5
Fotogalerie

Nejjedovatější rostina na světě, která umí zabíjet: Skočec obecný pěstujete možná i vy

Představím vám méně obvyklou letničku, která často předroste i leckteré menší stromy. Skočec obecný (Ricinus communis) působí na zahradě zajímavě, ale je třeba vědět, že dětem i dospělým může způsobit vážné komplikace.

Dospělý skočec může v dobrých podmínkách dorůstat do více jak čtyř metrů výšky a dokáže se pěkně rozkošatit i do šířky. Kdo ho nezná, může si lámat hlavu nad tím, co vlastně vidí. Jedná se o stromek, keř, či bylinu?

Není nad opatrnost

Skočec je bohatýrsky statná rostlina z čeledi pryšcovitých, o nichž je známo, že bílé mléko vytékající z poraněných míst dokáže způsobovat vyrážky, případně je přímo jedovaté. Rostliny nejsou útočné bytosti, tímto způsobem se brání proti predátorům.

skočec_1.jpg
Semena skočce jsou při bližším pohledu pěkně vybarvená a kresba nemá daleko k ornamentům

Seženete-li semena, z kterých budete skočec pěstovat, dejte pozor, aby se nedostaly do rukou dětem: požití pouhých pěti až sedmi může přivodit dítěti smrt, u dospělého člověka je to kolem patnácti až dvaceti semen.

Otrava se projevuje po dvou až třech hodinách příznaky podobnými chřipce; přitom ricin, původce otravy, je bílkovina poškozující játra, slezinu i ledviny. Jeden z nejprudších rostlinných jedů způsobuje shlukování červených krvinek v těchto orgánech a jejich následné selhání.

Smrt nastává pátý až osmý den, pokud se postižené osobě nedostane lékařské pomoci. Bezprostřední pomoc po požití semen skočce je vyvolání zvracení a podávání větších dávek živočišného uhlí.

skočec_3.jpg
S přivoláním lékařské pomoci (nebo odvozem na pohotovost) po požití semen skočce v žádném případě neotálejte!

Chcete ho?

To nejhorší máme za sebou, teď už směle do pěstování. Zakoupená či darovaná semena si vysejete kolem poloviny dubna jednotlivě do květináčů a předpěstujete mladé rostliny. Aby se nevytáhly, budou potřebovat světlé místo (ne úpal – mladé rostliny jsou choulostivé).

Pro dobu předpěstování udržujte rostlinám teplotu kolem patnácti až osmnácti stupňů. Ven je můžete vysazovat až koncem května, kdy už nejsou ranní mrazíky a půda je vyhřátá. Během května lze také vysévat skočec přímo na záhony, ale předpěstované sazenice rostou a prospívají lépe.

Místo vyberte slunné a chráněné před větrem, který by mohl velké a objemné rostliny vyvracet. Skočec roste rychle, doslova před očima, má proto dost nároků na živiny a na vodu.

Přísušky nesnáší, ve špatné suché půdě strádá, a přestože vyroste, bude připomínat rostlinného trpaslíka s bledými listy. Pravděpodobně ani nevykvete, i když ve vyhovujících podmínkách nejen kvete, ale semena také vyzrají.

skočec_4.jpg
Mladý skočec má odlišné první lístky (to jsou ty třícípé). Čím starší, tím členitější je čepel listů

Kbelík nebo záhon?

Do připraveného záhonu vysazujte skočce alespoň v metrovém rozestupu. Většinou se ale rostlina pěstuje jako solitéra, vynikne tak její olistění, květenství i vzrůst.

Pokud nemáte na záhonech místo, vsaďte skočec do vyhovující nádoby: znamená to květináč kolem třiceti centimetrů v průměru s kvalitní zeminou (kompostem nešetřete).

Časté přihnojování rostlin v nádobách a závlaha dovolí skočci prospívat i v omezeném prostoru. Nevyroste sice do uváděné výše, ale košatá nižší rostlina se na terasu také hodí.

Květenství skočce je lata asi třicet centimetrů vysoká. V dolní části květenství jsou květy samčí v barvě žlutozelené, samičí červenohnědé rostou nad nimi. Pichlavý obal semen vypadá jako shluk malých kaštánků.

skočec_5.jpg
Vysoká lata nese spoustu atraktivních semenných obalů  

Skáče skočec?

Plodem skočce je pichlavá ostnitá tobolka. V době zrání obal puká a z něj doslova vyskakují semena. Podle této vlastnosti prý rostlina dostala své jméno. Ještě než začnou semena vyskakovat, posbírejte si je do papírového sáčku a uložte na suchém a chladném místě.

Zralost odhadnete podle toho, že tobolka začíná pukat: v té době už jsou sklízená semena vyzrálá a schopná klíčit. Semena skočce obsahují téměř sedmdesát procent oleje a dvacet procent bílkovin, z nichž nejznámější a nejjedovatější je již zmiňovaný ricin.

Ještě jedna zajímavost se váže ke skočci: v některých krajích se mu říká Jonášovo stínidlo, a to prý proto, že to byla první rostlina, pod kterou se sušil a odpočíval biblický Jonáš, když byl velrybou vyvržen na břeh.

skočec_2.jpg
U rostlin na slunném místě se mohou listy i stvol vybarvit do tmavě červených odstínů, ve stínu mívají barvu světle zelenou 

Užitek nad krásu?

Semena skočce jsou významnou surovinou pro mnohá průmyslová odvětví. Zastudena se z nich lisuje olej s obsahem ricinu – pouhým jeho povařením ve vodě se z jedovaté suroviny stává poživatelný olej pro různé použití.

Například farmaceutický průmysl vyrábí z ricinového oleje projímadlo užívané v lidské i veterinární medicíně, kosmetický průmysl přidává olej do pleťových masek proti tvorbě vrásek. Zatepla lisovaný olej slouží jako příměs do surovin k výrobě svící, dokonce byste ho objevili v motorovém oleji.

Ze skočce lze vyrábět insekticidy, jedy na krysy a přípravky proti hlodavcům, může být součástí repelentů proti lezoucímu hmyzu (tyto přípravky likvidují štěnice v hotelích už dlouhá léta).

Vy si můžete z ricinového oleje a žloutku připravit výživný balzám na vlasy (účinkuje prý spolehlivě proti lupům). Na potíže se svaly a klouby si dopřávejte zábaly z ricinového oleje – první týden postačí denně, druhý jen třikrát týdně, další týden si připravíte jen dva zábaly a čtvrtý týden vás bude čekat i poslední zábal.

Pevně doufám, že jsem vás příliš nevystrašila nabádáním k opatrnosti před semeny skočce. Rozhodně je to rostlina, která stojí za pozornost.

Doporučujeme

Články odjinud