Stromy obsypané obrovskými, omamně vonícími květy, nejčastěji růžovými, ale i bílými, žlutými či sytě purpurovými jsou na jaře nepřehlédnutelné. Najdete je nejen v parcích, ale i na soukromých zahradách. Magnolie jsou totiž nenáročné na pěstování. Pokud ji na své zahradě toužíte mít i vy, můžete si pořídit rovnou malý keřík, stromek nebo si ji třeba zkusit vypěstovat ze semen.
Magnolie neboli šácholany najdete po celém světě, ať už jako keře nebo stromy, jejich prapůvodní domovinou je ale mírný až tropický pás Asie a Ameriky. Jejich rod čítá stovky druhů, z nichž některé jsou stálezelené, jiné opadavé. V našem podnebném pásu se pěstuje jen pár z nich, které jsou mrazuvzdorné. Jsou to nejčastěji šácholan hvězdovitý, Soulangeův, obnažený a liliokvětý, dále pak velkolistý, obvejčitý, trojplátečný, zašpičatělý a japonský.
Kam magnolii zasadit?
Ideální doba pro výsadbu je březen až duben, teď je tak ten pravý čas. Jde o teplomilnou dřevinu, které se bude dařit v nížinách nebo pahorkatinách. I když jinak není příliš náročná, potřebuje především slunné stanoviště. Pozor i na průvan, v mrazivých a větrných kotlinách mohou citlivé květy snadno zmrznout. Pokud ji zasadíte do stínu či polostínu, málo pokvete a dřevo bude hůře vyzrávat, slunné stanoviště je tak podmínkou, pokud bude navíc chráněné od jihu, našli jste ideální místo.
Protože je magnolie vysloveně solitérní typ, slušet jí to bude třeba někde uprostřed udržované travnaté plochy. Vynikne ale i ve větších předzahrádkách, dvorech a atriích. Nezapomeňte ale zohlednit i to, jak velký bude zvolený strom či keř za patnáct let. Přesazování totiž šácholany nesnášejí a obvykle ho nepřežijí.
Podloží musí být propustné, půdu potřebuje magnolie výživnou, hlinitou, kyprou a slabě kyselou, při sázení jí tak vylepšete přidáním rašeliny nebo kompostu cca v poměru 1 díl rašeliny na 2 díly půdy. Důležitá je i stálá vlhkost. Pokud máte půdu těžkou, jílovitou nebo naopak extrémně vysýchavou a vápenitou, šácholanu se u vás dařit nebude.
Magnolie ze semene: Úkol pro zkušené zahrádkáře
V zahradnictvích i v řadě e-shopů si můžete pořídit šácholany všech možných velikostí, pokud ale máte ambice vypěstovat si ho doslova od píky, poradíme vám, jak na to. Možná jste si totiž někde na procházce v parku někdy velká nepřehlédnutelná semena nasbírali. Počítejte ale s tím, že to není vůbec snadné a zabere to měsíce. Základem jsou zralá semena. Ta poznáte tak, že sama vypadávají ze šištic. Pokud byste je z nich vydloubali, stoprocentně vám nevyklíčí. I z těch zralých vám ale vyklíčí jen část.
Sesbíraná semena uložte na dva měsíce do vlhka a tepla a následně z nich za pomocí teplé vody a písku nebo brusného papíru odstraňte dužnatý mastný voskovitý obal. Nakonec semena osušte a vydezinfikujte antimykotickým přípravkem, například Fundazolem. Očištěná semena je pak třeba stratifikovat, tedy vlastně uměle nechat ještě dozrát. V domácích podmínkách to uděláte tak, že do malé plastové krabičky či sáčku nasypete perlit nebo písek, navlhčíte ho a semena do něj umístíte. Pak je už jen umístíte na několik měsíců (3–4) do prostředí o teplotě pohybující se okolo 4 °C. Vhodným místem je chladnička. Pozor na to, aby vám perlit či písek nevyschl.
V dubnu až květnu pak stratifikovaná semena můžete vysít do truhlíku na okenní parapet, případně do pařeniště do lehčí prohřáté půdy. Po dobu klíčení se snažte udržet stálou teplotu a vlhkost. Počítejte ale s tím, že i pokud jste semena správně a úspěšně stratifikovali, klíčivost se bude pohybovat pod 50 %. Na první semenáčky si počkáte i několik týdnů, část semen ale může vyklíčit dokonce až napřesrok. Rostlinky, kterým z děložních lístků sama neodpadne skořápka, bývají slabší a většinou zajdou. Semenáčky chraňte před ostrým sluncem, půdu udržujte stále vlhkou, ne však přemokřenou. Můžete je i občas opatrně přihnojit. První zimu je ale rozhodně nenechte přezimovat venku, zvolte světlé chladnější místo, kde nehrozí, že zmrznou. Ven semenáčky vysaďte, až trochu zesílí, nejdřív však druhým rokem.
