Solitérních trvalek budících v zahradě pozornost není mnoho. Líčidlo jedlé (Phytolacca esculenta) se ale v posledních letech zabydluje na zahradách i ve volné přírodě. Co je to vlastně za rostlinu? Stojí za to ji mít?
Teprve koncem třicátých let minulého století se líčidlo jedlé dostalo do našich botanických zahrad. Původní vlastí této trvalky je jihovýchodní Asie (až po Japonsko), kde má často podobu dřevnatého keře. V posledních letech se díky ptákům rozšířila například v okolí Brna, ale nechová se jako invazní rostlina.
Moje první setkání s líčidlem
Když jsme se před více jak dvaceti lety přestěhovali do vsi na severu Čech, obcházela jsem pochopitelně okolí a nakukovala, co má kdo v zahradě. Všude se objevovaly rostliny typické pro venkov: kopretiny, pivoňky, máky, ostrožky a k tomu obvyklé letničky.
Také včely se rády zastaví v době květu na hroznech líčidla
Až v jedné zahrádce mě zaujala statná, skoro dva metry vysoká rostlina (vlastně spíš keř) s bílým květenstvím a pěknými výraznými listy. Nikdy jsem takový druh neviděla a marně jsem pak doma listovala knihami v naději, že se dopídím odpovědi.
Nezbylo nic jiného, než při nejbližší vycházce zazvonit na domovní zvonek a zeptat se majitelky rostliny, co že to pěstuje za zvláštnost. Tak jsem se tehdy dozvěděla, že jde o líčidlo jedlé, a ještě jsem si odnesla kus rostliny domů. Od té doby žije líčidlo spokojeně i na naší zahradě.
Poličte si na líčidlo
Jak už jsem uvedla, líčidlo jedlé je trvalka dorůstající v podobě keře víc jak půldruhého metru výšky a alespoň metrové šíře. V zemi najdete ztlustlý mohutný řepovitý kořen (odtud se traduje přesvědčení, že jde o hlíznatou rostlinu), z něhož se rozrůstá kořenový bal.
Líčidlo se dobře přesazuje, i když už je třeba olistěné. Za pár dní se rostlina přizpůsobí a pokračuje v růstu, nanejvýš jí opadne několik spodních listů. Listy jsou široce vejčité, lysé a výrazně žilkované.
Rovné vzpřímené květenství patří líčidlu jedlému
Trvalka kvete bílými hrozny drobných květů od června do srpna, pokud je teplejší jaro, začíná kvést už po polovině května. Z květů se pak tvoří ve vzpřímeném hroznu souplodí osmi volných peckoviček připomínajících ostružiny.
Koncem léta začnou líčidlu žloutnout listy, opadají a rostlina zatáhne. Je plně mrazuvzdorná, zjara začíná rašit koncem dubna, nicméně záleží spíš na teplotě půdy než na datu: některé studené jaro má zpoždění i čtrnáct dnů.
„Ostružinky“ nejsou jedovaté, ale…
Určitá opatrnost při konzumaci líčidla jedlého je na místě. Celá rostlina obsahuje saponiny, které jsou pro savce nepoživatelné až jedovaté. Ptákům saponiny nevadí, proto některé bobule okrasných keřů konzumují bez újmy na zdraví.
Dělat si zavařeninu z plodů líčidla možné je, ale výnosy nic moc
Přesto se líčidlo nejmenuje jedlé jen tak nadarmo. Z jeho listů je možné připravit špenát, jen je musíte bez stopek povařit, vodu slít (saponin se vyplaví při prvním povaření) a listy povařit znovu.
V plodech je saponinu tak malé množství, že zdraví neohrožuje: peckovičky ale nejsou příliš chutné, takže k mlsání za syrova příliš nelákají. Ani marmeláda není žádný zázrak, proto je naše líčidlo k mání ptákům.
Líčidlo v časech dávno minulých
V dobách, kdy se látky barvily ručně, mělo líčidlo uplatnění jako barvířská rostlina – poznáte to, povede-li se vám pokapat si tričko šťávou z plodů; bude držet lépe než barva z borůvek. Krásně šarlatová šťáva vylisovaná z plodů se hodila i k dobarvování likérů (leckde se používá dodnes), nepoctivci přibarvovali i víno, aby mělo správnou jiskru.
Průmyslové využití líčidla při výrobě inkoustu v dnešní době nemohu potvrdit, dříve ale bylo jednou z jeho složek. Překvapivé je využití této trvalky jako léčivky, posuďte sami.
Má účinky antiseptické, antibakteriální, dezinfekční, protizánětlivé, močopudné a usnadňuje vykašlávání hlenu. Některé prameny uvádí, že výtažky z líčidla tlumí kašel a jsou vhodné při léčbě astmatu.
Tmavá šťáva plodů může přibarvit i váš domácí rybízák nebo likér z třešní
Kam ho dáte, tam poroste
Chcete-li mít zajímavost v nádobě, pak si vysaďte líčidlo do většího a hlubšího květináče, aby mělo dostatek místa pro hlavní kořen i celý bal. Bude potřebovat častější zálivku a přihnojování, protože mohutná rostlina musí mít pravidelný přísun živin. Pokud bude strádat, vyroste také, ale jen do malé výšky, bude řídké a velkou parádu neudělá.
Je, anebo to není líčidlo? Převislé květenství patří líčidlu americkému
Ve volné půdě můžete líčidlo vysadit do běžné zahradní zeminy na slunečné stanoviště. Rostliny ze semen roznesených ptáky se občas objeví v blízkém okolí mateční rostliny na místě, kde byste je nečekali.
Někdy u zdí ve škvírách cestiček, jindy u plotu ve spárách betonové podezdívky: mají-li dost slunce, daří se jim kupodivu i v těchto místech.
Hádanka, na kterou budete znát odpověď
Ne každé líčidlo je naše líčidlo jedlé. Existuje ještě líčidlo americké (Phytolacca americana) a obě rostliny jsou často zaměňované i v časopisech nebo internetových odkazech.
Tyhle hrozničky mají plody při bližším pohledu odlišné: opět je to líčidlo americké
Vy ale určitě od sebe obě líčidla rozeznáte, pokud budete vědět, že:
Vidíte, je to jednoduché, a nemůžete se splést!