Zahrada bez trvalek by postrádala bohatý výběr barev i tvarů a její údržba by byla o dost pracnější. Neváhejte se proto pustit do jejich pěstování. Tentokrát se zamyslíme nad výběrem druhů hodících se na výsluní a suché půdy.
Pereny (trvalky) jsou ze zahradních rostlin druhově nejbohatší. Mají několik set rodů a druhů je počítáno na tisíce. Původ rostlin zahrnuje místa celého světa, a tím i nejrůznější stanoviště a podmínky, v nichž se jim daří. Mezi trvalky lze zařadit i mnohé skalničky, použitelné i pro záhony na výsluní.
Stepní trvalky slunce milují
Pro slunné a suché stanoviště máte na výběr velké množství trvalek, o nichž možná ani nevíte, že se jim v takových místech bude dařit lépe než v kyprých vyhnojených záhonech s pravidelnou zálivkou.
Z nízkých suchomilných rostlin jistě znáte trávničky, například trávničku přímořskou (Armeria maritima). Často bývají vysazovány do skalek. Tmavě zelené trsy úzkých listů s paličkami růžových, bílých a červených kvítků se polštářovitě rozrůstají do všech stran.
Pěkné jsou i pelyňky (Artemisia), v létě kvetoucí keříčky asi půl metru vysoké. Zdobí především svými šedozelenými plstnatými listy a stonky. Klasovité (nebo kulovité) květenství může bílé či růžové.
Déletrvající sucho a plné slunce snáší dobře také některé druhy aster, jako je hvězdnice chlumní (Aster amellus). Polovysoká rostlina kvete v pozdějším létě buď modře, nebo modrofialově, pěstují se i bílé a růžové odrůdy.
Hvozdíky (Dianthus) se pěstují většinou jako letničky nebo dvouletky, pro plně osluněná stanoviště a propustné suché půdy je vhodný hvozdík sivý (D. gratianopolitanus) a hvozdík peřitý (D. plumarius). Oba kvetou brzy zjara v barvě růžové, bílé a karmínové.
Kdo rád suší květenství pro zimní aranžmá, neměl by zapomenout na bělotrn (Echinops). Je vysoký přes metr, celý šedě plstnatý a ostnatý. Kulovitá letní květenství modré či bílé barvy se po odkvětu dobře suší.
Další trvalky na plné slunce
Známý a oblíbený hlaváček jarní (Adonis vernalis) kvete zářivě žlutou barvou už od dubna. Po odkvětu zatahuje, nemá rád kyselé půdy a je jedovatý.
Rožec plstnatý (Cerastium tomentosum) je kobercovka pro výsluní jak stvořená. Rožec je nápadný stříbřitou barvou celé rostliny, květy jsou drobné bílé zvonky. Rychle se rozrůstá a dobře pokrývá půdu.
Křížence kakostu (Geranium) můžete použít nejen na suchá místa s přímým sluncem, ale dobře porostou i v polostínu. Výšku mívají do třiceti centimetrů, kvetou od června do konce července v barvách od bílé přes růžovou až po karmínovou.
Plazivé plamenky (Plox subulata) mají výšku do deseti centimetrů, hodí se jak do skalek, tak k lemování chodníků a záhonů. Bílé, různě růžové, karmínové a fialové koberce se zjara dobře doplňují s kvetoucími cibulovinami.
Nezapomeňte na kosatce
Velkokvěté kosatce (Iris) na výsluní a do suchých půd moc nezkoušejte, jsou mnohem náročnější. Jarní zahradu ale zkrášlí nizoučký (do dvaceti centimetrů) a již v dubnu obvykle fialově kvetoucí kosatec nízký (Iris pumila).
Křížením tohoto kosatce s vyššími druhy byly vyšlechtěny nízké odrůdy v odstínech žluté a modré, bělavé i modrofialové. Mohou růst i na mírně vlhkém stanovišti, na výsluní však prospívají velmi dobře a bez problémů se množí dělením.
Exotické trvalky
Od června do srpna se můžete těšit pohledem na kvetoucí poléhavé kaktusy i na vaší zahradě. Jako jednomu z mála mrazuvzdorných se v našich podmínkách daří žlutě kvetoucímu nopálu (Opuntia fragilis).
Podobné květy s červeným středem má další opuncie (Opuntia humifusa), žlutě, červeně či růžově květe Opuntia polyacantha. Všechny opuncie jsou dlouhověké a dobře se rozrůstají, kvetou každoročně. Špatně snáší jen zimní přemokření půdy.
Mrazuvzdorná juka vláknitá (Yucca filamentosa) zdobí záhony vysokými listovými trsy ojíněných listů a květenstvím na stonku až metr a půl vysokém. Kvetou dospělé růžice, zvonky jsou v smetanově bílé barvě od července do srpna. Dceřiné růžice vyrůstají na bázi staré rostliny.
Okrasné trávy nezklamou
Na výsluní můžete bez obav vysazovat jak nízké, tak i vysoké druhy okrasných trav – dobře se kombinují s dalšími trvalkami a hlíznatými rostlinami. Nízké druhy jsou výrazné hlavně listem, u vysokých trav bývá nápadné i květenství.
Velmi brzy rašící třtina (Calamagrostis) má odrůdy kvetoucí v červnu i později s kvetením koncem léta. Výška kvetoucích trav je kolem půldruhého metru. Rostlina na podzim zatahuje, špatně snáší zimní přemokření.
Nízké ostřice (Carex) s výškou do třiceti centimetrů se na podzim barví dohněda (Carex humilis). Brzy zjara vykvétá nenápadnými klásky ostřice horská (C. Montana), na podzim se vybarvuje zlatohnědě.
Oblíbená modrošedá kostřava (Festuca glauca) se pěstuje v mnoha kultivarech různých barevných odstínů základní barvy. Modrozelená je pak kostřava ametystová (F. amethystina) a sytě zelenou můžete mít další kostřavu s latinským názvem F. scoparia.
Rychle rostoucí metlice (Deschampsia caespitosa) je v květnu již přes metr vysoká. Často se na výsluní v zahradách pěstují suchomilné kavyly (Stipa). Zdobný kavyl vousatý (S. barbata) upoutá dlouhými stříbřitými osinami v latách. Některé kavyly na zimu zatahují, nemají rády přemokření.
Bylinky na slunce
Výčet všech suchomilných rostlin by byl nekonečný: vedle netřesků, pryšců, lomikámenů a rozchodníků nezapomeňte také na bylinky a léčivky, které se dají s úspěchem pěstovat na slunci – dobromysl, šalvěj, saturejka, mateřídouška, divizna a další.
