Na žádné zahradě není patrně taková půda, aby zaručila optimální výživu pěstované zeleniny. Chcete-li dosáhnout dobrých výnosů, čeká vás během vegetace hnojení a přihnojování plodových i ostatních druhů zeleniny.
Hnojení zeleniny není velká věda, přesto se musí dodržovat určité zásady, jinak si přiděláte zbytečnou práci i výdaje. Nadměrně zatěžovat půdu přebytky minerálů nebo naopak neposkytnout rostlinám potřebné živiny, to jsou základní chyby, kterých se v nadšení a při vidině bohaté úrody můžete dopustit.
Rajčata jako plodová zelenina jsou na živiny dost náročná. Přidejte sazenicím již při výsadbě pod kořeny kompost či odpovídající hnojivo promíchané se zemí
Je opravdu potřeba hnojit?
Zatvrzelí odpůrci umělých hnojiv a přívrženci ekozahrad tvrdí, že hnojení je naprosto zbytečné, neboť rostliny si poradí s tím, co mají v půdní nabídce. Přesto je pravdou, že i při ekologickém pěstování je třeba živiny dodávat.
V nabídce tak po vyloučení umělých hnojiv zůstává čerstvá chlévská mrva nebo sušený hnůj (koňský, kravský, drůbeží). Chováte-li drůbež, máte možnost vytvořit hnojivo z jejího naloženého trusu.
Všestranně využitelným hnojivem je dobrý, uleželý kompost. Potřebuje k vyzrání zpravidla tři roky (pokud nepoužijete urychlovače zrání kompostu), přičemž alespoň jednou za tuto dobu by měl být přeházený. Provzdušní se tak a obohatí o půdní bakterie.
Zjara kompost použijte k přihnojení trávníku i trvalkových záhonů, během roku hlavně k plodové zelenině
Rychlenou zeleninu hnojením neurychlíte
Dusík potřebuje většina plodin pro první fáze růstu. Dopřejte jim jej (a tedy i kompost) hlavně na jaře, v létě jím už jen přihnojujte v menších dávkách. Na podzim dusíkatá hnojiva vynechte úplně, rostlinám tento prvek totiž snižuje odolnost proti mrazu.
Kompost můžete používat ve větší míře po celou vegetační sezonu, z něj se dusík uvolňuje postupně a rostliny si berou, kolik potřebují. Dusíkatá hnojiva ani kompost nejsou vůbec vhodná k zapravení do půdy před výsevy a těsně před výsadbou raných a rychlených zelenin.
Vysoký obsah dusíku přijímaný z půdy se v uzavřeném prostoru skleníků ukládá v zelenině ve formě dusičnanů, kvalita výpěstků se snižuje. Platí to zejména pro hlávkový salát, ředkvičky, ranou karotku a cibulku, stejně tak pro kedlubny či raný špenát. Rychlenou a přirychlovanou zeleninu proto raději vůbec dusíkatými hnojivy nepřihnojujte.
Univerzální hnojivo pro zeleninu vhodné pro přihnojování na záhonech vystačí na několik týdnů
Pozor na chlor ve hnojivech
Velmi malá množství chloru rostlinám obecně neškodí – je to stopový prvek potřebný k jejich komplexní výživě, ale některé zeleniny jsou citlivé i na ně a mohou být poškozeny. Tolerantní k malým dávkám chloru je celer, chřest, kapusta, kedlubna, křen, květák, mrkev, rebarbora a zelí.
Tyto zeleniny snáší hnojení draselnými hnojivy v chloridové formě, což splňuje například NPK. Z kombinovaných hnojiv můžete bez obav přihnojovat Cereritem, místo draselné soli přihnojujte zeleninu síranem draselným.
Pórek nepřehnojujte, zvláště ne odrůdy určené k přezimování. Ani na uskladnění se pak „vyhnaný“ pór nehodí
Pokud si nejste jisti nároky a snášenlivostí zeleniny na chlor, použijte ke hnojení raději síranové formy draselných hnojiv. Tuto formu doplňkové výživy uvítají brambory, cukety tykve, okurky a papriky, rajčata, cibule i česnek, stejně tak hrášek a fazolky.
Hnojiva pro různé druhy zelenin
Nechcete-li si lámat hlavu chemií, není nic snazšího, než si k přihnojení koupit přípravky určené pro jednotlivé skupiny zelenin. Příkladem mohou být hnojiva určená pro plodovou zeleninu, jež se dají použít jak pro okurky či rajčata, tak i pro papriky nebo tykve, tedy pro všechny druhy těchto plodin.
Koupit můžete i přípravky pro jednotlivé druhy zeleniny, například pouze k přihnojení rajčat, paprik, okurek a tykví. Dostanete i hnojivo pro kořenovou zeleninu, pro cibuloviny nebo pro listovou a košťálovou zeleninu. Některá hnojiva jsou i v tekuté formě a aplikují se případně i na list.
K plodovým zeleninám můžete během růstu dál přidávat i kompost. Pro tykve, melouny, okurky a rajčata přidejte kompost pod sazenice už do výsadbové jamky. Při aplikaci umělých hnojiv vždy dodržujte doporučenou koncentraci, abyste zelenině víc neuškodili, než prospěli.
Při aplikaci rozpustných hnojiv určených přímo pro konkrétní druhy zeleniny se nespletete. Hnojivo pro okurky ale můžete použít jak pro melouny, tak i k cuketám a tykvím
Možná také chybujete?
Přes všechnu snahu dopřát rostlinám to nejlepší (a dočkat se co největší úrody) se zahrádkáři při aplikaci umělých hnojiv dopouštějí několika chyb:
- zbytečně vysoké dávky průmyslových hnojiv zatěžují půdu i rostliny: více neznamená lépe;
- hnojení na list vysokými koncentracemi tekutých hnojiv: rostliny jsou takovými dávkami poškozeny;
- používání fosforečných hnojiv do nevyvápněných půd: způsobuje nevyvážený příjem živin a nerovnoměrný růst;
- používání popela ze dřeva: nehodí se do půd s dostatečným obsahem draslíku;
- špatné, mělké zapravení hnojiv do půdy: zvláště fosforečná hnojiva je potřeba zapravit hlouběji;
- hnojení na povrch řádků: hnojivo je potřeba promíchat s půdou;
- po přihnojení nenásleduje zálivka.
Chcete si být opravdu jisti, že hnojíte správně? Pak bude nejlépe, když si necháte udělat půdní rozbor, z jehož výsledků se dozvíte, který prvek zelenině na vaší zahradě chybí. Podle toho si můžete stanovit přesnější dávky hnojiv i termíny jednotlivých aplikací přihnojování.
Rozbory půdy pro soukromníky se zabývá několik laboratoří, sami dokážete stanovit obsah pH v půdě pomocí indikátorových papírků. Koupit se dají buď ve větších drogeriích, nebo v prodejnách s laboratorními potřebami.