Mnohé zahradní rostliny si přinášíme domů v květináčích od ledna do března. Chceme si jimi zlepšit náladu a přivolat jaro. Kam s nimi ale po odkvětu, když zima skončí?
Známe to všichni. Sotva vyhodíme oknem vánoční stromek, začneme si nosit do bytu nakvetlé narcisy, hyacinty, tulipány, krokusy a primule. Dlouho nám v bytě nevydrží a na počátku jara už vypadají nevábně. Kam ale s nimi? Pokud máme zahrádku, byla by věčná škoda je vyhodit. Cibule, hlízy i prvosenky (primule) se mohou vysadit do zahrady.
Ještě když kvetou
Pokud si přineseme domů nakvetlé cibulnaté nebo hlíznaté květiny či primule, měli bychom jim dopřát aklimatizaci. Zahradníci je pěstují v teplotách nepřesahujících patnáct stupňů Celsia. V našich bytech však v únoru a březnu bývá o pět i více stupňů víc, a to je pro květiny skutečně šok.
Jsou to přeci jen poslové jara a ve volné přírodě kvetou v době, kdy teplota vzduchu přes den sotva přesáhne dvacítku. Proto bychom je měli přinést domů a umístit na chladnější hodně světlé místo. Po jednom či dvou dnech je můžeme přenést do vyhřátého bytu.
I tak musíme počítat s tím, že rychle odkvetou. Čím vyšší pokojová teplota, tím rychleji tyto rostliny odkvetou. Během celého období kvetení jim dopřáváme dostatek vody, aby byl substrát stále vlhký, nikoli však přelitý. Cibule a hlízy by mohly zahnívat.
Dobrý tip! Rychlené cibuloviny a další rostliny doma pěstujeme na světlém, pokud možno chladném místě. Čím vyšší je okolní teplota, tím vyšší je zálivka.
Po odkvětu ostříhat
Jakmile zaschne i poslední květ narcisu, tulipánu či krokusu, květní stopky ostříháme. Zamezíme tím tvorbě semeníků, které by cibule a hlízy vysilovaly. Rostlinu umístíme na okno parapetu v chladné místnosti, zaléváme a každý týden přihnojujeme tekutým hnojivem na cibuloviny a hlíznaté rostliny. Také primule můžeme každý týden přihnojovat.
Skladovat a zasadit
Přesto po čase začnou listy žloutnout a rozklesat se. V té chvíli už rostlinu (vyjma primulí) nezaléváme. Cibuloviny a hlíznaté rostliny necháme bez zálivky zaschnout a tzv. zatáhnout. Až zcela zaschnou, vysypeme je z květináčů, zbavíme zeminy a skladujeme v suchu a v temnu.
Zhruba ke konci léta vysadíme cibule na záhon do zahrady. Pobyt v květináči je většinou oslabí a při opakovaném rychlení by nespolehlivě kvetly. Proto je vždy po rychlení rok či dva necháme nabrat síly v zahradě.
Primule nejsou cibule
Ačkoli se také rychlí prvosenky neboli primule se po odkvětu pěstují nadále. Většinou nezežloutnou, nemají totiž cibuli ani hlízu. Po odkvětu je tedy pěstujeme v bytě a jakmile to počasí dovolí, vysadíme je na zahradě do polostínu, kde mají vlhkou, humózní a dobře výživnou půdu. Do podzimu se ujmou a příští rok na jaře budou dělat parádu celé zahradě.
Přehled nejčastěji rychlených rostlin:
Cibuloviny
Mezi cibulovinami se nejčastěji rychlí narcisy (botanické i zahradní kultivary), tulipány, hyacinty, kosatce, ladoňky, modřence, sněženky a bledule.
Hyacinty vysazujeme na zahradě v říjnu a listopadu do hloubky 10 cm. Vyžadují dobře propustnou na živiny bohatou půdu. Na podzim v době zakořeňování potřebují dostatek vody. Milují slunné až polostinné polohy.
Sněženky vysazujeme v srpnu až září do humózní vlhké půdy. Mají raději trochu přistíněné polohy, příliš horko a sucho jim nesvědčí. Právě sněženky pěstované v květináči nesušíme, ale ještě v květnu je vysadíme do země. Cibulky by totiž na vzduchu uschly.
Kosatce, především kosatec síťkovaný a další příbuzné druhy s cibulí, vysazujeme v září do hloubky 10 cm na dobře chráněné slunné stanoviště. Půdu mají rádi písčitou a propustnou. Výsadbové místo na zimu chráníme krytem z větví či rašeliny.
Bledule vysazujeme podobně jako sněženky v srpnu až září asi 10 cm hluboko na polostinné místo s vlhkou a humózní půdou. Po odkvětu v květináči a po zatažení cibule bledulí ihned vysadíme na nové místo v zahradě, nebo je skladujeme ve vlhké rašelině. Na vzduchu by cibule uschly.
Modřence patří do země v září až říjnu do hloubky 10 cm. Milují živinami bohatou dobře propustnou půdu. Růst mohou na plném slunci i v polostínu.
Narcisy se v zahradě vysazují v srpnu až září do vlhké půdy. Mají rády slunná místa a k zakořenění potřebují teplo. Skladovat před vysazením je musíme na stinném místě s teplotou okolo 20 stupňů Celsia.
Ladoňky vysazujeme již na počátku srpna asi 5 cm hluboko. Mají rády polostinné stanoviště s dostatkem vláhy. Skladovat je můžeme v mírně vlhké půdě, nebo je raději po zatažení v květináči ihned vysadíme na záhon.
Tulipány se na zahradě sázejí v září a říjnu na slunné místo. Milují středně těžkou půdu bohatou na živiny. Skladovat je po zatažení musíme na suchém a teplém místě. Okolo 18 stupňů Celsia. Po odkvětu odstraníme pečlivě semeník a pěstujeme cibule s listy ještě nejméně 6 týdnů, jinak nám další rok nepokvetou, nevytvoří totiž v cibulích poupata na další rok.
Hlíznaté rostliny
Krokusy se po zatažení skladují na suchém temné místě. Do země se vysazují v září až říjnu do hloubky okolo 5 cm. Milují sluníčko a propustnou půdu bohatou na živiny.
Talovíny se po vysypání z květináče se skladují ve vlhké rašelině nebo ihned vysazují. Hlízy se před výsadbou v září až říjnu namáčejí. Talovíny milují světlé až polostinné polohy s humózní půdou a vyšší vlhkostí.
Prvosenky
Po odkvětu se uchovávají na světlém chladném místě a dobře zalévají. Substrát nesmí přeschnout. Jakmile to počasí dovolí, ihned je vysadíme na záhon v zahradě. Milují polostinná, na živiny bohatá a humózní místa.
Doporučujeme:
Více informací získáte v knihách Cibulnaté okrasné rostliny, Hlíznaté okrasné rostliny a Trvalky autorů Lenky Křesadlové a Stanislava Vilíma.
