuje však jednodušší způsob chladové stratifikace. Semínka vysejte během zimy na výsevní substrát a nechte je venku.
Příroda se sama postará o vhodnou teplotu a semínka na jaře vyklíčí. Při vysévání semínka v žádném případě nezasypávejte – nechávají se na povrchu, jako když sama vypadnou ze semeníků.
Mucholapky běžně dospívají po dvou až čtyřech letech od výsevu. Výsevem většinou získáte množství různých forem, jež nesou nejen znaky rodičovských rostlin, ale také znaky jejich předků.
Můžete si tak sami vytvořit široké spektrum forem, kultivarů, nebo dokonce mutací této obdivuhodné masožravky.
VIDEO: Podívejte se, jak pečovat o květiny v interiéru.