Tradiční bílé cibuloviny
S jarem se pojí především jásavé tóny žluté a oranžové, později růžové a červené. Při pohledu na takto rozkvetlou zahradu určitě každý pookřeje. Ale než se květiny probudí v plné paletě barev, přichází do zahrady i přírody nejdříve bílá.
Velikonoce budou zanedlouho tu: zkuste letos připravit výzdobu v kombinaci barvy bílé a zelené
Ta je sice chladnou barvou, ale zároveň dokonale charakterizuje přerod zimy v jaro. Zelenobílá kombinace listů a květů je svěží, jemná, a tak nenásilně připraví oči na barevnou explozi, která záhy pokryje celou zahradu
O studené bílé už nemůže být řeč, když rozkvetou ovocné stromy. Záplava bílých okvětních plátků může hrdě konkurovat sněhovým vločkám, ale přes barevnou podobnost je tahle nadílka hřejivá. Vždyť také přichází až s mnohem teplejším počasím.
Inspirace pro vlastní tvoření
První něžně bledé krásky však vykvétají mnohem dříve, ještě uprostřed zimy. Pokud nemáte žádné z těchto křehce vypadajících krasavic, jež však dokáží vzdorovat nepřízni počasí, určitě si nějaké vhodné vyberte a vysaďte do vaší zahrádky. Udělají vám radost a zkrátí čekání na skutečné jaro.
K nejznámějším a nejnenáročnějším zástupcům rostlin kvetoucích v předjaří a na počátku jara patří sněženky podsněžník (Galanthus nivalis) či Elwésova (Galanthus Elwesii).
Bez bledulí a sněženek by to snad ani nešlo
Sněžné květy
Sněženky jsou nižšího vzrůstu, dosahují maximálně dvaceti centimetrů výšky, takže se uplatní v předních liniích záhonů, na skalkách, ale dočasnou parádu budou dělat i vysazené v truhlících.
Sněženky jsou velmi nenáročné cibuloviny, jejichž pěstování zvládne každý začátečník, protože vlastně nepotřebují žádnou péči. Z míst upřednostní vlhčí slunné až polostinné stanoviště, jediné, co nesnáší, je sluneční žár.
Sněženku vypěstuje i začátečník
Ztepilé krásky s bledými líčky
Mezi bledulemi lze naopak nalézt značně robustní druhy dorůstající až půlmetrové výšky, například bleduli letní (Leucojum aestivum) s dvoucentimetrovými květy. Ty však nepatří k prvním jarním květinám a rozkvétají až na sklonku jara.
Z časně kvetoucích je to domácí druh bledule jarní (Leucojum vernum) se zvonkovitými květy, pohupujícími se na konci dvaceticentimetrového stvolu. Bledule mají raději vlhčí, humózní, jílovitější půdu a rády se schovají do polostínu pod ochranu listnatých stromů nebo keřů.
Když šafrán není žlutý a modřenec modrý
Z dalších tradičních cibulovin můžete na zahradě, nejlépe na skalkách, využít krokusy neboli šafrány (Crocus L). Ty už nezastupují čistě bělokvěté jarní rostliny, a na výběr tudíž máte kromě bílé šafránově žlutou, modrofialovou, modrou, často se zajímavým světlým žíhováním či proužky.
Krokusů je mnoho odrůd, drobnokvěté patří k ranějším. Z velkokvětých odrůd se bílými květy pyšní například krokus, nesoucí právě díky své nevinné bělosti hrdinné jméno 'Jeanne d' Arc'.
Jemně fialové žilkování a žlutý jícen zdobí květy 'Snow Bunting' a šedomodrým pruhem je ozvláštněn 'Blue Bird'. Krokusy nejsou také nijak náročné na pěstování, jediný problém mají s hraboši. Částečně je před nimi ochraňuje hlubší výsadba.
Modřenec nemusí být jen modrý
Šištice modřence (Muscari) se díky šlechtění mohou pochlubit nejen svou původní jasnou modří, ale i bílou barvou odrůd Muscari azureum 'Album', Muscari botryoides 'Album' či 'Carneum' s lehce narůžovělými květy. Nejranější odrůdy vykvétají již koncem února, Muscari botryoides si však počkají až do dubna.
Modřence dorůstají okolo patnácti až dvaceti centimetrů a po odkvětu zaujmou i svými úzkými trávovitými listy, zvláště u starších větších trsů. Všechny tyto jemně působící rostlinky patří k nenáročným druhům.
Upřednostňují kypřejší zahradní půdu a v době vegetace dostatek vláhy, jinak listy rychle vadnou a květy zasychají. Naopak v době klidu jim přemíra vlhka nesvědčí. Nemusíte příliš řešit ani místo vysazení, přílišné slunce je ale snadno vysuší.
Další cibuloviny
Jarními cibulovinami nejsou jen bledule a sněženky, bílými květy rozjasní slunná až polostinná místa zahrady také nízká až středně vysoká ladoňka s hvězdicovitými květy Scilla bifolia 'Alba', ladonička Chionodoxa luciliae 'Alba' nebo velkokvětá Chionodoxa gigantea 'Alba'.
Ladoňky vydrží dlouho ve váze
Ladoňky i ladoničky mají rády kyprou, humózní půdu a zimní přikrývku z kompostu. Na slunná stanoviště patří snědek (Ornithogalum balansae) s květy přisedlými k zemi. Celá rostlinka dosahuje maximální výšky deseti centimetrů, díky níž a svému horskému původu je ideální do skalky.
Nechte rozkvést psí zub
Opravdovým pokladem je v zahrádce kandík psí zub (Erythronium dens-canis), jenž se u nás už dostal do seznamu přísně chráněných druhů. Převislé květy vyrůstají jednotlivě na patnácticentimetrových lodyhách. Bílými květy se zkrášlují například odrůdy 'Charmer' nebo 'White Splendour'. Kandíky potřebují polostinné stanoviště s vlhčí, kyprou a dobře propustnou půdou.
Jako zástupce hlíznatých rostlin se bílými květy pochlubí dymnivka (Corydalis) ve varietách Corydalis angustifolia. Nažloutle bílou barvu mají některé Corydalis cava a vzácně se bílé květy objevují i u Corydalis solida. Dymnivky jsou nízkého až středního vzrůstu, mají rády humózní, velmi kyprou a propustnou půdu, která může být i kamenitá. Upřednostňují stín, jen Corydalis solida žádá teplejší stanoviště.
Čemeřice vykvétá, i když kolem ještě leží sníh
Kromě cibulovin kvete bíle brzy zjara i mnoho dalších trvalek a skalniček. Sněhovou královnou je mezi květinami dozajista čemeřice černá (Helleborus niger), která vykvétá v plné zimě, na zahradě se objevuje už od Vánoc.
Další odrůdy jako H. x hybridus rozkvétají v březnu. I když je maximálně odolná vůči mrazu, sluneční úpal už nepřestojí bez šrámů, proto jí najděte při výsadbě polostinné či stinné místo s kyprou a vlhkou půdou.
Lesní víla
Jednou z prvních kvetoucích trvalek uplatňujících se velmi dobře jako skalnička i jako půdokryvná rostlina nahrazující v zastíněnějších zákoutích zahrady trávník je především z lesních porostů známý jaterník – podléška. V bělokvěté varietě ho získáte pod latinským označením Hepatica nobilis 'Alba'.
Podléšku lze použít jako půdykryvnou rostlinu
Chudobná dárkyně
Jako bílým krajkovým závojem pokryje trávník počátkem jara nenáročná chudobka neboli sedmikráska (Bellis). Šlechtěné velkokvěté variety se uplatní stejně dobře na skalce jako na záhonech. Snáší polostín i slunce. Oproti obyčejné sedmikrásce zahradní odrůdy v dalších letech méně kvetou, a proto je vhodnější je na záhony vysévat každoročně znovu.
Květy sedmikrásek můžete sbírat do bylinkových čajů
Klíč k jaru
K jaru bezesporu patří prvosenky neboli primulky či petrklíče (Primula). Mezi bezpočtem barevných variací nechybí ani bílé, nejčastěji se žlutým středem. Dařit se jim bude nejlépe ve vlhčí, kypré půdě na zastíněném stanovišti. Budou krášlit i skalku, pokud nebudou celý den vystaveny slunečnímu úpalu.
Polštáře pro skalku
Kobercem bílých květů pokryje skalku také iberka. Od března kvetou druhy Iberis saxatilis či Iberis coriifolia. Iberka si libuje na slunci i v lehkém polostínu v dobře propustné půdě. Ublížit jí mohou holomrazy, čemuž zabrání zimní pokrývka z chvojí.
Iberka přiláká včely
Skromná chudina
Ze skalniček rozkvétá v březnu sametově bílými kvítky droboučká, jen pět centimetrů vysoká osívka neboli chudina, varieta Draba x suendermannii, tvořící bohaté stálezelené polštářky. Nejlépe se jí daří na plně osluněných kamenitých skalkách nebo ve štěrbinách, kde je dobře chráněna před zimním vlhkem.
Lze s ní úspěšně osázet i okrasné zídky nebo truhlíky. Z planých rostlin se pak v přírodě objeví bělavé květy sasanek, devětsilu, snědku, hluchavek a mnoha dalších polních či lesních rostlin.
Bílé jaro u vás doma
Pokud se vaše zahrádka scvrkla jen na pár květináčů či truhlíků za oknem, i tak si můžete vykouzlit bílé jaro právě v truhlících, kam zasadíte krokusy, sněženky, modřence nebo si přímo do bytu přenesete narychlené primulky, konvalinky, hyacinty a další bíle kvetoucí rostlinky, snášející alespoň po nějaký čas teplé a suché bytové podmínky.
Jaro si můžete dopřát i na balkoně
Samozřejmě si kousek jara můžete domů přinést, i když se vám za okny rozprostírá váš vlastní kousek přírody. Ale když už máte takové štěstí, dopřejte ho i rostlinkám, které jste na chvíli pozvali domů. Po odkvětu je přestěhujte do zahradní půdy, aby nabraly síly na příští rok.